Stanjura střílí vedle, útoky na fotovoltaiku vládě nové voliče nepřinesou

Koncem listopadu to nevyšlo. Po letech odkladů novela Lex OZE III konečně dostává do třetího čtení v Poslanecké sněmovně. Kvůli nekonečným diskuzím o psychickém zdraví šéfů vlády i opozice ale poslanci zákon 22. listopadu projednat nestihli. Nový termín se rýsuje na začátek prosince. Místo hlavního účelu novely, kterým je zavedení pravidel pro akumulaci, agregaci a flexibilitu, ale zákon plní v poslední době stránky médií hlavně v souvislosti se čtyřmi ze zhruba padesáti nejrůznějších pozměňovacích návrhů a přílepků.

Zmíněné návrhy pocházejí z pera ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu, a mohou mít zcela fatální dopady na fotovoltaický sektor v Česku. Upravují totiž výši vnitřního výnosového procenta nebo zavádějí povinnost individuálních kontrol u provozovatelů fotovoltaik. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se jejich prostřednictvím snaží o několik desítek miliard snížit náklady na podporu pro fotovoltaiky postavené v letech 2009 a 2010. Podmínky provozu těchto zdrojů se přitom za posledních 14 let měnily už asi desetkrát.

Jak zjistily Hospodářské noviny a také Obnovitelně.cz, vládní poslanci nakonec dvojici nejhorších pozměňovacích návrhů nejspíš odmítnou. „Spousta i vládních poslanců a politiků měla s krácením podpory pro fotovoltaiky problém a nechtěla ho dopustit,“ říká v podcastu Pod proudem Pavel Baroch, spolupracovník Obnovitelně.cz s tím, že stažení dvou návrhů ze čtyř pořád neznamená, že by si solární sektor mohl oddychnout.

„Podle mých informací ministr Stanjura z koaliční čtyřky odcházel hodně naštvaný, že se mu nepodařilo udržet všechny čtyři pozměňovací návrhy. Ale i ty dva, které zůstaly, jsou pro značnou část solárního byznysu smrtící. Místo čtyř oprátek zůstaly dvě,“ říká Pavel Baroch.

Znervóznit mohou i zástupci dalších sektorů

Z novely mají zmizet pozměňovací návrhy týkající se zrušení podpory v době záporných cen a také snížení vnitřního výnosového procenta z 8,4 procenta na 6,1 procenta. Naopak zůstávají „přílepky“ zavádějící individuální kontroly a vysoké pokuty za nedoložení potřebných dokumentů. Hrozí například, že ředitelé škol s elektrárnami budou muset dokládat tisíce stran dokumentů. Jde navíc nejen o staré fotovoltaiky z let 2009 a 2010, ale i o elektrárny, jejichž vybudování stát za energetické krize podpořil novelou Lex OZE I.

Podle redaktora Hospodářských novin Jana Brože je na pozměňovacích návrzích problematické zejména to, že se objevují až před koncem roku, místo aby prošly rozumnou diskuzí o přenastavení podmínek.

• Související: Ministr Stanjura opět vytváří obraz zlých solárníků. Na vině je ale především neschopný stát

„Stát přislíbil podporu před 15 lety, kdy si nikdo nedokázal představit, že budou záporné ceny. Možná by v tomto ohledu byl správný přístup sednout si s investory a regulérní cestou dojít k nějakému kompromisu. A po třeba roce dohadů a standardního připomínkového řízení by to mohlo projít sněmovnou. Ale právě přístup formou přílepků je na tom to nejhorší,“ říká Brož s tím, že forma, jakou ministerstva přistupují k radikální změně podmínek před koncem roku, je nebezpečný signál i do dalších oborů.

„Bavil jsem se s lidmi z energetiky, kteří nebyli ani solárníci a nebyli z moderní energetiky, a i ti kriticky vnímali, jakým způsobem se to děje. Protože když to přijde u solárních elektráren a obnovitelných zdrojů, tak se v jakémkoliv jiném podnikatelském sektoru může stát, že dva měsíce před koncem roku se formou nějakého přílepku budou radikálně měnit podmínky, které se před patnácti lety dohodly. A to je podle mě to nejhorší reputační riziko pro Česko,“ vysvětluje Brož.

„Navíc je otázka, nakolik je reálné, že změnou se skutečně Stanjurovi podaří ušetřit přes 20 miliard, a že mu příští rok nebude chybět víc,“ dodává Pavel Baroch.

Lidé už soláry vnímají jinak, než v roce 2010

Jednou z klíčových priority vlády Petra Fialy je zkrocení schodků státního rozpočtu. Cesta krácení podpory solárních elektráren, kterou stát před 15 lety slíbil, se tak snadno nabízí. A podle Pavla Barocha je možné, že si ODS vybrala solárníky za cíl i kvůli negativním emocím, které fotovoltaika v minulosti mohla vyvolávat. Nicméně, Stanjura zapomněl, že už není rok 2010 a lidé mají s fotovoltaikou mnohem více zkušeností. „Nemůže škrtat ve školství, ve zdravotnictví, takže podpora solárních elektráren se nabízela jako snadný terč,“ upozorňuje Baroch.

• Tip: Klička Ministerstva financí spor mezi solárníky a státem nevyřeší, říká komentátorka Hrstková

„Osobně si myslím, že pan ministr tady střílí opravdu vedle. Vezměme si, kolik se tu postavilo fotovoltaik na střechách. A lidé, kteří si četli o nějakých „solárních baronech“ z roku 2010 najednou mají fotovoltaiku sami na střeše, seznámili se s tou technologií, ví, jak funguje. A dokonce bych si tipnul, že jsou to často spíš voliči vládní koalice než opozičních stran,“ dodává Jan Brož.

Zástupci sektoru nicméně navzdory přílepkům a komplikovaným debatám o pozměňovacích návrzích netrpělivě čekají, až se novelu konečně podaří zavést do českého právního řádu. O transpozici evropské směrnice k zavedení akumulace, agregace a flexibility se mluví už dlouhé roky, a České republice kvůli neschopnosti legislativu zavést dokonce hrozí miliardové postihy ze strany Evropské unie. Česko se navíc stále častěji potýká se zápornými cenami elektřiny nebo s nutností odpojovat obnovitelné zdroje kvůli přebytku výkonu, a bez Lex OZE III bude jen velmi těžké zavést do distribuční soustavy nové prvky, jako jsou velké bateriové systémy nebo agregační bloky.

„Tato novela měl být „akumulačním” zákonem, na který dlouhodobě čekají stovky investorů s již připravenými projekty. Stejně tak i státní energetické instituce jako ČEPS a ERÚ, či distribuční společnosti, kterým chybí právní rámec pro připojování moderních zdrojů v energetice. Abychom zajistili obnovitelným zdrojům stabilnější výrobu a pomocí flexibility a akumulace učinili další nutný krok k modernizaci energetiky, potřebujeme v první řadě platnou legislativu. Místo toho se veškeré přípravy jak po technické stránce, tak i úpravy dotačních titulů zpožďují kvůli dalším průtahům projednání. Je to smutná zpráva pro českou energetiku,“ komentoval situaci po pátečním jednání sněmovny Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT CZ.

Kdo je hlavním strůjcem zmíněných pozměňovacích návrhů? A skrývá novela Lex OZE III ještě nějaké další „čertíky v krabičce“? Dozvíte se v podcastu Pod proudem na Spotify a Apple Podcasty.

Úvodní foto: Pixabay