Energetika
30. 7. 2026
Kolísající ceny energií nutí města hledat úspornější a předvídatelnější provoz veřejných budov. Vedle škol, úřadů nebo kulturních center patří mezi energeticky náročné provozy také bazény. Právě krytý bazén ve Vysokém Mýtě ukazuje, že rekonstrukce nemusí stát jen na jednorázové investici z městského rozpočtu.
Energetika
30. 7. 2026
Kolísající ceny energií nutí města hledat úspornější a předvídatelnější provoz veřejných budov. Vedle škol, úřadů nebo kulturních center patří mezi energeticky náročné provozy také bazény. Právě krytý bazén ve Vysokém Mýtě ukazuje, že rekonstrukce nemusí stát jen na jednorázové investici z městského rozpočtu.
Zaostřeno
30. 7. 2026
Velkou část Česka trápí mimořádné sucho a podnormální jsou také stavy povrchových a podzemních vod. Podle ředitele předpovědní služby ČHMÚ Radka Tomšů se situace zhoršuje už od loňského listopadu. Změna klimatu přitom problém prohlubuje: srážek dlouhodobě výrazně neubývá, rostoucí teploty ale zvyšují výpar vody z krajiny. A výhled do budoucna příliš optimismu nenabízí.
Energetika
29. 7. 2026
Strojírensko-energetická skupina TEDOM ve svém jabloneckém závodě finalizuje vývoj svého prvního motoru pro kogenerační jednotky, který bude schopen fungovat na 100% vodík. Jako jedna z mála společností na světě tak dokáže ve střednědobém horizontu pomocí vlastní technologie produkovat zcela bezemisní teplo a energie. TEDOM tímto krokem reaguje na postupný přerod evropské energetiky a zároveň rozšiřuje strategickou spolupráci s japonskou skupinou Yanmar.
Energetika
29. 7. 2026
Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.
Energetika
29. 7. 2026
Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.
Energetika
28. 7. 2026
Letošní léto opět ukazuje, jak rychle se mění česká energetika. Fotovoltaické elektrárny během slunečných dnů vyrábějí rekordní množství elektřiny a v poledních hodinách se stávají jedním z hlavních zdrojů energie. Znamená to ale zároveň větší nápor na přenosovou soustavu. Hrozí přetížení sítě nebo dokonce blackout? Odborníci uklidňují, že problém není samotný výkon solárů, ale to, jak rychle se podaří modernizovat elektrickou síť.
Rozhovory
27. 7. 2026
V některých oblastech mají být povolené pouze větrníky vysoké maximálně 185 metrů, což neodpovídá moderním elektrárnám, upozorňuje někdejší vysoký státní úředník Petr Holub.
Zaostřeno
26. 7. 2026
Větrné elektrárny patří k nejkontroverznějším obnovitelným zdrojům. Jedni v nich vidí symbol energetické nezávislosti, druzí hrozbu pro zdraví, přírodu i krajinu. Co říkají vědecké studie o infrazvuku, úmrtích ptáků nebo údajném „syndromu větrných elektráren“? Přinášíme přehled nejčastějších mýtů a faktů.
Zaostřeno
25. 7. 2026
Jednou požáry, podruhé krupobití. Evropa zažívá léto, které ukazuje novou tvář klimatické změny. Extrémní počasí už nemá jedinou podobu a jeho dopady se stále výrazněji propisují do ekonomiky, zemědělství i každodenního života milionů lidí.
Energetika
28. 7. 2026
Letošní léto opět ukazuje, jak rychle se mění česká energetika. Fotovoltaické elektrárny během slunečných dnů vyrábějí rekordní množství elektřiny a v poledních hodinách se stávají jedním z hlavních zdrojů energie. Znamená to ale zároveň větší nápor na přenosovou soustavu. Hrozí přetížení sítě nebo dokonce blackout? Odborníci uklidňují, že problém není samotný výkon solárů, ale to, jak rychle se podaří modernizovat elektrickou síť.
Rozhovory
27. 7. 2026
V některých oblastech mají být povolené pouze větrníky vysoké maximálně 185 metrů, což neodpovídá moderním elektrárnám, upozorňuje někdejší vysoký státní úředník Petr Holub.
Zaostřeno
26. 7. 2026
Větrné elektrárny patří k nejkontroverznějším obnovitelným zdrojům. Jedni v nich vidí symbol energetické nezávislosti, druzí hrozbu pro zdraví, přírodu i krajinu. Co říkají vědecké studie o infrazvuku, úmrtích ptáků nebo údajném „syndromu větrných elektráren“? Přinášíme přehled nejčastějších mýtů a faktů.
Zaostřeno
25. 7. 2026
Jednou požáry, podruhé krupobití. Evropa zažívá léto, které ukazuje novou tvář klimatické změny. Extrémní počasí už nemá jedinou podobu a jeho dopady se stále výrazněji propisují do ekonomiky, zemědělství i každodenního života milionů lidí.
Podcast Pod proudem
21. 7. 2026
Češi rozvoj větrné energie obecně podporují, ale vidina turbíny za humny vzbuzuje obavy. Exkluzivní průzkum STEM odhaluje generační rozkol i mýty, které brzdí českou energetiku.
Energetika
24. 7. 2026
Tento týden energetika ukazuje, jak moc se mění pravidla hry – od emisních povolenek přes baterie až po sítě a nové infrastruktury. EU dál zpřísňuje svůj systém obchodování s emisemi (ETS a nově ETS2), aby do roku 2030 stáhla emise velkých zdrojů o víc než polovinu, zároveň ale musí řešit obavy států z dopadů na ceny paliv a tepla pro domácnosti. Čína ukončuje daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a běžné solární články a zavádí na ně spotřební daň, zatímco zvýhodňuje sodíkové, solid‑state a pokročilé FV technologie, čímž jasně říká, kam chce směřovat inovace i konsolidaci přehřátého trhu. V Evropě mezitím solár v červnu poprvé táhl výrobu elektřiny jako hlavní zdroj, Česko hlásí skokový růst dobíjení elektromobilů a Nizozemsko, Maroko nebo Skotsko ukazují, že velké investice do vodíku, přeshraničních kabelů a repoweringu větrných parků budou klíčové pro další fázi zelené transformace – pokud se zároveň podaří posílit sítě a udržet sociální dopady pod kontrolou.
Energetika
23. 7. 2026
Evropská komise představila Akční plán elektrifikace, který má do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny na spotřebě energie v Evropské unii. Pokud se ambiciózní cíl podaří naplnit, mohl by blok každoročně ušetřit až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv a výrazně posílit svou energetickou bezpečnost.
Energetika
24. 7. 2026
Tento týden energetika ukazuje, jak moc se mění pravidla hry – od emisních povolenek přes baterie až po sítě a nové infrastruktury. EU dál zpřísňuje svůj systém obchodování s emisemi (ETS a nově ETS2), aby do roku 2030 stáhla emise velkých zdrojů o víc než polovinu, zároveň ale musí řešit obavy států z dopadů na ceny paliv a tepla pro domácnosti. Čína ukončuje daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a běžné solární články a zavádí na ně spotřební daň, zatímco zvýhodňuje sodíkové, solid‑state a pokročilé FV technologie, čímž jasně říká, kam chce směřovat inovace i konsolidaci přehřátého trhu. V Evropě mezitím solár v červnu poprvé táhl výrobu elektřiny jako hlavní zdroj, Česko hlásí skokový růst dobíjení elektromobilů a Nizozemsko, Maroko nebo Skotsko ukazují, že velké investice do vodíku, přeshraničních kabelů a repoweringu větrných parků budou klíčové pro další fázi zelené transformace – pokud se zároveň podaří posílit sítě a udržet sociální dopady pod kontrolou.
Energetika
23. 7. 2026
Evropská komise představila Akční plán elektrifikace, který má do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny na spotřebě energie v Evropské unii. Pokud se ambiciózní cíl podaří naplnit, mohl by blok každoročně ušetřit až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv a výrazně posílit svou energetickou bezpečnost.
