Příroda se zbláznila, léto už začalo. Letošní rok bude extrémně suchý

Je teprve polovina dubna a teploty již dvakrát překročily magickou hranici 25 stupňů Celsia, která označuje letní počasí. Ostatně, ve středu podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu teplotní rekordy padly na 76 procentech měřících stanic v České republice. Nejvyšší zaznamenanou teplotou bylo 27,5 stupně Celsia. Čtvrtek se pak nenechal zahanbit.

„Nejvyšší teplota byla zatím naměřena na stanici Karviná, a to 28,4 stupňů Celsia, a Ropice, kde bylo 28,1 stupňů Celsia. Mimo Moravskoslezský kraj byla naměřena například na stanici Tuhaň ve Středočeském kraji teplota 27,4 stupňů Celsia a na stanici Děčín a Ústí nad Labem, Vaňov v Ústeckém kraji 26,9 stupňů Celsia,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav.

Meteorologové přisuzují tento teplotní nárůst přílivu velmi teplého vzduchu od jihu, který způsobil, že průměrné maximální teploty obou dnů přesáhly 24 stupňů Celsia. Jen teplý vzduch by ale nestačil, netypicky teplé jaro ilustruje trend, který klimatologové sledují dlouhodobě: zvyšující se četnost extrémně teplých dnů, narušení sezónního rytmu a posun teplotních milníků do dřívějších částí roku.

Rekordům tak nejspíše není konec, v loňském roce se klimatické změně podařilo ovlivnit teplotu téměř v každém měsíci. Ačkoliv se jednalo o nejteplejší rok vůbec, dost pravděpodobně byl současně jedním z chladnějších roků budoucích let. Globálně se zkrátka ochlazovat v nejbližší době nebude a musíme se přizpůsobit novému normálu.

• Psali jsme: Nenechte se zmást vánočními teplotami kolem nuly. Rok 2024 se zapíše do klimatické historie jako rekordně teplý

„To, jak vnímáme roční období, se postupně mění, už se nedají rozdělit po třech měsících. S postupnou klimatickou změnou se proměňují průměrné teploty, kterými označujeme rozdíly mezi jednotlivými obdobími, a to především na úkor zimy, která je stále kratší a kratší,“ dokládá pro Obnovitelně.cz meteorolog Michal Žák.

Co přesně je jaro a co už je léto je dnes těžké stanovit. Standardně se to posuzovalo podle teploty, což už úplně neplatí. Klimatická změna navíc způsobuje extrémní výkyvy počasí, takže se může stát, že po suchém a teplém únoru, kdy některé dny atakují teploty třeba i 22 stupňů Celsia, přijde teplý březen a lidé si budou připadat rovnou jako v létě. Jenže v dubnu může přijít prudké ochlazení, klidně i na teploty okolo bodu mrazu.

Zažili jsme to přitom už loni, kdy nastal první letní den dle teploty až na konci dubna, tedy o prakticky dva týdny později, než letos. Současně ale došlo k daleko většímu teplotnímu výkyvu mezi březnem a dubnem, který způsobil extrémní škody na ovocných stromech a vinných révách.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se průměrná teplota v Česku od roku 1961 zvýšila o více než 2 stupně Celsia. Dříve výjimečné dny se stávají novým normálem – například období bez mrazů se prodlužuje, vegetační sezóna začíná dříve a stoupá i počet tropických dnů (nad 30 stupňů Celsia).

Sucho, sucho a sucho

Přestože teplé počasí může působit příjemně, souvisí s ním i další jev, který meteorologové neklidně sledují – výrazný deficit srážek. Od začátku roku do poloviny dubna spadlo v Česku v průměru jen 77 mm srážek, což je méně než polovina obvyklého množství. Sucho se zhoršuje zejména ve východních Čechách, kde půda trpí nedostatkem vláhy už od zimy.

„S vodou jsme na tom letos extrémně špatně. Měli jsme suchou zimu, v některých oblastech České republiky nespadlo více než 50 mm srážek za celé předchozí tři a půl měsíce. V některých lokalitách to znamená dokonce pod 30 procent obvyklého srážkového úhrnu. A navíc jsme měli zimu chudou na sníh,“ komentuje Žák.

• Tip: AI zpřesňuje modelování klimatické změny i předpověď extrémního počasí

Kvůli nedostatku sněhu pak trpí podzemní vody, které jsou téměř všude pod normálem bězné hladiny. Na nich přitom záleží kvalita sezónní vegetace. Na zlepšení to ale zatím nevypadá, i řeky mají hladiny nízko a až na výjimky je v nich méně než polovina obvyklého průtoku - alespoń s ohledem na dubnový průměr.

Jaro je přitom obdobím, kdy by mělo být v řekách vody nejvíce díky tajícímu sněhu, teprve probouzející se vegetaci a častým srážkám. Poslední roky ale nemají, odkud vodu brát. Jak na Obnovitelně.cz často upozorňujeme, v české krajině navíc chybí prvky, které by vodu zadržovaly.

Nejspíše si tak na výkyvy teplot a suchá léta budeme muset zvykat. Astronomické léto sice začne až 21. června, ale klimatické signály ho, zdá se, předbíhají čím dál častěji.

Úvodní foto: Unsplash