V symbióze s přírodou. Fotovoltaika ochrání vzácné vlhy pestré
Moderní větrné i solární elektrárny mohou být šetrné k přírodě i krajině.
Kristýna Čermáková
20. 4. 2025
Technologie jdou kupředu a jejich efektivnost se zvyšuje. Přesto to ale neznamená, že by tím trpěla krajina či životní prostředí, spíše naopak. Že mohou být obnovitelné a nízkoemisní zdroje ohleduplné k prostředí kolem sebe vysvětlili zástupci z energetického sektoru během semináře Pro moderní Česko ve Dvoře Králové.
„Je potřeba řešit nejenom větrnou nebo solární energii, ale celou moderní energetiku v souladu s přírodou. Naše budoucnost spočívá v kombinaci zdrojů a jejich vzájemné doplňování se,“ komentuje Darina Merdassi, ředitelka společnosti Decci.
Důležitá je podle ní především komunikace s místními obcemi ale i jednotlivci a diskuze. Decentralizovaná energetická síť by měla být v zájmu všech, ale ne každý to chápe. Navíc je v Česku běžný přístup „ano, ale ne na mém dvorku“, tedy souhlas a podpora obnovitelných zdrojů, pokud člověku nestojí v jeho výhledu.
Pokud ale firma a investor k instalaci jakéhokoliv zdroje přistupují zodpovědně, musí brát ohled i strach či obavy místních a vše jim vysvětlit a ubezpečit se, že je projekt v souladu s krajinným rázem a neškodí místní přírodě.
„Umíme mnoho věcí vyřešit po té technické stránce, postavit ten zdroj, oplotit ho, splnit bezpečnostní opatření… Pokud ale má být ve své lokalitě akceptován svým okolím, musíme spolupracovat také s krajináři, ochránci přírody i architekty,“ komentuje Merdassi. A když je nalezena vhodná lokalita, kde zdroj neškodí přírodě, krajinnému rázu ani veřejnosti, ne vždy je snadno připojitelný k distribuční síti.
Merdassi představila také projekt pěti megawattové fotovoltaické elektrárny, která měla stát v bývalé pískovně, jedná se o zarostlé neupravené prostředí po zkrachovalém státním podniku. V posledních letech sloužila pískovna spíše jako černá skládka pro místní, součástí solárního projektu mělo být proto i zkrášlení okolí.
„Zjistili jsme ale, že se tam vyskytuje krásný ptáček vlha pestrá, a tak jsme začali společně s ornitology hledat cestu k symbióze. A nakonec se vlastně ukázalo, že kdyby se o pískovnu brzy nikdo nezačal starat, zarostou břehy zelení a vlhy už je nebudou moci využívat k hnízdění,“ popisuje Merdassi.
Vlhy totiž potřebují holé písčité stěny, které se přirozeně v české krajině neobjevují. Využívají proto právě pískovny nebo holé břehy. Potřebují ale kromě prostoru na vytváření nor také zdroj své potravy, což je především hmyz a nejčastěji včely. Břehy proto musí být v krajině, kde je dostatek potravy i pro opylovače.
Symbióza fotovoltaické elektrárny a v našich končinách vzácného barevného ptáka dokazuje, že když se hledají cesty, nachází se i řešení, které je oboustranně výhodné a prospěšné.
Větrníky až do nebe neporostou
„Dnešní věže jsou průměrně vysoké 105 až 120 metrů s průměrem rotoru 150 metrů. Takže ačkoliv mají moderní větrné elektrárny až dvojnásobný výkon, nejsou rozhodně dvojnásobně veliké,“ vyvrací velmi častou obavu lidí Marek Lang, místopředseda Svazu moderní energetiky a člen správní rady JRD. Společnost se má ve svém portfoliu druhý největší větrný park v České republice a nyní se věnuje například i vývoji reaktoru na plazmové zplynování odpadů.
Větrná farma ve Václavicích společnosti JRD se skládá ze třinácti turbín a její montáž započala v roce 2017. Každá turbína má výkon dva megawatty, což je již na dnešní poměry spíše málo. Aktuálně by zde mohly být umístěny turbíny o výkonu 4 až 6 megawattů a do krajinného rázu by výrazněji nezasahovaly.
„Navíc mají větrné parky tu výhodu, že zabírají minimum půdy a v okolí může dál a nerušeně probíhat hospodářská činnost, tedy například běžná zemědělská výroba,“ komentuje Lang. Podle studie IRENA jsou větrné turbíny nejefektivnějším zdrojem s ohledem na to, kolik toho vyrobí a jak moc zatíží životní prostředí výrobou i provozem.
Navíc vítr adekvátně pasuje na průměrnou spotřebu populace. Nejvíce energie totiž produkuje přes zimu, až 70 procent výroby. Což je přesně v období, kdy i společnost potřebuje daleko více energie na topení a fotovoltaické elektrárny téměř nevyrábí.
„Ještě bych zmínil to, že větrné parky jsou decentralizovaným zdrojem a měly by být umisťovány po dohodě s obcemi či místními komunitami,“ dodává Lang. Lokální zdroj přináší elektřinu do sítě přímo v místě spotřeby a může tak zaručit stabilní ceny nebo i energetickou bezpečnost. Navíc je možné budovat i malé větrníky, ačkoliv u nich bude účinnost horší. Pro menší zdroje, například obce či fabriky, můžou být ale ideálním řešením nejsnáze dostupné obnovitelné energie.
Úvodní foto: ChatGPT