Drama v Senátu: ODS vyrazila do útoku, aby uhájila Stanjurovy individuální kontroly solárníků

Minulý týden už to vypadalo, že Senát vrátí dolní komoře Parlamentu novelu energetického zákona označovanou jako Lex OZE III. Důvodem jsou výhrady k pozměňovacímu návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který prosadil při projednávání předlohy ve Sněmovně a jenž zavádí individuální kontroly pro několik tisíc fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010.

Jenže horní komora nakonec závěrečné hlasování o týden posunula a ODS vyrazila do útoku, aby Stanjurův přílepek zachránila – i když v upravené „mírnější“ podobě.

Co je podstatou kritizovaného návrhu? O tom, zda provozovatel dostane dotaci, či nikoliv, rozhodne takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) ve výši 8,4 procenta. Jde o vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku solárních elektráren ze zmiňovaných let 2009 a 2010. Jenže zatímco dříve se tato hodnota vztahovala průměrně na celý sektor, Stanjurův přílepek počítá s individuální kontrolou každé z 2,8 tisíce instalací s výkonem nad 30 kilowattů.

• Psali jsme: Přehledně: Co pro tisíce fotovoltaik může znamenat Stanjurova past na solárníky

Vyplnění příslušného hlášení přitom může být jen těžko splnitelný úkol. Například proto, že při výpočtu výnosů budou muset provozovatelé vycházet také z faktur někdy i více než 15 let starých nebo odhadovat, kolik bude stát elektřina po roce 2030. Za špatně vyplněný dotazník se stovkami kolonek hrozí pokuta až 50 milionů korun od Státní energetické inspekce. Konečným důsledkem může být vlna krachů solárních projektů.

Senátorům vadí retroaktivita

Právě retroaktivita je jedním z hlavních důvodů, proč se mnohým senátorům nechce pro Lex OZE III, který jinak pokládají za velice důležitý, zvednout ruku. „Vlastní zákon je v pořádku a je potřebný. Problémem je pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který se týká povinných individuálních kontrol. Budu hlasovat pro vrácení zákona do Sněmovny,“ sdělil Obnovitelně.cz například senátor Miroslav Plevný (STAN).

Právě tento senátor navrhnul k předloze pozměňovací návrh, který Stanjurův přílepek odstraňuje. A krátce před původně naplánovaným závěrečným hlasováním to vypadalo, že se k Plevnému přidá dostatek senátorů, aby se novela vrátila do Poslanecké sněmovny.

• Kontext: Nekonečné čekání na Lex OZE III. Kdo a proč dlouhé roky zdržuje klíčový zákon?

Podle informací Obnovitelně.cz chce ale ODS v Senátu předložit „konkurenční“ pozměňovací návrh, který by měl zúžit povinnost na individuální kontroly – namísto původních instalací o výkonu vyšším než 30 kilowattů by se měly týkat „pouze“ elektráren nad 100 kilowattů.

Obnovitelně.cz se obrátilo na předsedu senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeňka Nytru (ODS), jestli může informace redakce potvrdit, ale Nytra na otázky zaslané mailem neodpověděl. Zatím tedy není jasné, jak konkrétně by měl být „konkurenční“ návrh formulován. Každopádně platí, že ministr Stanjura věnuje v poslední době hodně času tomu, aby jeho přílepek o individuálních kontrolách obě komory Parlamentu schválily, i když třeba v mírnější variantě.

Nejasný výsledek hlasování

Zástupci solárních sdružení se k plánu ODS na zmírnění Stanjurova přílepku zatím nechtěli vyjádřit s odůvodněním, že se s jeho oficiálním písemným zněním neměli možnost seznámit. Z fotovoltaického oboru se ale i tak ozývají hlasy, že jde pouze o kosmetickou úpravu. Uznávají, že by sice kontroly nemusely dělat třeba školy se střešní instalací, ale současně připomínají, že některé obce mají fotovoltaické elektrárny nad 100 kilowattů.

„Nic to neřeší. A je vlastně jedno, jestli bude muset individuální kontroly podstoupit všech 2,8 tisíce provozovatelů, nebo méně. Jde o retroaktivní opatření. Celý princip je špatně,“ sdělil Obnovitelně.cz pod příslibem anonymity zdroj z fotovoltaického oboru. Dodal, že přílepek může mít zásadní negativní dopad na celý sektor obnovitelných zdrojů.

• Tip: Revoluce ve fotovoltaice s českou stopou: Vědci vyvíjejí ekologické solární články

Za současné situace v horní komoře Parlamentu je obtížné odhadnout, jak nakonec závěrečné hlasování dopadne. Jestli většina senátorů nakonec přece jen podpoří původní návrh jejich kolegy Plevného, který mimo jiné jednomyslně (bez ohledu na stranickou příslušnost) schválil senátní hospodářský výbor a také podvýbor pro energetiku, nebo dá přednost případnému „konkurenčnímu“ návrhu.

Ostatně když Obnovitelně.cz v polovině ledna oslovilo všechny senátory s dotazem, jak budou hlasovat o novele energetického zákona se Stanjurovým přílepkem, část odpověděla, že se rozhodne až na poslední chvíli. „Počkám na výsledky jednání ve výborech a diskusi v klubu,“ uvedl například senátor Tomáš Fiala (ODS).

Ve hře je samozřejmě i varianta, že senátoři zvednou ruku pro původní předlohu schválenou Sněmovnou, ale to se za současné konstelace zatím jeví jako nejméně pravděpodobné. Rozhodovat nakonec mohou i takové maličkosti, jako kteří konkrétní senátoři se konečného hlasování zúčastní – například kvůli nemocím nebo jiným důvodům.

Ilustrační foto: Krokodyl, CC BY-SA 3.0