Ostuda pro Stanjuru? Jeho past na solárníky nepodpoří ani vládní senátoři
Oslovili jsme všechny členy horní komory Parlamentu s dotazem, jak budou hlasovat o novele energetického zákona Lex OZE III. Pro Stanjurův přílepek to nevypadá moc dobře.
Pavel Baroch
22. 1. 2025
Senát by mohl už ve středu 22. ledna rozhodnout o osudu klíčové novely energetického zákona označované jako Lex OZE III, tedy jestli ji pošle k podpisu prezidentovi, nebo ji vrátí do Sněmovny. Čeká se zejména na to, jak se členové horní komory Parlamentu postaví k přílepku ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zavádí individuální kontroly pro několik tisíc fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010.
Pár dní před závěrečným hlasováním to zatím vypadalo, že Stanjura se svým návrhem u většiny senátorů narazí. Vyplynulo to nejen z ankety mezi členy horní komory, kdy Obnovitelně.cz oslovilo všechny senátory s dotazy, jak budou hlasovat a jaké je jejich stanovisko k přílepku ministra financí.
Ale také z dalších veřejných i kuloárních informací: především z hlasování v klíčovém hospodářském výboru a podvýboru pro energetiku, kde se všichni – bez ohledu na stranickou příslušnost – vyslovili pro vrácení předlohy do Sněmovny a vypuštění Stanjurova pozměňovacího návrhu.
Co přesně obsahuje? O tom, zda provozovatel dostane dotaci, či nikoliv, rozhodne takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) ve výši 8,4 procenta. Jde o vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku solárních elektráren ze zmiňovaných let 2009 a 2010. Jenže zatímco dříve se tato hodnota vztahovala průměrně na celý sektor, Stanjurův přílepek počítá s individuální kontrolou každé z 2,8 tisíce instalací s výkonem nad 30 kilowattů.
Vyplnění příslušného hlášení přitom může být jen těžko splnitelný úkol. Například proto, že při výpočtu výnosů budou muset provozovatelé vycházet také z faktur někdy i více než 15 let starých nebo odhadovat, kolik bude stát elektřina po roce 2030. Za špatně vyplněný dotazník se stovkami kolonek hrozí pokuta až 50 milionů korun od Státní energetické inspekce. Konečným důsledkem může být vlna krachů solárních projektů.
Většina pro vrácení
Právě retroaktivita je jedním z hlavních důvodů, proč se mnohým senátorům nechce pro předlohu zvednout ruku, jak ukázala naše anketa, do které se zapojila přibližně třetina senátorek a senátorů. „Vadí mi povinnost individuálních kontrol fotovoltaických elektráren, protože to zpětně porušuje závazky, ke kterým se stát vůči provozovatelům těchto elektráren zavázal,“ odpověděl na otázky senátor Miroslav Plevný (STAN).
„Navíc je to fakticky neproveditelné, protože prokázat náklady a výnosy těchto projektů za dobu před více než deseti lety je z hlediska obvyklého skartování ekonomických dokladů (v souladu se zákonem o účetnictví) prakticky neproveditelné. Stát by s největší pravděpodobností v budoucnu čelil řadě arbitráží s náklady výrazně převyšujícími současné nijak veliké (a ministrem nijak nedoložené) úspory,“ dodal Plevný.
Právě tento senátor navrhnul k předloze pozměňovací návrh, který odstraňuje Stanjurův přílepek. „Vlastní zákon je v pořádku a je potřebný. Problémem je pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který se týká povinných individuálních kontrol. Budu hlasovat pro vrácení zákona do Sněmovny,“ konstatoval Plevný, na něhož podle informací Obnovitelně.cz tlačil ministr Stanjura, aby svůj návrh stáhnul – neúspěšně.
Kromě Plavného odpovědělo v anketě Obnovitelně.cz dalších devět senátorek a senátorů, že budou hlasovat pro (nebo pravděpodobně pro) vrácení předlohy do Sněmovny: Adéla Šípová (Piráti), Zbyněk Linhart (STAN + SLK), Ondřej Lochman (STAN + SLK), Martin Bednář (ANO), Marek Ošťádal (STAN), Josef Bazala (KDU-ČSL), David Šimek (KDU-ČSL + Nestran), Václav Láska (SEN 21) a Michael Canov (SLK).
„Podpořím pozměňovací návrh, který byl přijat senátním hospodářským výborem a také podvýborem pro energetiku. Ten vrací systém podpory do současné podoby a ruší nesmyslné individuální kontroly. Tento pozměňovací návrh nyní sbírá podporu napříč Senátem. Věřím, že se nám podaří přijmout a přesvědčit Sněmovnu, aby ho následně přijala,“ uvedla senátorka Adéla Šípová.
Také ona vyčítá Stanjurovu přílepku retroaktivitu. „Mrzí mě, že v konečném důsledku destabilizuje podnikatelské prostředí pro podnikatele s poctivými záměry a podrývá důvěru v právní stát,“ sdělila Šípová, podle níž by měl být úlohou vlády přesný opak. Dodala, že obnovitelné zdroje snižují energetickou závislost na uhlobaronech a zvyšují odolnost vůči bezpečnostním hrozbám.
„Je škoda, že tak potřebný a kvalitní zákon byl upraven pozměňovacími návrhy,“ uvedl senátor Lochman, podle něhož individuální kontroly mění pravidla hry za pochodu. „Schválením tokové úpravy narušujeme důvěryhodné prostředí pro investory v ČR,“ napsal senátor. „Proto jsem podpořil pozměňovací návrh kolegy Plevného. Počkám si ještě na diskusi na plénu Senátu, ale pokud nezazní nové okolnosti, podpořím verzi Hospodářského výboru Senátu.“
Pro, nebo proti?
Celkem devět senátorů v anketě Obnovitelně.cz několik dní před závěrečným hlasováním uvedlo, že ještě není rozhodnuto, jestli předlohu podpoří, nebo budou hlasovat pro vrácení do Sněmovny. Případně sdělili jiný důvod, například že předem nesdělují své rozhodnutí.
Byli to: Daniela Kovářová (NK), Ivana Váňová (KDU-ČSL + ODS + TOP 09), Eva Rajchmanová (KDU + ODS + TOP 09), Pavel Kárník (STAN), Jiří Vosecký (STAN + SLK), Jan Pirk (KDU + ODS + TOP 09), Jan Paparega (proMost), Tomáš Fiala (ODS) a Miluše Horská (KDU-ČSL + Nestran).
„Vzhledem k tomu, že nejsem odborníkem v této oblasti, počkám na výsledky jednání ve výborech a diskusi v klubu,“ uvedl například Tomáš Fiala. Podobně odpověděla Ivana Váňová. „Rozhodnu se až na plénu, zjišťuji nové a nové informace,“ uvedla s tím, že s pozměňovacím návrhem ministra Stanjury nesouhlasí. „Smluvní podmínky by se neměly měnit,“ vysvětlila.
Tři senátoři se omluvili, že jsou momentálně nepřítomni a vracejí se až později. Senátor Břetislav Rychlík (Zel + ODS + Pir + TOP 09) přes svého asistenta vzkázal, že se hlasování vzhledem k dlouhodobě plánované hospitalizaci nebude moci zúčastnit.
Senátor Miroslav Kroc (STAN) v anketě uvedl, že platně nebude hlasovat pro ani proti. „Zatím z prostudovaných věcí se spíše vyjadřuji, že se zdržím hlasování,“ uvedl Kroc, který ale se Stanjurovým přílepkem nesouhlasí. „Nepřipadá mi vhodná kontrola po 15 letech,“ poznamenal. Upozornil, že mohou chybět potřebné dokumenty a zbytečně se bude zatěžovat státní správa i vlastníci. „Pokud byly podmínky špatně stanoveny, je potřebné se z toho poučit,“ dodal.
Jediným senátorem, který v anketě Obnovitelně.cz uvedl, že bude pravděpodobně hlasovat pro předlohu včetně Stanjurova přílepku, je Jan Tecl (KDU-ČSL + ODS + STA + TOP 09). „Definitivně o tom, jak budu hlasovat, se rozhoduji až po rozpravě při projednávání bodu. V tomto konkrétním případě se zatím mírně přikláním pro schválení v podobě, jaká přišla z Poslanecké sněmovny,“ uvedl Tecl. Dodal, že v pozměňovacím návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury „nevidí nic špatného“.
Pokud jednání v Senátu dopadne podle odhadu Obnovitelně.cz a předloha se vrátí do Sněmovny, bude zapotřebí většina všech poslanců – minimálně 101 hlasů – pro přehlasování horní komory. Při schvalování senátního návrhu stačí prostá většina z přítomných poslanců.
Úvodní foto: VitVit – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0