Přehledně: Jaké dopady na fotovoltaiku může mít nové hlasování o Lex OZE III?

Původně to měla být novela energetického zákona, kterou „všichni chtějí“ a která měla snadno proklouznout celým legislativním procesem, protože šlo o zavedení akumulace a agregace flexibility do české energetiky. Jenže poté, co Sněmovna při projednávání Lex OZE III přijala pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), se o konečnou podobu předlohy rozpoutal usilovný souboj s nejasným koncem.

Připomeňme, že Stanjurův přílepek zavádí individuální kontroly 2800 solárních elektráren z let 2009 a 2010, které mají prověřit ziskovost elektráren. Tedy jestli se instalace, které mají státem garantovanou provozní podporu, nedostávají na vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku. O tom, co by to znamenalo, jsme psali ZDE. Proti tomu se ale postavil Senát – více ZDE.

Poslanecká sněmovna se tedy předlohou začne zabývat znovu. Matematika je jasná: Pro přehlasování Senátu a schválení původní verze je zapotřebí nadpoloviční počet všech poslanců, tedy minimálně 101 hlasů. Pro schválení senátní verze stačí prostá většina z přítomných zákonodárců. Obnovitelně.cz přináší podrobnější pohled do zákulisí jednání o této klíčové novele energetického zákona včetně různých scénářů možného vývoje.

Kdy se bude hlasovat

Na to zatím nelze jednoznačně odpovědět, každopádně platí čím dříve, tím lépe. Také kvůli tomu, že Česko je poslední unijní zemí, která dosud nepřijala evropskou legislativu týkající se akumulace, agregace a flexibility. Kvůli tomu nám hrozí vysoké sankce. Příslušná žaloba na Českou republiku je už údajně připravená. Na konci roku 2024 vypršel Česku další termín, kdy měla být příslušná novela schválena.

Zákon o jednacím řádu přitom hovoří jasně: „Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení poslancům předloží Sněmovně znovu.“ Poslanecká schůze začíná v úterý 11. února.

• Rozhovor: Doba bateriová je tady. Novela Lex OZE III má šanci otevřít nové možnosti hospodaření s elektřinou

Otázkou ale je, na který den bude předloha zařazena. Podle informací Obnovitelně.cz se vládní koalici, která má aktuálně 104 poslanců, zatím nepodařilo získat dostatečný počet zákonodárců na přehlasování Senátu. A tak je pravděpodobné, že se jednání o případné podpoře sněmovní verze bude natahovat.

Předsedkyně poslaneckého hnutí ANO Alena Schillerová navíc v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi uvedla: „Jednala jsem s předsedou sněmovního klubu ODS, hlasování bude až na březnové schůzi.“ Tím by sice dolní komora porušila zákon, ale těžko si představit, že by Sněmovna kvůli tomu popotahovala sama sebe. Možná je i varianta, že bude únorová schůze po projednání jiných bodů přerušena – právě až do března.

Jak se bude hlasovat

Podle jednacího řádu poslanci nejprve rozhodují o verzi, kterou schválila horní komora. V tom případě stačí prostá většina přítomných členů dolní komory. Například opoziční ANO už deklarovalo, že podpoří právě variantu horní komory, tedy bez Stanjurova přílepku.

„Předpokládám, že budeme hlasovat pro senátní verzi. Neumím si představit, že budeme hlasovat pro jinou,“ uvedla poslankyně Schillerová v ČT. Také Piráti patrně podpoří senátní variantu, rozložení sil u ostatních parlamentních klubů je zatím nejasné. Důležité bude, jak se k vrácené předloze postaví poslanci STAN a KDU-ČSL, i když ani u ODS či TOP 09 není jisté, že všichni podpoří Stanjurův přílepek.

Pokud nezvedne ruku dostatečný počet zákonodárců pro senátní předlohu, přichází na řadu hlasování o původní sněmovní verzi – to už je ale zapotřebí aspoň 101 poslanců. Jak ukázala analýza kanceláře Doucha Šikola advokáti, která se obnovitelnými zdroji zabývá dlouhodobě, v posledním půlroce se na přehlasování Senátu vždy podílela opozice – jenže minimálně ANO to pro tentokrát odmítá.

Ministr Stanjura ovšem věří, že nakonec pro jeho návrh zvedne ruku dostatečný počet členů dolní komory. „Doufám, že budu úspěšný,“ řekl Stanjura v už citovaném pořadu Otázky Václava Moravce. „Vůbec nechápu, že někdo může být proti,“ dodal s vysvětlením, že mu jde o kontrolu peněz daňových poplatníků.

Málo hlasů pro obě varianty

Vzhledem k tomu, že situace v dolní komoře je podle zjištění Obnovitelně.cz poměrně nepřehledná, nelze vyloučit ani třetí variantu, totiž že zákonodárci nepodpoří senátní, ale ani původní sněmovní verzi. V tom případě by celá novela energetického zákona Lex OZE III skončila v koši a musela by se projednat znovu od samého počátku. Prakticky to znamená, že by se k němu dostala až nově složená Sněmovna po podzimních volbách.

„Pro celou energetiku by to byla hodně špatná zpráva,“ řekl právník Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti. Energetická soustava se kvůli masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů bez akumulace, agregace a flexibility neobejde. Existuje už nemálo projektů, které čekají jen na schválení příslušného zákona.

• Související: Nekonečné čekání na Lex OZE III. Kdo a proč dlouhé roky zdržuje klíčový zákon?

V poslední době se hodně diskutuje o takzvaných mařičích energie, které by účinně nahradily právě bateriové systémy, aby se s vyrobenou, ale momentálně nadbytečnou elektřinou nemuselo bez užitku plýtvat.

Jak už bylo uvedeno, České republice navíc hrozí vysoké sankce od Evropské unie. Pravidla pro akumulaci a agregaci flexibility měla zavést už před více než čtyřmi lety. „Za zpoždění přijetí této novely hrozí miliardové pokuty od Evropské komise, která nás již několikrát varovala před důsledky dalšího zpoždění,“ upozornil už dříve Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.

To ale není všechno. V ohrožení by také bylo čerpání prostředků z Národního plánu obnovy. Další zásadní odklad novely energetického zákona Lex OZE III může mít pro Českou republiku nedozírné následky.

Úvodní foto: Poslanecká sněmovna