Je to 50 na 50, říká senátor Plevný o svém návrhu na zrušení Stanjurových kontrol solárníků

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si nemůže být do poslední chvíle jistý, jestli v horní komoře Parlamentu získá na svou stranu dostatečný počet senátorů pro podporu svého pozměňovacího návrhu k novele energetického zákona označovaného jako Lex OZE III. Jeho přílepek, který zavádí povinné individuální kontroly několika tisíc fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010, vyvolal kvůli retroaktivitě kritiku nejen v solárním sektoru, ale také mezi koaličními senátory.

Mezi nimi je také profesor Miroslav Plevný (STAN), který předložil pozměňovací návrh na odstranění Stanjurova přílepku z novely. „Vadí mi povinnost individuálních kontrol fotovoltaických elektráren, protože to zpětně porušuje závazky, ke kterým se stát vůči provozovatelům těchto elektráren zavázal,“ sdělil Obnovitelně.cz senátor.

• Psali jsme: Drama v Senátu: ODS vyrazila do útoku, aby uhájila Stanjurovy individuální kontroly solárníků

„Navíc je to fakticky neproveditelné, protože prokázat náklady a výnosy těchto projektů za dobu před více než deseti lety je z hlediska obvyklého skartování ekonomických dokladů (v souladu se zákonem o účetnictví) prakticky neproveditelné. Stát by s největší pravděpodobností v budoucnu čelil řadě arbitráží s náklady výrazně převyšujícími současné nijak veliké (a ministrem nijak nedoložené) úspory,“ dodal profesor Plevný.

Podpora hospodářského výboru

Jeho návrh, tedy zrušení Stanjurova přílepku a navrácení novely do Poslanecké sněmovny, odsouhlasil senátní hospodářský výbor a také podvýbor pro energetiku. „Vlastní zákon je v pořádku a je potřebný. Problémem je pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury,“ konstatoval Miroslav Plevný, který je zároveň předsedou senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.

Podle informací Obnovitelně.cz se ho Stanjura snažil opakovaně přesvědčit, aby svůj návrh stáhnul. Poslední schůzka včetně dalších představitelů koaličních senátorů se konala den před plánovaným hlasováním, které by aktuálně mělo nastat ve středu 29. února. Setkání ale zásadní změnu nepřineslo. Na otázku, jestli zůstává ve hře jeho novela, nebo vznikne jiná koaliční dohoda, Plevný odpověděl: „Zatím se jiná koaliční dohoda nerýsuje.“

Dodal, že pakliže Senát neschválí novelu energetického zákona v původním znění ze Sněmovny, mělo by se hlasovat o jeho pozměňovacím návrhu, respektive návrhu hospodářského výboru. „Zároveň je možné, že na plénu budou načteny ještě i jiné pozměňovací návrhy,“ dodal senátor Plevný.

Obnovitelně.cz se podařilo zjistit, že se v ODS objevil plán na přípravu „konkurenčního“ pozměňovacího návrhu, který by měl zúžit povinnost na individuální kontroly – namísto původních instalací o výkonu vyšším než 30 kilowattů by se měly týkat „pouze“ elektráren nad 100 kilowattů.

„Je možné, že to bude jeden z již zmíněných dalších alternativních návrhů,“ sdělil Obnovitelně.cz profesor Plevný. Ačkoli se k jeho pozměňovacímu návrhu přihlásilo nemálo zákonodárců včetně koaličních, výsledek hlasování o jeho plánu je do poslední chvíle nejistý. „Podle mne je to tak 50 na 50,“ uvedl Miroslav Plevný.

Ještě měkčí Stanjurův přílepek?

Kuloární informace navíc naznačují, že by ODS mohla být ochotná Stanjurův pozměňovací návrh ještě výrazněji „změkčit“, takže by se individuální kontroly mohly týkat fotovoltaických elektráren ještě s výrazně vyšším výkonem než 100 kilowattů. Krátce před závěrečným hlasováním ale nebylo ani u tohoto plánu jasné, jestli se k němu nakonec přikloní dostatečný počet senátorů.

• Přehledně: Co pro tisíce fotovoltaik může znamenat Stanjurova past na solárníky

Z fotovoltaického oboru se ale ozývají hlasy, že jde pouze o kosmetickou úpravu. „Nic to neřeší. A je vlastně jedno, jestli bude muset individuální kontroly podstoupit všech 2,8 tisíce provozovatelů, nebo méně. Jde o retroaktivní opatření. Celý princip je špatně,“ sdělil Obnovitelně.cz pod příslibem anonymity zdroj z fotovoltaického oboru.

Podstata Stanjurova přílepku se týká takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR) ve výši 8,4 procenta. Jde o vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku solárních elektráren ze zmiňovaných let 2009 a 2010. Jenže zatímco dříve se tato hodnota vztahovala průměrně na celý sektor, návrh ministra financí počítá s individuální kontrolou vybraných elektráren.

Vyplnění příslušného hlášení přitom může být jen těžko splnitelný úkol. Například proto, že při výpočtu výnosů budou muset provozovatelé vycházet také z faktur někdy i více než 15 let starých nebo odhadovat, kolik bude stát elektřina po roce 2030. Za špatně vyplněný dotazník se stovkami kolonek hrozí pokuta až 50 milionů korun od Státní energetické inspekce. Konečným důsledkem může být vlna krachů solárních projektů.

Ilustrační foto: Kristýna Čermáková