Příliš velká očekávání od malých reaktorů? Jejich vývoj je rizikový a pomalý, varují experti
Česko si od malých modulárních reaktorů slibuje posílení energetické soběstačnosti. Ve světě se ale hromadí zrušené projekty a další vývoj sektoru je nejistý.
Ondřej Novák
24. 3. 2025
V době prohlubující se klimatické krize se jaderná energie opět dostává do popředí zájmu jako potenciální řešení energetických potřeb. Zvláštní pozornost je věnována malým modulárním reaktorům (zkráceně SMR z anglického Small Modular Reactor), které slibují flexibilnější a potenciálně levnější cestu k jaderné energetice. Nová publikace „Aktuální stav malých modulárních reaktorů pro český trh – 2024“ od profesora Stephena Thomase a Edvarda Sequense přináší aktuální pohled na tuto technologii s důrazem na situaci v České republice. Zprávu vydaly organizace Heinrich-Böll-Stiftung Praha a Calla – sdružení pro záchranu prostředí.
Od vydání předchozí zprávy v roce 2023 došlo na poli SMR k významným událostem, zejména v politické a ekonomické rovině. Technologický vývoj sice zásadní změny nepřinesl, avšak státem spoluvlastněná společnost ČEZ v říjnu 2024 oznámila strategické partnerství s britskou firmou Rolls-Royce SMR a plánuje do ní významně investovat.
Podle autorů studie by se tak Temelín mohl stát jedním z prvních míst, kde bude modulární reaktor Rolls-Royce postaven. Je však důležité si uvědomit, že Rolls-Royce má první výstavbu svého malého modulárního reaktoru, který s výkonem 477 MW není tak malý, stále před sebou, a dojde k ní nejspíš až ve 30. letech ve Velké Británii.
Kromě ČEZu má zájem i Orlen a SUAS
ČEZ původně zvažoval sedm modelů SMR, které spadaly do kategorií tlakovodních (PWR) a varných (BWR) reaktorů. Mezi nimi byly například Rolls-Royce SMR, GE-Hitachi BWRX-300, Holtec SMR300, Westinghouse AP300 a NuScale VOYGR. Postupně však ČEZ svůj výběr zúžil a nakonec se zaměřil na návrh společnosti Rolls-Royce, ačkoli ostatní reaktory mají být zváženy v dalších projektech.
Autoři zprávy o stavu malých reaktorů připomínají, že o výstavbu SMR v České republice má zájem více subjektů než jen ČEZ. Patří mezi ně například Sokolovská uhelná a Orlen. Sokolovská uhelná zvažuje umístění SMR ve své lokalitě Vřesová a pracuje na studii proveditelnosti v rámci programu Phoenix. Polská skupina PKN Orlen sází na úspěch vývoje varných reaktorů BWRX-300 od GE Hitachi, a pokud se osvědčí v Polsku, zváží jejich nasazení i ve svých českých závodech Unipetrol.
Zatímco se Česká republika zaměřuje na zahraniční technologie, vývoj tuzemských konceptů SMR stagnuje. Projekt tlakovodního reaktoru CR-100 od Centra výzkumu Řež byl zcela zastaven. Naopak společnost Witkowitz Atomica pokračuje ve vývoji tlakovodního reaktoru DAVID SMR s plánovaným výkonem 50 MWe či 175 MWt, který by měl sloužit pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Na projektu spolupracují ukrajinští inženýři a existuje snaha o jeho uplatnění na Ukrajině.
Vědci z ČVUT a Západočeské univerzity vyvíjejí těžkovodní reaktor TEPLATOR primárně pro teplárenské využití, avšak jeho koncept je nekompatibilní s českou legislativou a jeho prosazovatelé se upínají k Ukrajině.
Pro pochopení kontextu je důležité se podívat i na situaci ve světě, zejména v USA, Kanadě a Spojeném království. V USA došlo ke zrušení projektu společnosti UAMPS, který měl zahrnovat šest bloků NuScale VOYGR. Jediný významnější pokrok v zavádění této novátorské technologie je plán společnosti Tennessee Valley Authority (TVA) na výstavbu čtyř reaktorů GE-Hitachi BWRX-300 v lokalitě Clinch River. Nicméně americký regulační úřad NRC dosud nezačal s posouzením návrhu, což obvykle trvá více než čtyři roky. Posuzování různých verzí návrhu NuScale u NRC také provází komplikace a zpoždění.
Připomeňme také, že celý projekt NuScale málem skončil skandálem, když v roce 2023 vyšlo najevo, že společnost uzavírá dohody s pochybnými odběrateli, kteří reálně neměli šanci nasmlouvané zakázky skutečně zakoupit. Nedlouho poté společnost přišla o velké zakázky v USA. Akcie firmy na zjištění reagovaly prudkým propadem a investoři na firmu dokonce podali hromadnou žalobu. Nyní se zdá, že se situace již trochu stabilizovala a NuScale počítá s výstavbou prvního projektu v Rumunsku.
V Kanadě panuje silná vůle prosadit SMR, avšak u návrhů PWR a BWR, které zvažuje i Česká republika, nedošlo v posledních letech k výraznému pokroku ve vývoji technologie. Společnost Ontario Power Group plánuje výstavbu čtyř bloků GE-Hitachi BWRX-300 v Darlingtonu a Bruce Power Group rovněž čtyř stejných reaktorů v jaderné elektrárně Bruce. Návrh BWRX-300 prošel dvěma ze tří posuzovacích fází u kanadského úřadu CNSC, avšak stále je potřeba dalšího vývoje v některých technických oblastech.
Nejviditelnější posun zaznamenalo Spojené království. Vláda vyhlásila veřejnou soutěž na nejlepší návrhy SMR s rozpočtem 20 miliard liber do roku 2038. Byla založena nová organizace Great British Nuclear (GBN), která má projekty podporovat. V říjnu 2023 GBN vybrala šest návrhů, včetně Rolls-Royce SMR, GE-Hitachi BWRX-300, Holtec SMR300, Westinghouse AP300 a původně i NuScale VOYGR.
V září 2024 byla nabídka společnosti NuScale odmítnuta, čímž se počet kandidátů snížil na čtyři. Paralelně probíhá posuzování návrhů britským úřadem ONR v rámci procesu GDA. Rolls-Royce svůj návrh do GDA přihlásil v roce 2022 a v červenci 2024 úspěšně prošel druhou fází. GE-Hitachi a Holtec se do procesu GDA zapojili později a Westinghouse v dubnu 2024.
Velké čekání na malé reaktory
Publikace upozorňuje na pochybnosti odborníků ohledně věrohodnosti argumentů ve prospěch SMR. Autoři připomínají například bývalou předsedkyni amerického NRC Alison McFarlane, která poukazuje na nedostatek konkrétních technologií, které by opodstatňovaly značný humbuk kolem SMR. Z pohledu potenciálních zákazníků je sázka na SMR riziková, dokud nedojde k realizaci většího počtu projektů a neprokáže se spolehlivost a nákladová efektivita. Pro dodavatele je zase vývoj reaktoru nákladným a riskantním podnikem.
V případě Rolls-Royce SMR publikace zdůrazňuje, že firma potřebuje urgentní finanční podporu zvenku, aby mohla pokračovat ve vývoji až do bodu získání závazných objednávek. I v případě úspěšného dokončení bezpečnostního posouzení a výběru lokality jsou všechny zvažované návrhy SMR včetně Rolls-Royce minimálně pět let vzdálené od závazné objednávky. Vzhledem k tomu, že žádný z těchto návrhů nebyl dosud v praxi demonstrován a Rolls-Royce nikdy jaderné reaktory do elektráren nedodával, je rozumné vyčkat na ověření výstavby a provozu v praxi, což posouvá reálné nasazení minimálně o dalších pět let.
Česká republika se tak ocitá před významným rozhodnutím. Strategické partnerství s Rolls-Royce představuje krok k potenciální výstavbě SMR v Temelíně, avšak je nutné brát v úvahu dosavadní fázi vývoje této technologie a zkušenosti z jiných zemí. Publikace naznačuje, že cesta k reálnému nasazení malých modulárních reaktorů bude ještě dlouhá a plná výzev.
Úvodní foto: 5R-MFT, CC BY-SA 4.0