Evropa odhlasovala bič na čínské elektromobily. Můžou zdražit i o třetinu
Pro zavedení cel hlasovalo deset států, Česko se zdrželo, Německo hlasovalo proti. Podle místních automobilek je to smrtelná rána pro automobilový průmysl.
Kristýna Čermáková
8. 10. 2024
Evropa nyní může navýšit cla na dovozové elektromobily z Číny až do výše 35 procent. Rozhodlo o tom páteční hlasování Evropské komise. Dvanáct zemí včetně Česka se zdrželo hlasování, deset států včetně Francie, Itálie nebo Polska rozhodnutí podpořilo. Německo ale hlasovalo proti stejně jako Slovensko nebo Maďarsko, které má podle deníku Guardian přislíbené čínské investice.
Aktuálně platí na dovozová auta ze zahraničí desetiprocentní cla, od pátku je možné nasadit je až o 35 procentních bodů výš. Tento krok kritizují především automobilky, které mají v Číně továrny, a cla jim tak výrazně zkomplikují situaci. Dodatečný finanční poplatek přitom měl být cílen právě na záchranu a podporu konkurenceschopnosti evropského trhu.
Podle BMW a Volkswagenu je to ze strany Evropské komise špatná strategie, která „zasadí smrtelnou ránu“ evropskému automobilovému průmyslu. Cla se nebudou týkat pouze čínské konkurence, mohou ohrozit také dovoz Tesly a dalších mimoevropských značek. Přesto Evropa není jediná, Kanada a Spojené státy zavedly cla na čínské elektromobily dokonce stoprocentní.
Rozsah dodatečného cla se různí podle spolupráce s evropským trhem. Například Tesly se budou týkat cla minimální výšky 7,8 procenta, oblíbený čínský BYD si připlatí 17 procent a na značky koncernu SAIC budou platit nejspíše nejvyšší možné sazby 35,3 procenta. Když k tomu připočteme stávající desetiprocentní cla, některá auta budou podléhat dokonce 45procentním clům.
Evropsko-čínské vztahy
Číně se tento krok Evropské komise pochopitelně nelíbí, v prohlášení vyzývala Evropskou unii, aby odložila implementaci cel a upřednostnila řešení sporů a obchodního napětí prostřednictvím dialogu. Čínské automobilky nicméně na dialog nečekají a postupně budují a plánují v Evropě své fabriky, čímž se přinejmenším části cel vyhnou.
Podle expertů Reuters hlasování odrazilo aktuální obchodní vztahy Evropské unie s Čínou. Společnosti, které hlasovaly proti dodatečným clům, obvykle chystaly s Čínou větší investice, naopak pro byly ty státy, které nedokážou čínské konkurenci vzdorovat, ani ji využít.
Části hlasujících států ale vadí také nepřiměřené státní dotace, které Čína svým automobilkám uděluje. Vnímají situaci jako podobnou té během roku 2014, kdy se Evropská unie rozhodla neuvalit cla na čínské solární panely. I díky tomu čínský trh ovládá v současnosti až 90 procent obchodu s panely.
„Vysoký počet zemí, které se zdržely hlasování, odráží dlouhodobé pochybnosti o tom, jak by se Evropa měla postavit Číně,“ komentuje Jorge Liboreiro z Euronews.
Brzdy přechodu na obnovitelné zdroje?
Nejspíš i strach z vysokých cen nyní zbrzdil elektromobilní trh v Evropě. V průběhu srpna klesly registrace nových elektromobilů o téměř 44 procent oproti srpnu předchozího roku. To vyvolává současně i obavy, zda evropské rozhodnutí nezbrzdí klimatické cíle snižování emisí do vytyčených milníků.
Čínská konkurence totiž dodává a chystá se dodávat levnější značky, které budou dostupné i pro širší sektor zákazníků. Současně s tím tlačí ceny tuzemských automobilek dolů. Při omezení dovozu vozů Evropskou komisí je ale možné, že se rozvoj elektromobility zpomalí. Závisí na něm přitom uhlíková neutralita Evropy do roku 2050.
Cla vstoupí v platnost pravděpodobně 31. října a potrvají nejméně pět let.
Ilustrační foto: Ondřej Miškovský