Nekonečné čekání na Lex OZE III. Kdo a proč dlouhé roky zdržuje klíčový zákon?
Už více než šest let čekají Češi na novelu energetického zákona, které dnes říkáme Lex OZE III. Bez podmínek pro akumulaci, agregaci a flexibilitu přitom českou energetiku dopředu neposuneme.
Kristýna Čermáková
21. 1. 2025
Novela Lex OZE III v tuto chvíli čeká na projednání v Senátu. Na řadu by se měla dostat dle dostupných informací v druhé polovině tohoto týdne. Projednávání nicméně komplikují pozměňovací návrhy, které mohou poškodit provozovatele tisíců fotovoltaik, a o kterých jsme na Obnovitelně.cz již opakovaně psali. Pokud Senát Lex OZE III schválí, implementace bude následovat v řádu několika měsíců a zákon začne platit od 1. července letošního roku. Pokud ale senátoři novelu vrátí do Poslanecké sněmovny, celý proces se opět zpozdí.
Faktem ale zůstává, že legislativa zavádějící pravidla pro akumulaci, agregaci a flexibilitu měla být do českého právního řádu zařazena už spoustu let, a Česko kvůli průtahům nyní dokonce čelí hrozbám miliardových pokut ze strany Evropské unie. Kde a proč se novela, kterou dnes nazýváme Lex OZE III, tak dlouho zdržela? Pojďme si stručně připomenout její historii.
Že je potřeba modernizovat energetický zákon, bylo jasné již před zhruba 17 lety, kdy v Česku propukl takzvaný solární boom. O obnovitelné zdroje se tehdy začali lidé konečně více zajímat a tehdejší vláda se rozhodla tomu jít naproti.
Podle Karla Havlíčka (ANO) byl problém hlavně ve schválení mimořádné provozní podpory v roce 2009, z čehož vznikl povinný výdaj státu na 20 let dopředu a jednalo se zhruba o 600 milionů korun.
„Došlo k selhání tehdejších vládních stran,“ kritizoval Havlíček při schvalování novely Lex OZE III v prosinci 2024 v Poslanecké sněmovně.
V Česku nicméně začal, podobně jako v dalších evropských zemích, překotný nárůst instalovaného výkonu solárních panelů. Z vysoké podpory pro ekologické zdroje se ale stalo zpolitizované téma a hanlivé označení „solární baroni“ se v médiích objevuje dodnes.
Ve společnosti v ten moment zavládl k obnovitelným zdrojům velmi obezřetný postoj. Otevřít téma podpory či legislativní změny, která bude vycházet vstříc obnovitelným zdrojům či akumulaci, si dlouho nikdo netroufal. Naopak politici často sbírali hlasy na zpětném ořezávání podpory pro fotovoltaiku, ke kterému nakonec došlo zhruba desetkrát. K faktické renesanci solárního sektoru došlo nicméně až po ruském útoku na Ukrajinu a kvůli sílící poptávce po energetické bezpečnosti a zelené elektřině. K tomu se ale ještě dostaneme.
Moderní přístup k obnovitelným zdrojům
O potřebě modernizace energetického zákona začali zákonodárci mluvit znovu okolo roku 2017, kdy začalo být jasné, že se s blížící se dekarbonizací bez obnovitelných zdrojů skutečně neobejdeme. A že je potřeba je nějak podmínit a současně i usnadnit jejich výstavbu legislativně. „V tu dobu se začínala řešit také akumulace. Na evropské úrovni se tehdy vyjednával zimní energetický balíček (Clean Energy Package) a bylo jasné, že v něm akumulace a agregace bude hrát svou roli,“ komentuje pro Obnovitelně.cz ředitel AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Češi v tu dobu ale na podobnou změnu takhle rychle připraveni nebyli. „S argumentem, že ještě není připravená ani evropská legislativa, se to u nás hodilo pod stůl,“ dodává Fousek.
Evropský balíček byl přijat v roce 2019 a nařizoval, že všechny členské země, které s ním souhlasily – a tedy i Česká republika, musí implementovat potřebnou legislativu nejpozději do ledna roku 2021.
I proto rychle probíhaly různé pokusy o ukotvení výše uvedených pojmů do zákonů, ale reálně se vznikající novela Lex OZE dostala na stůl politického pléna poprvé až v roce 2020, a to ještě uprostřed covidové pandemie.
První pozměňovací návrh energetického zákona měl umožnit využití akumulace, prosadit možnost aukce na fotovoltaiku a také cílenou podporu fotovoltaice. Předkládal ho tehdy poslanec, dnes vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Prosazuji možnost akumulace do energetického zákona a chci, abychom uměli rozumně podporovat fotovoltaické panely na střechy rodinných domů daleko více než doposud. Aby si je mohli dovolit i středně a nízko příjmové skupiny obyvatel, kterým by to přineslo nemalou úsporu nákladů. To je pro nás smysl politiky – klást důraz na dlouhodobá odpovědná řešení,“ uvedl v roce 2020 v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.
Tento pozměňovací návrh se ale nedostal ani do Poslanecké sněmovny, z části kvůli silné dezinformační vlně, z části kvůli strachu, že se bude opakovat situace z let 2009 až 2010. Další pozměňovací návrh připravila advokátní kancelář Doucha Šikola. Tento návrh se již k hlasování dostal. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu tehdy vydalo neutrální stanovisko.
„Drtivá většina tehdejší opozice, tedy dnešní koalice, hlasovala pro. To ale nestačilo, protože hlasy ANO, KSČM a SPD byly většinou proti a zákon tedy přijat nebyl,“ dodává Fousek. A to i přesto, že ho podpořil Energetický regulační úřad včetně všech pěti tehdejších radních.
Novely energetického zákona Lex OZE
Pracovní skupiny proto začaly vytvářet další pozměňovací návrh Nový energetický zákon (NEZ), u kterého jeho tvůrci počítali s platností zhruba okolo roku 2022. „Pro nás to byl tehdy hrozně vzdálený horizont, dneska bychom byli rádi, kdyby to vyšlo,“ komentuje Fousek. Covid ale tehdy veškeré plánování přetnul a upozadil.
Když pak v roce 2022 nová vláda do svého programového prohlášení začlenila i obnovitelné zdroje, akumulaci a flexibilitu, vypadalo to konečně nadějně. Jako první na řadu z pozměňovacích návrhů přišel Lex OZE I, který definoval obnovitelné zdroje a jejich výstavbu, následně přišel na řadu Lex OZE II, který definoval komunitní energetiku.
„Je zarážející, že si akumulace jako technologie pro stabilizaci elektrizační soustavy musela hledat do zákona cestu více než šest let. Přitom právně jde o poměrně jednoduchou změnu, postavení provozovatele zařízení pro ukládání elektřiny je téměř stejné jako výrobce elektřiny. Až hrozba sankce ze strany Evropské unie za porušení unijních pravidel legislativní proces rozhýbala,“ uvádí pro Obnovitelně.cz Pavel Doucha, partner advokátní kanceláře Doucha Šikola, která připravovala první pozměňovací návrh v roce 2020.
V tuto chvíli je tedy na stole Lex OZE III, který zahrnuje akumulaci a flexibilitu a v plánu je nyní Lex OZE IV, který definuje využití plynu. Implementovat novelu v termínu požadovaném Evropskou unií nicméně už určitě nestihneme. Zda Unie udělí Česku pokutu, nebo ne, zatím není jasné.
Úvodní foto: Pavel Baroch (velké bateriové úložiště)