Důležitý zákon narazil u opozice kvůli přílepkům. Havlíček vysvětluje, proč bylo ANO proti

Novela energetického zákona Lex OZE 3 sice v polovině prosince prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, ale drama kolem dlouhá léta očekávané novely stále nekončí. Hnutí ANO, které ostře vystupovalo proti pozměňovacím návrhům ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), chce novelu v Senátu shodit a vrátit zpět k projednání poslancům. Ideální výsledek pak podle Karla Havlíčka (ANO) bude, když z novely zmizí i zbylé dva Stanjurovy pozměňovací návrhy.

Poslanci totiž schválili prodloužení doby výpočtu výnosnosti elektráren a zejména zavedení individuálních kontrol. Detaily jsme popisovali v dřívějších článcích.

„Zákon byl o agregaci flexibility, z mého pohledu důležitý zákon a za normální situace bysme ho schválili relativně rychle a podpořili bychom ho. Dnes jsme ho podpořit nemohli, protože tam byl jeden klíčový pozměňovací návrh,“ říká předseda stínové vlády Havlíček v podcastu Pod proudem.

Opozici vadí zejména pozměňovací návrh zavádějící individuální kontroly, které budou podle Havlíčka znamenat zbytečnou byrokracii, a navíc v rozporu s pravidly EU. Zároveň Havlíček upozorňuje, že podmínky už měnila minulá vláda, ve které byl ministrem průmyslu a obchodu.

„V dané chvíli je podle mého názoru nejlepší vrátit to zpátky (do Poslanecké sněmovny), aby si v Senátu nechali udělat nějakou odbornou expertízu,“ říká Havlíček s tím, že hrozí arbitráže a ztráta reputace státu.

Další odsun odkládané novely

Novela Lex OZE 3 má za úkol v první řadě zavést do českého právního řádu evropskou legislativu. Stát měl transpozici udělat už před čtyřmi lety, ale předchozí vláda novelu nepředložila. Nyní měla legislativa k akumulaci, agregaci a flexibilitě začít platit od 1. července 2025. Pokud Senát zákon vrátí zpět do Sněmovny, termín zřejmě opět nestihneme.

„Čekáme na to, chceme to mít a čekáme na to čtyři roky. Jestli se to teď zpozdí o pár týdnů, to už nehraje roli. Ideální scénáře za mě je, aby to Senát vrátil do Sněmovny s vlastním pozměňovacím návrhem, který by vypouštěl protizákonný mechanismus individuálních kontrol, který porušuje sliby, které byly dány,“ říká Marek Lang, místopředseda představenstva Svazu moderní energetiky a člen představenstva skupiny JRD.

• Související: Zaklekávání na bioplynky skončí, poslanci nelogickou praxi utnuli v Lex OZE III

Podle Langa jsou navíc kvůli pozměňovacím návrhům namířeným proti solárnímu sektoru hrozí, že stát nezvládne plnit další cíle v rozvoji OZE. Do roku 2030 má v Česku vzniknout nejméně 6 gigawattů nových fotovoltaik a jeden až jeden a půl gigawattu větrných elektráren.

„Pokud se stane skutečně to, o čem se bavíme, absolutně to naruší důvěru. Investoři nebudou mít důvěru, že pravidla, která stát nastavuje, nemusí fungovat. A investoři rekrutující se ze stávajících podnikatelů mají řadu projektů zainvestovanou u bank za celkem asi 40 miliard korun. Pokud projdou individuální kontroly, celá řada projektů nebude schopná splácet úvěry,“ upozorňuje Lang.

Hrozí, že kvůli nedostatku zeleného proudu začnou z Česka odcházet velké podniky? A jak se opozice staví k dalšímu odběru ruských fosilních paliv?

Podcast Pod proudem si poslechněte také na Spotify a Apple Podcasty.

Úvodní foto: Pavel Baroch