Co znamená evropská Dohoda o čistém průmyslu pro vodík?

Evropská komise nedávno představila dlouho očekávaný plán na dekarbonizaci průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti a odolnosti. Cílem je dekarbonizace a modernizace evropského průmyslu, podpora čistých technologií, cirkularity a zajištění globální konkurenceschopnosti. Dohoda navazuje na sdělení Kompas pro konkurenceschopnost, dle kterého mají generální ředitelství Komise snižovat byrokracii, zjednodušovat procesy a zrychlit povolování. Vytyčuje též nutné kroky pro plnění cílů v rámci vodíkového sektoru.

Plán byl ze strany Evropské komise představen ve formě tzv. sdělení Evropské komise. Tedy oficiální dokumentu, kterým Komise představuje své návrhy nebo plány k určitému tématu. Samo o sobě sice nemá právní sílu, ovlivňuje ale směr, jakým se EU bude ubírat. Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) je prvním důležitým dokumentem nové Komise. A dotýká se i vodíku a vodíkového sektoru.

Aukce vodíkové banky

Komise se ve svém sdělení zavazuje, že bude pokračovat v cestě k dosažení klimatických cílů, zaměří se na podporu evropského průmyslu i evropského clean tech sektoru včetně vodíku. Toho se týká třeba vyhlášení dalšího kola aukce Evropské vodíkové banky, přijetí aktu pro výrobu nízkouhlíkového vodíku, revize pravidel pro poskytování státní podpory včetně upřesnění pravidel pro obnovitelný vodík nebo vytvoření nového mechanismu na podporu propojení nabídky a poptávky v rámci pilotního programu Evropské investiční banky (EIB).

• Tip: Stát se chystá nakopnout výrobu vodíku. Na nové elektrolyzéry půjdou tři miliardy korun

Podpoře rozvoje obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku se Komise věnuje v samostatné podkapitole. Dle Komise „vodík hraje klíčovou roli v dekarbonizaci evropského energetického systému, zejména v  hard-to-abate sektorech, kde elektrifikace není validní možností. Srozumitelný regulatorní rámec je klíčový.“

Potenciál v hutním průmyslu, dálkové dopravě

“Hard-to-abate” sektory jsou ty, kde se elektrifikace nenabízí jako optimální nebo technicky možné řešení. Jedná se zejména o těžký průmysl (např. chemický nebo hutní), kde fosilní zdroje v tuto chvíli poskytují potřebnou vysokou výhřevnost nebo se dál chemicky zpracovávají.

Dále jsou to sektory dálkové a těžké dopravy, kde bateriová akumulace elektrické energie není optimálním řešením. Důležitým aspektem samozřejmé zůstává, aby uvažovaná alternativa fosilních paliv měla vlastnosti, které další fungování těchto sektorů umožní.

Česko ve vodíkových aukcích nemá šanci

Komise se také věnuje otázce financování rozvoje vodíkového sektoru, specificky zmiňuje již třetí kolo aukce (mechanismus soutěžení ceny) Evropské vodíkové banky s rozpočtem 1 miliarda eur. Evropská vodíková banka je iniciativa Evropské komise oznámena v roce 2022 v rámci plánu REPowerEU a jejím cílem je zejména podpora výroby obnovitelného vodíku v EU.

V rámci aukcí výrobci obnovitelného vodíku soutěží o finanční podporu formou pevné dotace na kilogram vyrobeného obnovitelného vodíku. Aukce se tedy mohou účastnit pouze výrobci obnovitelného vodíku pomocí elektrolyzérů napájených elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Výsledky aukcí nicméně ukazují, že projekty z České republiky nebudou schopné konkurovat projektům, které jsou lokalizované v členských zemích, které disponují klimaticko-geografickými podmínkami pro obnovitelné zdroje energie.

• Přečtěte si: Korejci vyvíjejí vodíkový tank. Zastaralé diesely překoná skoro ve všem

Výsledky prvních aukcí tak potvrzují kritiku založenou na teritoriálním argumentu; výrobci ze zemí s nevhodnými klimatickými podmínkami bez přístupu k dostatečné celoroční produkci obnovitelné energie budou jen obtížně dosahovat cenových nabídek jako výrobci ze zemí s výhodnými klimatickými podmínkami.

Obnovitelný či nízkouhlíkový vodík?

Důležité jsou i plány Komise v oblasti způsobů výroby obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Evropská vodíková legislativa už od počátku rozlišuje mezi obnovitelným vodíkem (tj.čistý a zelený vodík vyrobený elektrolýzou vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie) a nízkouhlíkovým vodíkem (tj. vodík vyráběný z neobnovitelných zdrojů energie, který splňuje určitou prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů) a toto ukotvení má návaznost také na plnění sektorových cílů v dopravě a v průmyslu.

Rozlišování mezi obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem má také důležitost z hlediska dotační podpory. Pomocí metodologie a pravidel budou moci výrobci vodíku spočítat a určit, zda jimi vyráběný vodík lze prohlásit za obnovitelný nebo nízkouhlíkový. Delegovaný akt k obnovitelnému vodíku máme již od roku 2023, nicméně se ukazuje, že minimálně v zemích, kde nejsou tak příznivé podmínky pro obnovitelné zdroje energie, výrobu obnovitelného vodíku komplikuje a výrazně prodražuje.

V Dohodě o čistém průmyslu Komise oznámila, že zpracuje studii, ve které vyhodnotí dopady této regulace na rozvoj trhu s vodíkem. Na delegovaný akt o nízkouhlíkovém vodíku netrpělivě čekáme a jeho zveřejnění by mělo proběhnout v průběhu prvního kvartálu letošního roku. Evropskou komisi k jeho zpracování zavazuje evropská legislativa.

Vodíkový mechanismus

Ve druhém kvartálu 2025 Komise představí nový nástroj tzv. vodíkový mechanismus, který je inspirovaný agregací poptávky AgregateEU u zemního plynu. Cílem mechanismu bude propojit nabídkovou a poptávkovou stranu v průmyslových sektorech a dopravě s cílem pomoci vytvořit trh s obnovitelným vodíkem, který v současné době v EU neexistuje.

Důležitou roli při podpoře podniků bude mít i Evropská investiční banka se svým pilotním programem pro korporátní smlouvy o přímém výkupu obnovitelné elektrické energie (tzv. PPAs, power purchase agreements). Evropská investiční banka bude poskytovat protizáruku na část těchto smluv uzavřených podniky (přednostně malými a středními podniky) a energeticky náročnými odvětvími.

• Tip: Bez Počerad se česká energetika obejde. Ostatní uhelné zdroje nahradí slunce, vítr a vodík

Pomoci má také zjednodušení pravidel pro poskytování státní podpory a doporučení členským státům na snížení energií na minimum. Komise zde navrhuje nový rámec, kde plánuje pro dekarbonizaci průmyslových podniků umožnit využívat částečně i nízkouhlíkový vodík. I nadále je nicméně největší podpora zaměřena na obnovitelný vodík.

Klíčový nástroj bude také tzv. Industrial Decarbonisation Accelarator Act, který má zvýšit poptávku po evropských čistých technologiích zavedením kritérií udržitelnosti a odolnosti pro technologie vyrobené v EU. V rámci přezkumu zadávání veřejných zakázek v roce 2026 zavede Komise obdobná kritéria pro strategická odvětví. Výše uvedený akt také zmiňuje zavedení dobrovolného označení uhlíkové stopy průmyslových výrobků, počínaje ocelí v roce 2025 a následně cementem.

Dobrá zpráva pro vodík, pokud se nakopne poptávka

Dohoda o čistém průmyslu je sice nezávazným dokumentem, nicméně EU bude kroky postupně naplňovat. Z pohledu vodíkového sektoru můžeme pozitivně konstatovat, že Komise reaguje na situaci a představuje aktivity a návrhy opatření, která by mohla výrazně pomoci rozvoji vodíkového sektoru v EU. Evropská legislativa je klíčovým faktorem, který rozvoj byznysu může zabrzdit.

Pokud se Evropské komisi povede najít v delegovaných aktech vyvážené řešení, které bude reflektovat různorodé podmínky v jednotlivých členských státech, pro Českou republiku to bude dobrá zpráva. Z pohledu rozvoje obnovitelného vodíku je klíčová rychlá a přesné mířená revize delegovaného aktu, na kterou Komise v dohodě také naráží.

A takovým requiem ve vodíkových kruzích je v posledních měsících otázka poptávky po vodíku, její podpoře a následně také propojení výrobců a odběratelů. Pokud se Komisi nepovede urychleně definovat a hlavně implementovat efektivní řešení, vodíkový sektor se bude i nadále točit v kruhu a diskutovat nad otázkou tvorby trhu v vodíkem ve stylu “slepice - vejce”, potažmo “výroba vodíku - poptávka po vodíku”.

Autorka: Veronika Vohlídková, Česká vodíková technologická platforma HYTEP

Úvodní foto: Pixabay (vodíkový vlak)