Levný plyn nás naučil šíleně plýtvat. Evropa teď musí vsadit na elektrifikaci, říká expert

Zatímco dříve nám velice levná fosilní paliva zajistila prosperitu a ekonomický růst, v posledních letech se ukazuje, jak krátkozraká byla naše závislost na dovážené ropě a zemním plynu. Za import fosilních paliv totiž Evropa velice draze platí a ocitá se ve vleku situace na mezinárodních trzích. Spalování fosilních paliv je navíc extrémně neefektivní, protože obvyklá účinnost procesů, třeba v uhelných elektrárnách, dosahuje kolem 30 procent, zbylých 70 procent odchází ve formě odpadního tepla pryč.

Na fakt, že vysoké ceny energií stahují evropské hospodářství ke dnu, upozorňuje i nedávno zveřejněná tzv. Draghiho zpráva. Jedním z receptů může být odklon od neefektivních a drahých fosilních paliv směrem k domácím a extrémně levným obnovitelným zdrojům. Elektrifikace totiž znamená vyšší účinnost přeměny energie v užitečnou práci, a tudíž i nižší výrobní náklady. Ceny elektřiny se navíc podle studie McKinsey už ve 20 procentech času dostávají níž než ceny zemního plynu se započtenou cenou povolenky.

„Hlavní výhodou elektrifikace je, že pokud máte třeba v potravinářském průmyslu poptávku po teple a zároveň po chladu, můžete oba procesy spojit pomocí jednoho tepelného čerpadla. Účinnost v potravinářských procesech pak může být i sedmkrát vyšší než při klasickém využívání fosilních paliv,“ říká Tomáš Caha, zakladatel společnosti Exergie a organizátor konference Průmyslová tepelná čerpadla, a dodává:

„Dříve účinnost kvůli levným fosilním palivům nikoho nezajímala, což nás nakonec dohnalo i do energetické krize. Byli jsme desítky let zvyklí plýtvat, protože energie byl přebytek. Nyní je jí nedostatek a musíme s ní hospodařit jako se vzácnou komoditou. Nemůžeme stavět zdroje, které mají 30procentní účinnost a dvě třetiny primární energie vypustit pryč.“

A nemusíme zůstat jen u potravinářství a lehkého průmyslu. Elektrifikace už prostřednictvím elektrických pecí nebo plazmových hořáků proniká a bude pronikat i do chemického a těžkého průmyslu, kde byla dekarbonizace dříve jen těžko myslitelná.

Návratnost do dvou let

Podniky se při uvažování nad investicemi zpravidla pozastavují jen nad prostou délkou návratnosti investice. U jednodušších zařízení, které pomáhají elektrifikovat dříve fosilní procesy třeba pomocí elektrických kotlů, se může investice zaplatit už do dvou let. Složitější tepelná čerpadla se vrátí za pět až deset let. Socio-ekonomické benefity jsou zde ale významně vyšší. Firmy mohou přechod k elektřině pojmout i jako příležitost k širším investicím do efektivity svého podnikání a také pro zajištění své bezpečnosti.

„Pořád se bavíme o tom, kolik co stojí. Do ekonomického hodnocení musíme zahrnout i budoucí dostupnost energie, energetickou bezpečnost a vývoj situace na trhu s emisními povolenkami, které se můžou do roku 2040 vyšplhat i přes 400 eur za tunu CO2,“ upozorňuje Tomáš Caha.

• Psali jsme: Největší tepelné čerpadlo na světě bude v Helsinkách. Poskytne teplo 30 tisícům lidí

Velkou příležitost nabízí elektrifikace i v teplárenství, které je spolu s výrobou elektřiny největším emitentem skleníkových plynů v Česku. Jen samotné teplárny (které často spalují nekvalitní hnědé uhlí) produkují skoro desetinu všech emisí v Česku. Přitom nízkoteplotní teplo lze efektivně vyrábět i tepelnými čerpadly, například v kombinaci s kondenzátory spalin.

„V severodánském Alborgu se jako náhrada za uhelnou teplárnu staví čtveřice tepelných čerpadel, každé o výkonu 44 megawattů, které budou využívat teplo z mořské vody. V Grazu pomocí tepelných čerpadel zase vyhřívají obydlí pro 800 obyvatel teplem z piva. V Česku pak aktuálně běží tendr na vyhřívání Strakovy akademie teplem z Vltavy. Je to krásný projekt a snad se ho podaří realizovat, takové reference Česko nutně potřebuje,“ dodává Tomáš Caha s tím, že o řadě dalších zajímavých příkladů využití tepelných čerpadel se zájemci mohou dozvědět na konferenci Průmyslová tepelná čerpadla. Akce se koná 27. a 28. listopadu v O2 Universum Praha. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem události.

Poslechněte si celou episodu podcastu Pod proudem na Spotify nebo Apple Podcast.

Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz