Zbrojit, nebo krotit emise? Výdaje na obranu se s dekarbonizací nevylučují

Evropa musí výrazně zvýšit výdaje na obranu v reakci na vývoj globální bezpečnosti a změny v zahraniční politiky USA pod vedením Donalda Trumpa. Nejednoznačný závazek Trumpovy administrativy vůči NATO, snížení angažovanosti USA v evropské obraně a postup vůči Ukrajině přiměly evropské země k přehodnocování svých vojenských schopností i obranných závazků. Mnohé země včetně ČR se zavázaly navýšit výdaje ke 3 % HDP. Jak lze kombinovat dekarbonizaci a posilování obranných kapacit a proč bychom neměli obojí chápat jako protichůdné cíle?

Český premiér Petr Fiala má jasno: finance se ukrojí z peněz na dekarbonizaci. Jak řekl minulý týden po jednání vlády, čerstvě představená evropská dohoda Clean Industrial Deal se snaží spojit protichůdné cíle: zachování klimatických ambicí EU a zároveň růst konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zase upozornil, že dohoda nepočítá se zvyšováním výdajů na obranu, ke kterému budou muset evropské země přistoupit.

„Argument, že si nemůžeme dovolit zelenou transformaci kvůli výdajům na obranu je lichý. Bezpečnost není jen dostatek vojenské techniky. Naopak, Evropa potřebuje investovat do decentralizovaných a obnovitelných zdrojů energie, infrastruktury a energetických úložišť právě z důvodu energetické bezpečnosti. Ukrajina denně zažívá útoky na páteřní linky energetické soustavy. Pokud nebudeme dekarbonizovat naši energetickou síť a diverzifikovat tak riziko, může někdo naši energetickou soustavu několika přesně mířenými útoky zcela vyřadit z provozu,” říká analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek.

• Tip: Renovace jako pojistka proti drahým energiím? Lidé chtějí stabilitu, říká expert

„Dichotomie obrana versus dekarbonizace opravdu není na místě. Je zřejmé, že existují prvky Zelené dohody a Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), které si zaslouží kritickou diskuzi. Je ale zavádějící předpokládat, že pro ekonomiku existuje varianta status quo,” říká ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přináší i další bezpečnostní výzvy a vede k závislosti na kritických surovinách, k nimž má Evropa omezený přístup. „Jak tento přístup zajistit, je skutečnou geopolitickou výzvou a lze samozřejmě diskutovat o tom, zda se pro to v rámci Clean Industrial Deal dělá dost, dodává Mats Braun.

Nové závazky evropských zemí NATO

Pod vlivem pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině a nejistoty ohledně postojů USA k obranné politice představila EU v roce 2024 Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), jejímž cílem je přechod na „režim válečné ekonomiky“. Strategie zdůrazňuje, že členské státy EU musí posílit své obranné rozpočty a snížit závislost na mimoevropských vojenských dodavatelích (v období od února 2022 do června 2023 utratily země EU za obranné akvizice více než 100 miliard eur a více než 60 % z peněz směřovalo americkým společnostem). EDIS nyní usiluje o posílení vlastní evropské obranné výroby a užší spolupráci mezi členskými státy.

„Příprava ozbrojených sil evropských zemí na rozsáhlý konflikt musí mít absolutní prioritu – a že Evropa tuto nutnost dlouhodobě podceňovala. Nyní se snaží dohánět promarněné roky. Zásadní politický problém spočívá v otázce, kde vzít prostředky. Diskuse v jednotlivých státech i na úrovni EU se mohou zaseknout právě zde – nejde jen o ekonomickou otázku, ale i o ideologické spory. Ty se pak projevují v diskuzích, zda vzít prostředky omezením výdajů na iniciativy, jako je Green Deal, nebo například zvýšením daní, včetně zavedení vyššího progresivního zdanění,” říká Martin Laryš, výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů.

Pod proudem: Skoro jako EPC, akorát pro rodiny. Energetické úspory jsou nyní dostupnější i těm, kdo nemají našetřeno

Minulý týden Ursula von der Leyen oslovila lídry evropských zemí s návrhem, jak vládám prostřednitvím půjček uvolnit 150 miliard eur na zvýšení obranných výdajů. O návrhu budou lídři jednat na čtvrtečním krizovém summitu v Bruselu.

Na měnící se geopolitickou situaci již reagovalo i NATO, které navrhlo zvýšení cílových výdajů na obranu. V únoru 2025 oznámil generální tajemník Mark Rutte plány na zvýšení výdajů na „podstatně více než 3 %“ národního HDP. Polsko se zavázalo, že v roce 2025 bude na obranu vyčleňovat 4,7 % HDP, čímž se dostalo do čela zemí NATO.

V únoru 2025 Dánsko oznámilo, že plánuje zvýšit výdaje na obranu z 2,4 % HDP v roce 2024 na 3 % HDP do roku 2026. Součástí změny má být fond v hodnotě 50 miliard dánských korun, jehož cílem je urychlit vojenské zakázky a čelit tak hrozbám ze strany Ruska. Estonsko a Litva se zavázaly, že od roku 2026 zvýší výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP.

Armády se už dekarbonizovat snaží

Rostoucí požadavky na vojenské výdaje kromě peněz samotných znamenají také hodně oceli a významně přispívají k emisím skleníkových plynů. Dle odhadů se celosvětově vojenské operace, výroba a obchod na emisích podílejí přibližně 5,5 % a představují tak více než dvojnásobek emisí z celosvětového leteckého sektoru.

Ničivé jsou i vojenské konflikty samotné: za poslední tři roky války na Ukrajině se do atmosféry uvolnilo asi 230 milionů tun emisí CO₂ (CO₂e). Číslo zahrnuje emise z přímých vojenských aktivit, rekonstrukčních prací, rozsáhlých lesních požárů a vysídlení obyvatelstva. Jen ve třetím roce konfliktu bylo vypuštěno přibližně 55 milionů tun CO₂e, k čemuž významně přispěly lesní požáry v důsledku mimořádně suchého a horkého léta 2024.

• Psali jsme: Korejci vyvíjejí vodíkový tank. Zastaralé diesely překoná skoro ve všem

„Musíme v armádách začít měřit uhlíkovou stopu a pracovat na jejím snížení. Je nutné neustále opakovat, jaká jsou rizika klimatické změny z pohledu bezpečnosti a ekonomiky. Lidé poslouchají víc, než když je klima tematizované z tábora zelených a levice,” řekl norský armádní generál Eirik Kristoffersen na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj se již roky v NATO mluví o tom, že nelze kapacity posilovat starými technologiemi.

Evropské armády už spustily několik zelených projektů v rámci výdajů na obranu. Evropská obranná agentura (EDA) zkoumá možnosti integrace technologie vodíkových paliv do vojenských vozidel. V dubnu 2022 představila Francie strategii v oblasti klimatu a obrany, jejímž cílem je snížit závislost armády na fosilních palivech a integrovat nové technologie na optimalizaci spotřeby.

Další evropské armády se zaměřují na dekarbonizaci vojenských zařízení, optimalizaci využívání energie ve vojenských budovách či elektrifikaci dopravy. EDA již zprostředkovala více než 30 projektových záměrů a 15 studií zaměřených na energetickou účinnost a integraci obnovitelných zdrojů energie.

Nejde o konkurenční priority

Navyšování obranných výdajů chtějí někteří politici krýt z prostředků určených k dekarbonizaci. Jenže rozpočty na obranu, energetickou bezpečnost a dekarbonizaci nelze jednoznačně oddělit ani postavit proti sobě.

„Opakuje se například názor, že by se neměl rozšiřovat systém emisních povolenek na domácí vytápění a pohonné hmoty, a mělo by se zrušit uhlíkové clo (CBAM). Jenže příjmy z nich by měly mimo jiné proudit do evropského rozpočtu, ze kterého chceme financovat posílení obranného průmyslu. Pokud tam budou peníze chybět, tak se vyšších výdajů do obrany na evropské úrovni nedočkáme. A co víc, chybějící finance budou členské státy doplácet ze svých rozpočtů, protože nebudou chtít snížit ani ostatní výdaje EU, jako jsou koheze či zemědělství. Z nich dneska Česko získává až 95 % prostředků z unijního rozpočtu,” zdůrazňuje Filip Křenek.

Česko má podle analytika obrovskou šanci využít Modernizační fond, ve kterém je téměř 200 milionů emisních povolenek – to je nejvíc ze všech zemí v Evropě. Při současné tržní hodnotě téměř 400 mld. korun, které může Česko investovat do moderní čisté energetiky, tedy jednoho z nejrychleji rostoucích sektorů ekonomiky (hodnota odvětví spojeného s obnovitelnými zdroji, bateriovými úložišti a elektromobily se během následující dekády téměř zečtyřnásobí). Místo toho však čeští politici hovoří o zastropování ceny emisních povolenek či rovnou jejich zrušení.

Ačkoli bezpečnost zůstává prvořadým zájmem, je nezbytné si uvědomit, že dlouhodobá bezpečnost Evropy je neoddělitelně spjata s environmentální udržitelností, menší závislostí na fosilních palivech nejen z Ruska, a vyšší energetickou bezpečností. A tím pádem i dekarbonizací, která ke zmíněnému cílí.

Autorka: Petra Schwarz Koutská, projekt Sound Of Science

Úvodní foto: Pixabay