Přehledně: Finální hlasování o Lex OZE III se blíží. O čem budou poslanci rozhodovat?

Velká politická hra o konečnou podobu novely energetického zákona označované jako Lex OZE III se možná blíží do finiše. Předloha je klíčová pro zavedení akumulace a agregace flexibility do české energetiky. Jenže poté, co Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), se o konečnou podobu předlohy rozpoutal usilovný souboj s nejasným koncem.

A to trvá i poté, co novelu s výhradami vrátil Senát do dolní komory Parlamentu. Paradoxně teď vzniká situace, kdy by Stanjurův přílepek, proti němuž se zvedla vlna kritiky nejen ze solárního sektoru, ale i od mnoha zákonodárců, mohl být „vyškrtnut“ pomocí jiného přílepku, který se týká omezení stavebních pravidel v Praze, Brně a Ostravě.

Připomeňme, že Stanjurův přílepek zavádí individuální kontroly 2800 solárních elektráren z let 2009 a 2010, které mají prověřit ziskovost elektráren. Tedy jestli se instalace, které mají státem garantovanou provozní podporu, nedostávají na vládou dodatečně stanovenou maximální výši ročního zisku. O tom, co by to znamenalo, jsme psali ZDE. Proti tomu se ale postavil Senát – více ZDE.

O co jde Praze, Brnu a Ostravě

Do této politické hry nyní vstoupil zmiňovaný přílepek, který se týká stavebních předpisů tří velkých měst. Sněmovna totiž „nenápadně“ schválila také pozměňovací návrh, který významně omezuje pravomoci Prahy, Brna a Ostravy, které mají vlastní stavební předpisy. Přílepek například znemožňuje koordinovat výsadbu stromů s budováním sítí technické infrastruktury.

„Je důležité, aby velká města, kde se soustřeďuje největší koncentrace stavění a je zde největší latentní konflikt mezi veřejným prostorem, zelení a sítěmi, určovala a koordinovala tyto úkony. Není možné, aby je separátně řešili jednotliví správci sítí, a pokud se toto nepodaří ošetřit, hrozí do budoucna velký rozkol,“ uvedl Petr Hlaváček (za STAN), náměstek pražského primátora pro územní a strategický rozvoj.

• Nekonečné čekání na Lex OZE III. Kdo a proč dlouhé roky zdržuje klíčový zákon?

„Pokud by prošel nezodpovědný přílepek k zákonu, znamenalo by to návrat o deset až patnáct let zpět a ohrožení projektů, které zlepšují kvalitu života Pražanů. Praha ukazuje, že spolupráce s provozovateli sítí funguje, a její přístup inspiruje i další města jako Brno či Ostravu. Proto bychom si neměli nechat diktovat, jak má naše město vypadat, a měli bychom chránit dlouhodobě připravované projekty, které přinášejí zeleň a kvalitu do našich ulic,“ dodal Tomáš Portlík, předseda pražského zastupitelského klubu SPOLU.

A přidala se rovněž brněnská primátorka Markéta Vaňková: „Schválení této novely by mohlo zásadně ohrozit udržitelný rozvoj velkých měst, zejména v oblasti plánování veřejných prostranství, dopravní infrastruktury a opatření proti přehřívání. Pokud bychom totiž přišli o možnost stanovovat vlastní stavební regulace, výrazně by se omezila výsadba nových stromů ve veřejném prostoru, neboť by se musela přizpůsobit pouze zbytkovým místům, kde by nebránila technické infrastruktuře.“

• Přehledně: Jaké dopady na fotovoltaiku může mít nové hlasování o Lex OZE III?

Volání po odstranění přílepku vyslyšel Senát, který ho navrhnul zrušit. „Územní požadavky, jak se mají sítě skládat v ulicích, jsou pro velká města zásadní,“ řekl senátor Martin Bednář (ANO), jeden z předkladatelů pozměňovacího návrhu, který „stavební“ přílepek ruší. „Pozměňovacím návrhem, který s námi, s městy, nebyl diskutován, a s původní úpravou vládního návrhu nijak nesouvisí, by nám bylo toto znemožněno,“ dodal Bednář, který je současně starostou městského obvodu Ostrava-Jih.

V následném hlasování na konci ledna zvedlo ruku pro zrušení „stavebního“ přílepku všech 65 přítomných členů horní komory. A právě tento senátní návrh nyní může pomoci k tomu, aby byl zrušen rovněž Stanjurův přílepek o individuálních kontrolách provozovatelů fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010.

Nečitelná situace ve Sněmovně

Až bude na březnové schůzi dolní komora znovu hlasovat o vrácené Lex OZE III, má podle jednacího řádu jen omezené možnosti, jak může o předloze, kterou horní komora vrátila s připomínkami, rozhodnout: pozměňovací návrhy Senátu může buď všechny odsouhlasit, nebo všechny zamítnout. Není možné si z nich vybrat ty, které se poslancům „líbí“, ty odsouhlasit, a ostatní zamítnout.

Existuje přitom poměrně velký tlak na to, aby poslanci senátní zrušení „stavebního“ přílepku posvětili – právě od dotčených měst, ale i od mnohých zákonodárců. Vedení Prahy dokonce v polovině února poslala dopis, v němž je vyzývá právě k tomuto rozhodnutí. „Věřím, že poslanci a poslankyně vyslyší naše výtky a vypustí ze zákona tuto nežádoucí změnu,“ uvedl například už citovaný náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.

Pokud poslanci výzvu Prahy a dalších měst vyslyší, odsouhlasí současně zrušení Stanjurova přílepku o individuálních kontrolách solárníků. Jenže vedle tohoto tlaku existuje také tlak na to, aby Sněmovna zrušila senátní veto Stanjurova přílepku – tím by ale současně zůstala v platnosti stavební omezení velkých měst.

K přehlasování Senátu je zapotřebí nadpoloviční počet všech poslanců. Vzhledem k tomu, že situace v dolní komoře Parlamentu ohledně senátní verze Lex OZE III je poměrně nečitelná, není zatím jasné, jestli se koalici podaří sehnat požadovaných 101 poslanců.

Ilustrační foto: PSP ČR