Další posun v kauze trampů na Kokořínsku: Ředitel CHKO Pořízek končí
Po dobrovolném strážci přírody Josefu Chalupovi skončil po 27 letech také ředitel celé chráněné krajinné oblasti. Prozatím jeho funkce přebere dosavadní zástupce ředitele Luboš Beran.
Kristýna Čermáková
9. 1. 2025
Zda to bylo přímo kvůli trampské kauze Kokořínsko, nebo bylo důvodem něco úplně jiného, zatím není známo. Jak ale redakci Obnovitelně.cz potvrdil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), dlouholetý šéf SCHKO Kokořínsko – Máchův kra Ladislav Pořízek od 1. ledna 2025 již nefiguruje jako ředitel regionálního pracoviště CHKO. Hladíka o tom informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.
Na post ředitele bylo již v předchozím roce vypsáno výběrové řízení, z něj však žádný kandidát nevzešel. Vedením byl proto pověřen Pořízkův zástupce Luboš Beran.
Ve vedení Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj byl Pořízek do roku 1997, v posledních letech ale figuroval ve střetu dvou odlišných pohledů na trampské kempy. Zastánci kempů je považují za kulturní dědictví a za prostory pro setkávání přátel přírody, které ničemu neškodí a jsou tu již desítky let.
Kritici tábořišť je ale označují za černé stavby, které poškozují přírodu i archeologická naleziště. Některé ze srubů totiž obsahují (či obsahovaly) i plastové části, byly zasazeny přímo do pískovcového masivu, utěsněny montážní pěnou či měly komín vyvedený z ohniště přímo po skále.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR tak začala v roce 2023 reagovat na kritiku ze strany novinářů i ekologů a některá tábořiště nechala zbourat. Protože ale panovala obava, že budou kempy obnoveny, ustanovil ředitel CHKO Pořízek dobrovolné strážce přírody, mezi nimi také Josefa Chalupu. Ten byl ale přistižen, jak na nahrávce, kterou zveřejnil novinář Martin Marek, popisuje rozsáhlé nelegální chování, kterého se dopouštěl i s vědomím toho, že porušuje zákon 114 o ochraně přírody a krajiny.
„Ten člověk byl jednoznačně v rozporu s tím, aby vykonával svou práci, to je z nahrávky evidentní,“ komentuje Hladík. Chalupa po zveřejnění nahrávky sám rezignoval. Kritika za výběr strážců přírody a další věci, které na nahrávce zazněly, se snesla i na hlavu bývalého šéfa CHKO Pořízka.
Novináři Martin Marek a Ivan Brezina kritizují i roli Františka Pelce, kterého se ale ministr životního prostředí zastává. „Ve věci Kokořínska si myslím, že se snaží celý problém vyřešit, vidím jeho snahu i jasný posun v této věci,“ komentuje Hladík, který začátkem ledna vytvořil pracovní skupinu, která se bude trampskými tábořišti dále zabývat.
Na kontroly nemá CHKO peníze
„Chci, aby vše bylo do několika měsíců uvedeno do stavu v souladu se zákonem. Jsem ministr životního prostředí a chci, aby se zákony v ČR dodržovaly, a aby je orgány státní správy efektivním způsobem vymáhaly,“ dodává Hladík. Tábořiště v rozporu se zákonem tam podle něj nemají co dělat, případně mají být upraveny do stavu, který je s legislativou v souladu.
Problémem ale zůstává, že i na místech zbouraných kempů stále k nelegální činnosti dochází (a nejen tam). Kontroverzní jsou především ohniště a ohně, které návštěvníci oblasti rozdělávají, a které jsou zakázané jak v zákoně 114 o ochraně přírody a krajiny, tak v lesním zákoně. To by měli dozorovat právě strážci přírody nebo také lesní stráž. Těch je ale velmi málo a tak CHKO nestíhá vše kontrolovat a pokutovat.
To potvrzuje i ministr Hladík. Nejbolavějším místem celého problému je podle něj nedostatek financí, které při současném rozpočtu není možné navýšit. „Moc bych si přál, aby i v CHKO mohli být profesionální strážci, což je nyní nereálné,“ vysvětluje. Změnu si ale slibuje právě od pracovní skupiny, která by do kauzy mohla zapojit více různých aktérů.
„Fandím trampingu, fandím poznávání přírody, fandím tomu, aby se do přírody chodilo. Lidé tam ale musí chodit v souladu se zákony,“ vysvětluje. I proto ale například nesouhlasí s aplikací Trampské kempy, kterou trampové dlouhodobě kritizují za zveřejňování jejich kempů a tábořišť. Popularitu lokalit totiž podle Hladíka jen zvýšila.
Sruby, přístřešky i tábory pod převisy podle něj totiž od té doby navštěvují i náhodní turisté, kteří se v přírodě často neumí chovat nebo jen zkrátka zvyšují pohyb v chráněných lokalitách.
Celá kauza je složitá a bude spíše o hledání kompromisů mezi striktním a doslovným vymáháním zákona například v případě černých staveb a jednoznačného poškozování přírody, a tolerováním kempů v podobě přírodních a přírodě neškodících laviček či klád pod převisy. Celá kauza ale dlouhodobě vyvolává velké emoce a množství protichůdných reakcí jak od amaterkých milovníků přírody, tak i od vědců a odborníků. Někteří si stojí za tím, že tábořiště jsou v oblasti přirozená a přírodu neničí, jiní jsou striktně proti tomu, aby v první zóně CHKO fungovaly jakékoliv stavby i jen ze dřevěného materiálu. Kauzou se proto zabýváme a chystáme o ní další články.
Úvodní foto: By Szombat78 - Own work, CC0
Článek v 9:00 aktualizován