Příliš drahé zlato. Evropský zájem o drahé kovy vede k ničení pralesů

Nelegální těžba zlata zničila za poslední dva roky 4219 hektarů amazonského deštného pralesa jen na čtyřech územích domorodých kmenů. Ukazuje to nová analýza satelitních dat z let 2023 až 2024 v reportu „Toxické zlato”, který vydala brazilská kancelář Greenpeace. Zároveň výzkumníci odhalili velké nesrovnalosti týkající se deklarovaného vývozu zlata, z nichž vyplývá, že ilegálně vytěžené zlato se dováží do Evropy (podle šetření švýcarský dovoz převyšoval vykázaný brazilský vývoz o 67 procent v roce 2022 a o 62 procent v roce 2023.).

Evropské centrální banky přitom v poslední době masivně zlato nakupují. Konkrétně Česká národní banka začala masivně nakupovat zlato a od konce roku 2022 jeho zásoby zvýšila na více než čtyřnásobek. Do roku 2028 pak chce ČNB dnešní zásoby ještě zdvojnásobit na 100 tun, tedy na necelý desetinásobek zásob, které měla v roce 2022.

Podle reportu „Toxické zlato” nepřináší snaha vlády omezení nelegální těžby zlata, ale spíše změnu míst, kde k ničení pralesa dochází. Zatímco na území Yanomami, Munduruku a Kayapó intenzita těžby klesla, na území Sararé došlo k dramatickému nárůstu a nelegální těžba vzrostla o 93 procent. Greenpeace vyzývá k zastavení obchodu s nelegálně vytěženým zlatem, ke kterému je zapotřebí koordinovaných opatření.

• Tip: Křivoklátsko dorazilo do sněmovny. Vyhlášení národního parku se místních nedotkne, uklidňuje ministerstvo

„Dokud nelegálně vytěžené zlato ve velkém nakupují různé světové státy, zůstává to skutečnou hrozbou pro domorodé národy, amazonský prales a globální klima. Těžba zlata způsobuje odlesňování, ztrátu biodiverzity a otravuje řeky i lidi. Potřebujeme trvalý a komplexní přístup k boji proti nelegální těžbě zlata z e strany Brazílie i zemí, které zlato dovážejí,“ uvádí Jorge Eduardo Dantas, vedoucí kampaně pro domorodé obyvatelstvo z brazilské pobočky Greenpeace.

Zpráva „Toxické zlato“ organizace Greenpeace Brazílie sleduje cestu nelegálního zlata z Amazonie na světové trhy. Jak je ve zprávě podrobně popsáno, v roce 2024 byly třemi hlavními destinacemi brazilského vývozu zlata Kanada, Švýcarsko a Velká Británie, hlavní mezinárodní uzly pro rafinaci a obchod. Podle zprávy hraje obzvláště významnou roli Švýcarsko, které slouží jako největší mezinárodní obchodní uzel pro zlato a brána pro více než polovinu dovozu zlata do Evropské unie.

Celosvětová poptávka, která je hnací silou nelegální těžby, se pravděpodobně nezpomalí. Jen v roce 2024 vzrostla cena zlata o 44 procent a mnoho centrálních bank deklaruje záměr vytvořit si zásoby zlata, včetně České národní banky.

„Pro život na naší planetě nutně potřebujeme Amazonský prales, ne zlaté pruty, na které se práší v bankovních trezorech. Proto je nutné, aby se ilegálně vytěžené zlato, kvůli kterému se kácí pralesy, nedostávalo vůbec na trh a aby mezinárodní prodejci zveřenili své dodavatelské řetězce,” říká Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace Česká republika.

Nelegální těžba zlata je v Brazílii hlavní příčinou ztráty biologické rozmanitosti a sociálního napětí, které neúměrně postihuje komunity původních obyvatel a další zranitelné skupiny obyvatel. Vědci zjistili, že rtuť používaná při těžbě kontaminuje lesy a vodní toky, čímž ohrožuje volně žijící živočichy a lidské zdraví.

• Psali jsme: Speciální škeble střeží zdraví obyvatel Varšavy. Vznikl o nich i film

Bývalý, krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro záměrně oslabil kontrolu životního prostředí v Amazonii. To vyvolalo v letech 2018 až 2022 nebývalý boom, při kterém došlo k ohromujícímu 265procentnímu nárůstu nelegální těžby zlata na území původních obyvatel. Od roku 2023 současná brazilská vláda zintenzivnila bezpečnostní a monitorovací opatření v klíčových oblastech. Výzkum Greenpeace Brazílie však ukazuje, že nelegální těžaři se nadále přizpůsobují a pokračují v destrukci napříč pralesem.

Brazilský Nejvyšší federální soud nedávno rozhodl o uzavření právní mezery, která umožňovala výkupcům přijímat zlato bez prokázání jeho původu, což podporovalo nekontrolovaný rozkvět nelegální těžby (často na domorodých územích). Výkupci zlata si nyní musí ověřovat legálnost svých nákupů a vláda je povinna prosazovat přísnější dohled. Toto rozhodnutí představuje zásadní krok v boji proti nelegální těžbě. Brazilská kancelář organizace Greenpeace však zdůrazňuje, že k zajištění trvalé ochrany je třeba přijmout další opatření, která by se zaměřila na vývoz zlata.

Úvodní foto: Greenpeace