Vymřeme po meči? V roce 2045 na západě nezbydou žádní plodní muži, varuje vědkyně

Více než 50 procent světové populace žije v zemích s porodností nižší, než jsou dvě děti na ženu. To vede pochopitelně k postupnému úbytku populace, jejíž hladinu jen v některých zemích vyrovnává migrace. A ačkoliv je důvodů nižší porodnosti více (například jednoduše volba mladých lidí děti z různých důvodů nemít), stále častěji dochází k problémům s plodností.

Že se snižuje úspěšnost početí i vlivem stoupajícího průměrného věku rodiček, není žádným tajemstvím. Chemikálie a mikroplasty, které jsou všude kolem nás, ale ovlivňují i plodnost mužů, a to snižováním množství spermií a jejich zhoršenou kvalitou a pohyblivostí.

• Tip: Vítejte v pyrocénu. Podle vědců je 21. století věkem ohně

Zhruba sedm procent mužské populace pak nemá adekvátní množství pohyblivých spermií a v budoucích letech by neplodných mužů mělo přibývat. Studií na téma, jak klimatická změna nebo chemikálie a mikroplasty ohrožují plodnost lidstva, existuje celá řada. Některé z nich jsou obecně uznávané a vnímané jako relevantní, některá mediálně populární tvrzení byla vyvrácena či přinejmenším zpochybněna, například o zmenšování penisů. Přesto je nezpochybnitelným faktem, že se některé populace potýkají s nízkou plodností i porodností. Podíváme se nyní na některé z nich.

Alarmující pokles

V roce 2017 byla publikována rozsáhlá analýza, která sbírala údaje o mužské plodnosti mezi lety 1973 a 2011. Výsledky ukázaly, že počet spermií u mužů v Severní Americe, Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu klesl během těchto let o alarmujících 59,3 procent.

„Když vytvoříte křivku snižování množství spermií a promítnete ji i do budoucnosti, což je vždy riskantním odhadem, nuly dosáhneme v roce 2045,“ komentuje autorka studie Shanna Swan znepokojivé scénáře možné budoucnosti.

Podobný trend však nebyl pozorován u mužů z Jižní Ameriky, Asie nebo Afriky, což naznačuje, že hlavním faktorem nemusí být jen genetické nebo přirozené biologické změny, ale spíše vliv životního prostředí a životního stylu.

• Psali jsme: Chceš respekt, holčičko? S tímhle pohlavím na něj zapomeň

A ačkoliv se více mluví o neplodnosti u žen, ve skutečnosti je zhruba polovina případů problémů s početím zaviněna právě nedostatečným množstvím pohyblivých spermií. Neplodných je totiž zhruba sedm procent mužské populace.

„V některých částech světa je dnes průměrná 20letá žena méně plodná, než byla její babička v 35 letech,“ popisuje Swan. „Současně zhoršující se stav reprodukčních schopností nemůže dále pokračovat, aniž by nezačal ohrožovat lidské přežití,“ dodává.

Počet spermií totiž přímo souvisí se schopností oplodnit vajíčko. „Platí, že množství pod 40 milionů spermií na mililitr přináší problémy s plodností,“ vysvětluje pro BBC Hagai Levine, profesor epidemiologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Podle jeho výzkumu od roku 2000 klesá tempo poklesu množství spermií zhruba o 2,6 procenta ročně. V roce 1940 přesahovalo množství 113 milionů spermií na mililitr a v roce 1990 to bylo již kolem 66 milionů. Muži v Česku mají v posledních letech kolem 47 milionů spermií na mililitr ejakulátu.

Zbytečně depresivní? Možná

Vědci nabízejí několik možných příčin tohoto trendu. Kromě zjevně nezdravého životního stylu západní společnosti zmiňují ve studii také ftaláty a bisfenol A (BPA) – chemické látky, které mohou narušovat hormonální rovnováhu lidského těla. Tyto látky se vyskytují v běžných plastech, kosmetice, pesticidech a dokonce i v potravinových obalech.

Podle jiných vědců se jedná o zbytečně přehnaná tvrzení vycházející z nepřesných vzorků a špatného chápání a propojování jednotlivých ukazatelů. Množství spermií totiž může být i jen dočasně ovlivněno životním stylem, aktuálním zdravotním stavem či zvýšenou hladinou stresu a přílišným teplem, například při častém používání sauny.

„Příčiny poklesu mužské plodnosti v posledních desetiletích zatím nejsou přesně známy. Mezi možné faktory se však řadí změny životního prostředí – například vliv klimatických změn, znečištění a expozice chemickým látkám narušujícím hormonální systém. K objasnění těchto souvislostí je zapotřebí dalšího výzkumu,“ vysvětluje Danesha Daniels, která se ve studii v roce 2024 snažila přijít na to, zda navýšení průměrné teploty může souviset s narušením tvorby spermií.

• Tip: Bude nás v noci pronásledovat obří tvář Donalda Trumpa nebo logo Pepsi? Astronomové varují před kosmickou reklamou

Někdy se poukazuje také na skutečnost, že projekce autorky Swan o naprosté ztrátě spermií do roku 2045 není metodologicky správně zpracovaná. Přesto však autor kritiky Tim Moss nezmiňuje, že i kdyby měla mít křivka jiný tvar a lidstvu by přidala i třeba 20 let, k výraznému poklesu množství spermií stále dochází, a to je nezpochybnitelná skutečnost.

Podle predikcí OSN bude světová populace nadále růst až přibližně do poloviny 21. století. Vrcholu – zhruba 10,4 miliardy lidí – by měla dosáhnout kolem roku 2080, poté by měla začít stagnovat a později klesat. Tento jev dnes pozorujeme již nyní ve vyspělých zemích, ale také v některých částech Asie a Latinské Ameriky. Budoucí vývoj bude záviset zejména na tom, jak rychle porodnost klesne v současných populačně rostoucích regionech a jak se budou vyvíjet migrační toky.

Důvodem, proč ale i přes tyto vyhlídky populace zatím stále roste, je především tzv. populační setrvačnost – v minulých desetiletích se narodilo velké množství lidí, kteří dnes vstupují do reprodukčního věku, takže i při nižší porodnosti je absolutní počet narozených dětí stále vysoký. K růstu populace dále přispívá prodlužující se délka života a skutečnost, že v některých částech světa, zejména v Africe, zůstává porodnost stále relativně vysoká. Tyto faktory dohromady zatím vyvažují globální trend poruch plodnosti na ženu.

Úvodní foto: Freepik