Průměrný Čech ročně vyhodí deset kilo textilu. O existenci Oděvních bank přitom ani netuší

Módní průmysl je celosvětově jedním z největších znečišťovatelů, podle Evropské komise má na svědomí až deset procent emisí oxidu uhličitého, což je více než letecká a lodní doprava dohromady. Je také třetím největším znečišťovatelem vodních toků globálně. V České republice se ročně podle informací Ministerstva životního prostředí vyhodí přibližně 180 tisíc tun textilu, který tvoří tři až čtyři procenta odpadu v popelnicích na směsný odpad.

„Objem textilního odpadu neustále roste, a to zejména kvůli levné produkci spojené s vysokou spotřebou oblečení i zdrojů. Takzvaná rychlá móda, velmi levná a snadno dostupná, nás nabádá kupovat věci, které často ani nepotřebujeme a u nichž se neohlížíme na původ jejich vzniku nebo nezjišťujeme, kde poté nenošené kusy skončí. Tento přístup je devastující a je žádoucí obrátit se druhým směrem, tedy cestou udržitelnosti a druhých šancí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Právě jeho úřad je jedním ze šesti ministerstev, jejichž zaměstnanci se v březnu a dubnu zapojili do sbírky oblečení pro Oděvní banku. Dalšími byli lidé z Úřady vlády a Národního bezpečnostního úřadu. Vybrali téměř tři tuny oblečení, které následně Oděvní banka protřídí a zkompletuje do krizových balíků pro lidi v nouzi z celé ČR, které distribuuje skrze národní síť potravinových bank a lokální neziskové organizace.

Až 50 tun oblečení

Ročně rozešle Oděvní banka až 50 tun oblečení a pomůže tak více než 12 tisícům příjemců, jejichž počet neustále narůstá. Oděvní banka spolupracuje s firmami a institucemi, oblečení je však možné darovat také individuálně.

Do jarní sbírky se zapojila ministerstva práce a sociálních věcí, financí, zemědělství, spravedlnosti, ministerstvo pro místní rozvoj a zmiňované ministerstvo životního prostředí. Sbírku, která se na úřadech konala již třetím rokem, iniciovala vedoucí Úřadu vlády Jana Kotalíková.

„Jsem ráda, že se podařilo rozšířit povědomí o činnosti Klubu svobodných matek a Oděvní banky nejen mezi zaměstnance Úřadu vlády, kde sbírku oděvů opakovaně pořádáme od roku 2022, ale i mezi kolegy z dalších ministerstev a státních institucí, které se k nám postupně přidávají,“ řekla Kotalíková.

• Psali jsme: Jak vrátit textilní průmysl do Evropy? Řešení nabízí cirkulární ekonomika

Na Ministerstvu životního prostředí byla sbírka obohacená i o prvek cirkulární ekonomiky, kterou ministerstvo prosazuje. Zaměstnanci mohli celý týden přinášet oblečení na výměnu s ostatními – takzvaný swap. Do Oděvní banky poslal úřad letos na 100 kilogramů textilu, za poslední dva roky už téměř půl tuny.

„Velmi mě těší, že jsme se již poněkolikáté prostřednictvím swapu, tedy výměny oblečení, zapojili do této sbírky. Poprvé jsme takovou akci uskutečnili na podzim roku 2022, kdy jsme pro nadační second hand Moment vybrali 131 kilogramů oblečení, na jaře následujícího roku pak 118 kilogramů,“ sdělil ministr Hladík.

Dodal, že pro Klub svobodných matek vybírají jeho zaměstnanci oblečení letos počtvrté. „V minulých sbírkách se nám pro ně podařilo vybrat 450 kilogramů oblečení. Teď přidáváme dalších 100 kilo. Těmito sbírkami podporujeme nejen cirkularitu a předcházení vzniku textilního odpadu, který má negativní dopady na životní prostředí, ale také pomáháme díky Oděvní bance potřebným, například rodinám samoživitelů nebo seniorům,“ zdůraznil Hladík.

Pro lidi v těžkých situacích

Zakladatelka a ředitelka Oděvní banky Dana Pavlousková ocenila dlouholetou podporu od Úřadu vlády a dalších institucí, firemních partnerů i jednotlivých dárců. „Díky této solidaritě se nám daří shromažďovat a dále předávat oblečení tam, kde je skutečně potřeba – lidem v těžkých životních situacích,“ konstatovala Pavlousková. „Ve spolupráci s našimi partnery vytváříme síť konkrétní a cílené pomoci, na kterou se mohou lidé v nouzi spolehnout.“

Oděvní banka jen v loňském roce přijala na 90 tun oblečení od individuálních dárců, firem i institucí. Prostřednictvím potravinové banky se následně rozdělilo 23,6 tun oblečení, neziskové organizace získaly 19,2 tuny a bezmála tři tuny darovala Oděvní banka individuálním žadatelům.

Letos sbírka pokračuje v nebývale rychlém tempu. Za první čtvrtletí se podařilo sesbírat 21 tun oblečení. „Představuje to významný milník v naší činnosti. Zejména březen byl obzvláště úspěšný, kdy jsme přijali úctyhodných deset tun oblečení,“ uvedla Pavlousková.

Součástí sítě Oděvní banky jsou tři charitativní second handy Fashion Charity shop v Praze v ulici Dukelských hrdinů, na Střížkově v OC Jizerka a v Hovorčovicích, kam je možné darované oblečení přinést nebo nakoupit vybrané kousky a nákupem podpořit činnost Klubu svobodných matek, který poskytuje pomoc rodičům samoživitelům a samoživitelkám.

Letos plánuje Oděvní banka rozšířit své aktivity tak, aby se veřejnost dozvěděla, jaké jsou možnosti pro odevzdání nepotřebného oblečení. Cílem Oděvní banky je spustit interaktivní platformu, která by byla rozcestníkem a zdrojem informací pro smysluplné darování textilu, aby dál co nejvíce pomáhal a nekončil na skládkách. Na průzkumu současné situace banka spolupracuje s agenturou STEM.

• Tip: Co je to re-use centrum? Češi sice třídí, recyklace ani upcyklace je ale nezajímá

„Ve světě je dnes tolik oblečení, že by vystačilo pro několik dalších generací. Přesto se v naší každodenní praxi setkáváme s lidmi, kteří nemají přístup ani k základnímu, čistému a slušnému oblečení – ať už jde o rodiče, kteří chtějí důstojně obléct děti do školy, nebo dospělé, kteří se snaží uplatnit na pracovním trhu,“ řekla Dana Pavlousková z Oděvní banky.

Právě pro ně připravuje organizace krizové balíčky, které jim pomáhají překlenout těžké období – často způsobené výpadkem příjmů nebo jinou životní krizí. „Jsme připraveni pomáhat ještě širšímu okruhu lidí v nouzi. Chceme, aby se o této možnosti více vědělo a aby každý, kdo pomoc potřebuje, věděl, že existujeme a pomáháme,“ dodala Pavlousková.

Povinná sběrná místa

„Víme, že v našich popelnicích tvoří textil více než dvě procenta odpadu. To sice není velké číslo, ale zrovna textil je sortiment, který může často posloužit dalším lidem,“ uvedla náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková (Pirátská strana). Dodala, že Praha hledá vhodné prostory pro nové reuse centra, kde by oblečení mohlo dostat nový život a nemuselo by skončit bez užitku ve spalovně.

Většímu využívání textilního odpadu se snaží pomáhat nová legislativa, podle níž musí obce od letošního roku poskytnout kontejnery a sběrná místa na textil – v souladu s evropskou legislativou o rozšířené odpovědnosti výrobců. Hlavní město na to upozornilo své obyvatele neobvyklým způsobem: Loni na podzim navezlo do centra metropole hromadu hadrů, která symbolizovala textilní odpad, který zůstane za průměrnou čtyřčlennou rodinou na konci jejího života a je roční uhlíkovou stopou deseti Čechů.

Každý Čech přitom ročně vyhodí asi 10 až 12 kilogramů textilu. Málokdo si ale uvědomuje, že na jedno bavlněné tričko se spotřebuje až 2,7 tisíce litrů vody. Oblečení na hromadu hadrů poskytla Diakonie Broumov.

Úvodní foto: Hlavní město Praha