Přehledně: Co pro tisíce fotovoltaik může znamenat Stanjurova past na solárníky

Dostanu provozní podporu, nebo o ni přijdu? Provozovatelé fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010 nad 30 kilowattů žijí v posledních dnech v nejistotě, co na ně stát „opět chystá“. Ačkoli jim slíbil, že budou dostávat provozní dotaci 20 let, poslední novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE III, respektive přílepek ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jim nic takového nezaručuje.

Vše závisí na tom, jak dopadne jejich kontrola sebe sama. Podle jejího výsledku jim buď podpora zůstane v plné výši jako dosud, nebo se jim zkrátí, případně o ni zcela přijdou. Některým se dokonce může stát, že budou vracet část peněz už za letošní rok. Lex OZE III už přitom schválila sněmovna a nyní je na řadě Senát a pak prezident.

O tom, zda provozovatel dostane dotaci či nikoliv, rozhodne takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) ve výši 8,4 procenta. Jde o vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku solárních elektráren ze zmiňovaných let 2009 a 2010. Jenže zatímco dříve se tato hodnota vztahovala průměrně na celý sektor, novela zákona počítá s individuální kontrolou každé z 2,8 tisíce instalací.

Redakce Obnovitelně.cz ve spolupráci s právní kanceláří Doucha Šikola advokáti, která se problematikou obnovitelných zdrojů zabývá dlouhodobě, sestavila varianty, které pro provozovatele solárních elektráren mohou po kontrole sebe sama nastat, pokud parlament schválí novelu včetně Stanjurova přílepku.

IRR vyšlo pod 8,4 procenta

Pokud solárník při kontrole zjistí, že jeho IRR je maximálně 8,4 procenta a zůstane tomu do konce dvacetileté státem garantované provozní podpory, nic se pro něj nezmění. Finanční příspěvek bude pobírat i nadále – minimálně do dalšího roku, kdy bude muset aktualizovat výsledky kontroly.

• Psali jsme: Kráčí Stanjura v Zemanových stopách? Jeho tažení proti podnikatelům může přinést vlnu krachů

Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře ale tento princip zvýhodňuje špatné hospodáře, kteří postavili nebo provozují fotovoltaiku s vysokými náklady, a tudíž se s větší pravděpodobností „vejdou“ do nastaveného limitu,

„Předloha paradoxně odměňuje ty, kteří koupili předražené pozemky a o své elektrárny se tak efektivně nestarají. V praxi se pak návrh na individuální kontroly může promítnout zcela absurdními dopady: čím dráž jste svou fotovoltaiku postavili a čím dráž ji provozujete, tím větší podporu pak dostanete,“ konstatoval Krčmář.

Nově nastavený systém bude naopak trestat ty, kteří se snažili minimalizovat náklady – například si postavili elektrárny sami a pečlivě se o projekty starají, díky čemuž je jejich zisk třeba jen o pár desetin nad klíčovou hodnotou 8,4 procenta.

IRR vyšlo nad 8,4 procenta už za rok 2025

Pravděpodobně nejhorší varianta. Zákon by měl nabýt účinnosti 1. července. Pokud solárník na konci roku při individuální kontrole zjistí, že mu IRR vyskočilo nad 8,4 procenta už na základě podpory, která byla vyplacena, bude muset poměrnou část státní dotace nad IRR vrátit. Vratka se však může týkat pouze podpory vyplacené výhradně po vstupu zákona v účinnost, tedy po 1. červenci. Zároveň pro něj nárok na příspěvek skončí i pro následující roky, protože kdo jednou ze systému podpor vystoupí, už se do něj nemůže vrátit.

Pod proudem: Důležitý zákon narazil u opozice kvůli přílepkům. Havlíček vysvětluje, proč bylo ANO proti

„Pokud jste tedy například postavili elektrárnu levně a svépomocí se o ni staráte, o podporu přijdete,“ uvedl Jan Krčmář. „Místo toto, aby stát maximalizoval výrobu čisté elektřiny, která posiluje českou energetickou bezpečnost, ohrozí existenci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zlikviduje nejefektivnější výrobny,” dodal.

IRR vyjde nad 8,4 procenty v následujících letech

Další variantou je, že provozovatel solární elektrárny při kontrole sebe sama zjistí překročení IRR až třeba za dva nebo tři roky. Kontrola totiž nemíří jen do minulosti či současnosti, ale rovněž do budoucnosti. Jak postupovat v tomto případě?

Podle právníka Pavla Douchy bude záležet na prováděcí vyhlášce ministerstva průmyslu, která by měla navazovat na samotný zákon. Existuje více možností, jak se dotace zkrátí. Nejpravděpodobnější je, že se výše podpory pro dva tři roky rozpustí do všech let, za něž by měl příspěvek ještě dostávat.

To by znamenalo, že by dotaci sice pobíral až do konce dvacetiletého garantovaného období, ale nižší než dosud. V úvahu připadá i varianta, že bude solárník dostávat původní plnou výši ještě po nějakou dobu, ale pak se mu na zbytek dvacetileté lhůty zcela vypne.

„Pokud chce stát aspoň trochu snížit dopady těchto retroaktivních opatření, měl by provozovateli elektrárny dát právo volby, jaké variantě snížení podpory dá přednost. Může tím předejít likvidačním účinkům opatření, pokud ještě několik let musí splácet bankovní úvěr,“ řekl Doucha.

„Dobrovolný“ odchod ze systému

Kontrola sebe sama přináší ještě jedno zásadní riziko. Pokud někdo při vyplňování formuláře udělá i neúmyslnou chybu, bude mu hrozit pokuta až 50 milionů korun od Státní energetické inspekce. A to třeba i několik let po odevzdání dokumentu.

Mnozí provozovatelé – zejména ti menší, kteří mají instalace na svých budovách a úvěr už mají splacený – proto možná raději dobrovolně ze systému státních provozních podpor vystoupí, aby se vyhnuli hrozně vysoké pokuty. Raději tak rezignují na jakýkoli zisk z investice do elektrárny, než aby se vystavili riziku sankcí za nesprávně vyplněný dotazník, který bude obsahovat stovky položek.

„Vláda tvrdí, že zlepšuje kontrolu. Ve skutečnosti ale zavádí byrokratickou past na provozovatele obnovitelných zdrojů, kdy jim dává nesplnitelný úkol s cílem jim sebrat podporu,“ uvedl Jan Krčmář. Dodal, že navrhovaná novela nezatíží jen rozsáhlé solární parky, ale také menší provozovatele, jako jsou školy, obce, zemědělská družstva nebo malé a střední podniky.

• Související: Sněmovna schválila Lex OZE III. Solárníky čekají individuální kontroly a věštění cen elektřiny

„Vláda jim ukládá bizarní povinnosti, kdy by například ředitelka mateřské školy měla vědět, kolik bude po roce 2030 stát na trhu v Evropě elektřina. Navíc bude muset dohledat tisíce faktur a dokladů, nebo jí hrozí pokuta až 50 milionů a kompletní ztráta podpory,” dodal.

Co si o novele energetického zákona, respektive o přílepku ministra financí Stajnura myslí starosta Hrušovan u Chomutova Petr Šmíd, vyjádřil v otevřeném dopise zákonodárcům:

„Rozhodli jsme se pro investici s vědomím existence zákona, který garantoval podporu pro vlastníky fotovoltaických elektráren po dobu 20 let. Na základě tohoto zákona jsme šli do značného rizika a dnes díky výnosům z těchto elektráren podporujeme rozvoj obce, zejména zájmové činnosti našich dětí a místních sportovních klubů,“ napsal starosta Šmíd.

Vyzval proto k odmítnutí změn, které podle něho mohou retroaktivním způsobem ohrozit vynaložené investice. Upozornil také na to, že Stanjurův přílepek se do legislativy dostal bez předchozí odborné diskuse. „Pokud by návrhy prošly, byla by podle nás porušena zásada předvídatelnosti práva a právní jistoty,“ tvrdí Šmíd.

Horní komora parlamentu by o energetickém zákona Lex OZE III včetně pozměňovacího návrhu ministra financí měl rozhodnout už za několik dní.

Ilustrační foto: Freepik