
Bezemisní energetika, ochrana přírody či zelená politika. Obnovitelně.cz už osm let píše o modernizaci Česka
Přesně před osmi lety, 4. dubna 2017, vyšel na portálu Obnovitelně.cz první článek. Jak se od té doby proměnila česká energetika a přístup k ochraně klimatu?

Pavel Baroch
4. 4. 2025
Za osm let se toho dá zvládnout skutečně hodně. Třeba vystudovat víceleté gymnázium a složit maturitu. Osm by měla trvat stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě z Přerova do Ostravy, která ukrátí cestu vlakem na pouhou čtvrthodinu. Za osm let může z jedné toulavé kočky vzejít až dva miliony koťat. A premiér Petr Fiala by prý potřeboval osm let k tomu, aby měli Češi stejné platy jako v Německu – i když v tomto případě jde více o zbožné přání než o realitu.
Osm let také vychází portál Obnovitelně.cz. „Solární energetika může dodat až pětinu spotřeby Jihomoravského kraje,“ zněl titulek vůbec prvního článku, který vyšel 4. dubna 2017. Od té doby jich redakce vydala skoro čtyři tisíce. Od roku 2017 se ale také výrazně proměnila česká energetika, klimatická politika a přístup k ochraně přírody. U řady těchto proměn portál Obnovitelně.cz byl.
Například obnovitelné zdroje, které dnes jasně prokazují své výhody, neměly v roce 2017 vůbec na růžích ustláno. Zejména fotovoltaiky, ale i tepelná čerpadla, biomasa a další zelené zdroje nebyly zrovna v kurzu u politiků, a především zastánců fosilního průmyslu.
To se ale zlomilo před začátkem války na Ukrajině, která ukázala, že spoléhání se na fosilní paliva je nezodpovědné nejen z klimatického, ale také bezpečnostního hlediska. Důkazem byly tehdy raketově rostoucí ceny ruského zemního plynu, což, jak se později ukázalo, bylo součástí Putinových příprav na invazi na Ukrajinu.
„Dobře řízená transformace na čistou energetiku je řešením problémů, se kterými se dnes na trzích s plynem a elektřinou setkáváme, a nikoli jejich příčinou,“ uvedla tehdy Mezinárodní energetická agentura. A následný vývoj včetně energetické krize způsobené ruskou „speciální vojenskou operací“ a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů tomu dal za pravdu. Ostatně i od velkých energetických hračů stále častěji zaznívá, že bez obnovitelných zdrojů budeme mít v Česku drahou elektřinu.
Největší útok na fotovoltaiku
Obnovitelně.cz opakovaně upozorňovalo také na to, když někdo z vlivných osob začal zeleným investorům házet klacky pod nohy a tím brzdí modernizaci české energetiky. V poslední době to byl zejména ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který i přes odmítnutí výrazné většiny Senátu nakonec v Parlamentu jen těsně prosadil individuální kontroly několika tisíc solárních elektráren.
Je to největší útok na fotovoltaiku za poslední roky a ve svém důsledku může znamenat významné „umrtvení“ oboru. A pomyslné „solární“ nůžky mezi Českem a zbytkem Evropy se tím mohou otevřít ještě více. Ostatně jeden z pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona označovaného jako Lex Plyn má Stanjurův útok na solární podnikatele aspoň zmírnit.
Kritici obnovitelných zdrojů a přechodu na moderní energetiku mnohdy rádi využívají různé mýty, polopravdy u vyložené lži, které se snaží znevěrohodnit čisté zdroje. Obnovitelně.cz se zaměřilo také na jejich vyvracení: ať se to týkalo například větrných elektráren, které ve velkém zabíjení ptactvo, nebo „nebezpečných“ baterií v elektromobilech, které údajně pořád někde hoří (byť i sami hasiči po celém světě upozorňují, že opak je pravdou).
Právě auta do zásuvky se pro velkou část české veřejnosti stala nenáviděným symbolem evropského Green Dealu, jehož cílem je klimatická neutralita v roce 2050. Na to, že se elektromobilita může stát klackem proti zelenému směřování Evropy, Obnovitelně.cz také upozorňovalo. Ostatně výsledkem je, že Česko má jeden z nejnižších podílů elektrovozidel z celé Evropské unie a nejspíš se mu nepodaří splnil letošní dílčí cíl Národního akčního plánu čisté mobility, aby po tuzemských silnicích jezdilo minimálně 50 tisíc osobních elektroaut.
Inspirativní projekty i příběhy
Bezprecedentní Putinova agrese na Ukrajině nevyvolala v Česku jen ohromný zájem o vlastní, tedy levnější zdroje energií, jako jsou solární panely nebo tepelná čerpadla, ale také energetické úspory. Více než polovina Čechů totiž žije v domech postavených před rokem 1980, které od té doby nebyly zrekonstruované, takže nejsou zateplené. Kvůli tomu zbytečně utratí desítky miliard korun za vytápění.
Se zateplením a financováním vlastních zdrojů energie pomáhá už více než deset let program Nová zelená úsporám (včetně nového podprogramu Oprav dům po babičce), což je nejefektivnější a nejdéle trvající dotační program určený na energetické úspory rodinných a bytových domů. Pomohl už ušetřit miliony tun oxidu uhličitého a domácnostem miliardy korun.
Program kladně hodnotí nejen jiné evropské státy, které se Novou zelenou úsporám snaží inspirovat, ale i Evropská komise. Té se mimo jiní zamlouvá efektivnost vynaložených nákladů. Že se investice do úspor vyplatí a časem mnohonásobně vrátí se Obnovitelně.cz snažilo a snaží ilustrovat také na konkrétních projektech, jakým je například panelové sídliště v brněnské čtvrti Nový Lískovec, které ukazuje cestu pro tři miliony obyvatel žijících v panelácích.
Právě pozitivní příklady, jakési ukázky nebo návody, jak si poradit v dnešním složitém světě, kdy jsou firmy i domácnosti nuceny více se zajímat o ceny energií a úspory, jsou po celých osm let jednou z podstatných součástí Obnovitelně.cz. Do této kategorie lze zařadit i sérii Osobnosti, na které můžeme být právem hrdi, kterou web zavedl před pěti lety. Na konci roku vždy vybíráme mezi vědci, pedagogy, ekology a dalšími odborníky aspoň několik z nich, kteří se zasloužili o významné počiny uplynulých dvanácti měsíců, a jejich příběhy jsou inspirativní.
S ochranou klimatu nesouvisí jen obnovitelné zdroje, úspory, nové technologie nebo konec uhlí, bez něhož se mimochodem Česko obejde – jak o tom Obnovitelně.cz také psalo. Ale i další témata, byť se mohou pro někoho zdát odtažitá. Patří mezi ně třídění a recyklace, respektive celé oběhové hospodářství včetně zálohování PET lahví a nápojových plechovek, ale také ochrana přírody a biodiverzity, nebo zemědělské či lesní hospodářství.
Právě proto Obnovitelně.cz od samého počátku sledovalo vznik nového Národního parku Křivoklátsko nebo Chráněné krajinné oblasti Soutok, i když vždy dávalo prostor pro vyjádření i druhé straně, kritikům. A ukázalo například i to, že rozvoj solární energetiky a ochrana biodiverzity mohou být v souladu.
Jak politici plní své sliby
O směřování země k moderní energetice a udržitelnému životu rozhodují politici. Obnovitelně.cz před volbami do českého i evropského parlamentu a krajů, ale i před volbami nového prezidenta podrobně analyzovalo programy jednotlivých stran, hnutí i samotných kandidátů.
Ze vzniklých analýz mohli čtenáři zjistit, pro které politiky je zelená budoucnost důležitá, a naopak kdo třeba volá po zrušení evropské Zelené dohody. Pravidelně také sledujeme, jak zvolení politici plní to, co před volbami slibovali – jako například u prezidenta Petra Pavla, který například svými výroky podporuje některé zažité mýty o elektromobilitě.
Na podzim se v Česku odehrají další volby. V mimořádně složité době, kdy se mezi politiky stalo doslova „módním“ útočit na Green Deal, byť mnozí experti z průmyslu i vědy upozorňují, že by bylo chybou od jeho závazků ustupovat. Obnovitelně.cz vám před klíčovými volbami opět přinesou podrobnou analýzu toho, nakolik jejich programy podporují moderní energetiku a udržitelnou budoucnost.
Ilustrační foto: archiv Obnovitelně.cz (akce k výročí 70 let od představení prvního moderního křemíkového solárního panelu)