Dřevo je pro část Evropanů nejdostupnějším zdroj tepla, upozorňuje šéf topenářů
Aktuální nastavená pravidla jsou podle Zdeňka Lyčky dostatečně přísná a lidé potřebují na výměnu starých zdrojů více času.
Redakce Obnovitelně.cz
1. 3. 2025
Na Obnovitelně.cz jsme nedávno vydali komentář europoslance Luďka Niedermayera (TOP09) s titulkem Co v debatě o evropském návrhu o kamnech nezaznívá, ale mělo by. Na text zareagoval Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky, který nás požádal o zveřejnění jeho pohledu na aktuální debatu o budoucnosti topení dřevem. Text vydáváme v původní podobě bez úprav:
Pan europoslanec se podle svých slov snaží bojovat proti 'jednostranným a zavádějícím argumentům', ovšem jeho vyjádření je dle mého názoru také plné jednostranných a zavádějících argumentů. Pojďme si je projít postupně (text kurzívou je původní text pana europoslance).
„…cílem je, zjednodušeně řečeno, zajistit, aby se na trh dostávaly výrobky s alespoň určitou užitnou hodnotou – například takové, které nemají zbytečně vysokou spotřebu energie nebo zbytečně nezatěžují životní prostředí.“
Stávající, velice přísná nařízení o ekodesignu, přinesla významné změny do konstrukcí kotlů a kamen na biomasu. Začala platit pro kotle v roce 2020 a pro kamna teprve v roce 2022! Za tak krátkou dobu se nestačilo vyměnit ani 20 procent již provozovaných starých kotlů a kamen za nové moderní zdroje, pro které platí ekodesign. Rozhodně nelze konstatovat, že stávající pravidla jsou po tak krátké době již nevyhovující, a do roku 2027 by měla být změněna v pravdě revolučním způsobem. Naopak, jejich revoluční zpřísnění by znamenalo, že ta stávající neekologická zařízení, která mohla být v dohledné době nahrazena moderními, by se provozovala ještě dalších 20 let „nad plán“, protože lidi na drahé zdroje vyrobené podle extrémních požadavků nebudou mít peníze.
„…jde o návrh, který byl zatím pouze předložen ke konzultaci členským zemím. Například Evropský parlament dosud do přípravy zapojen není. Na základě této konzultace Komise upraví návrh tak, aby měl šanci na schválení“.
Revizi zmíněných nařízení o ekodesignu chystá Komise již od podzimu 2023, kdy v Bruselu proběhlo ve věci již první konzultační fórum. Následovala veřejná konzultace s odborníky i laiky, do které se zapojilo 41 subjektů z celé EU, ale i USA, Kanady či Austrálie. V lednu 2025 Komisí předložený první ucelený legislativní návrh (draft) měl být projednán na konzultačním fóru 12.2.2025 již s oficiálními zástupci členských zemí.
Rozhodně to není jen jakési prvním „vykopnutím“. Pokud by tomu tak doopravdy bylo, nebyl by přeci důvod, aby byl pouhý „výkop“ návrhu ještě před první „konzultací“ zcela stažen a konzultační fórum odloženo na neurčito! Evropský parlament se přípravy vůbec neúčastní! Příprava a vydávání Nařízení Komise EU prochází legislativním procesem, kterému se říká legislativní postup s kontrolou. To znamená, že Komise nařízení připraví a vydá, Parlament nebo Rada EU mají pouze možnost (nikoliv povinnost) již komisí schválený dokument do tří měsíců projednat, popřípadě zablokovat.
„Z české diskuse téměř vypadlo, že pokud bude nějaký návrh schválen, nebude se týkat kamen a kotlů, které budou v době jeho schválení již používány nebo již budou na trhu, ale bude se vztahovat pouze na nově uvedené výrobky na trh.“
Ve všech vyjádřeních například naší Asociace podniků topenářské techniky zdůrazňujeme, že se má jednat regulaci nových spalovacích zdrojů na dřevo od roku 2027, nikoliv o omezování provozu již stávajících spalovacích zdrojů. Od odborníků tato informace rozhodně nezazněla, je ovšem možné, že někde si jejich prohlášení podle svého upravila umělá inteligence, která v současnosti připravuje články pro většinu médií, a ona mírná nuance ve významu sděleného je pro AI ještě nerozpoznatelná.
Přísná pravidla pro spalování biomasy
„Topení dřevem jakožto obnovitelným zdrojem je jistě jednou z dobrých alternativ, ale není bez dalších nemilých důsledků. Především ani dřeva není nekonečně mnoho, a proto tlak na vyšší efektivitu spalování dává smysl nejen pro budoucího majitele, ale i z pohledu těch, kteří nevítají zbytečné kácení stromů jen proto, aby byly s nízkou efektivitou spáleny. A mimochodem, stromy pohlcují emise, ale jejich spálení je opět uvolňuje. Stromy, které „stojí a rostou“, samozřejmě planetě prospívají více než ty, které jsou rychle pokáceny a spáleny.“
Zde si dovolím tvrdit, že to je velká demagogie. V celé EU platí přísná pravidla pro pevná paliva z biomasy podle tzv. kaskádového přístupu. To znamená, že spáleno může být pouze to, co nelze již jinak efektivněji využít. Dřevní biomasa pro spalování v domácnostech nepochází rozhodně ze zdravých stromů, cíleně kácených pro pouze pro otop, ale jedná se o odpad z dřevozpracujícího průmyslu, či dřevo z probírky lesů a náletových dřevin.
Strom rostoucí v lese, který se postupně „zahušťuje“ a není řádně udržován probírkou, začne dříve nebo později odumírat, stejně tak jako jeho soused. A neudržovaný les tlením uvolňuje velké množství oxidu uhličitého. Ovšem po udržitelné probírce lesa narůstá jeho nová dřevní hmota daleko víc, než je ekvivalent vykáceného úbytku. V lesích České republiky je díky regulované těžbě dlouhodobě zaznamenáván trvalý nárůst dřevní hmoty, a to více jak 6 „kubíků“ na hektar. Udržitelné lesní hospodářství je rozhodně ekologičtější než plošná přeměna neudržovaných lesů v prales.
Dřevo je významným stavebním a konstrukčním materiálem, který se dá nahradit pouze ocelí či plasty, jejichž výroba je zatížena extrémní uhlíkovou stopou. A lokální spalování dřeva je prokazatelně uhlíkově neutrální, protože při svém růstu dřevo recykluje pouze oxid uhličitý, který již „koluje“ v atmosféře, ale nezatěžuje atmosféru o „nový“ oxid uhličitý vzniklý z uhlíku miliony let vázaného v zemi. To naopak dělají tepelná čerpadla, která pro svůj provoz potřebují nezanedbatelné množství elektrické energie, která se stále ve velké míře získává z fosilních paliv.
Čistota ovzduší
„…spalování dřeva produkuje zdravotně nebezpečné pevné prachové částice a aromatické uhlovodíky s prokazatelně karcinogenními účinky. Vzhledem k tomu, že existují způsoby k jejich snížení, dává zjevný smysl hledat dobrou hranici mezi náklady na „povinné zlepšení technologie“ a ochranou zdraví i životního prostředí. Koneckonců i majitel kamen občas svůj dům opustí – a pravděpodobně nestojí o to, aby zdraví ohrožující látky vdechoval.“
Počet úmrtí v EU, která jsou přičítána (nikoliv prokázána) výskytu nadměrného množství jemných prachových částic v ovzduší, klesl podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) mezi léty 2005 až 2022 o 45 procent! A to se bavíme o období, kdy neplatil žádný ekodesign pro kotle a kamna na dřevo. Nové spalovací zdroje plnící limity podle ekodesignu, instalované po roce 2020, produkují o polovinu méně emisí prachu a uhlovodíků, než ty staré z let 2002 až 2020, a jejich vliv se teprve začne projevovat. Ale Komise již nyní chce opět radikálně měnit stávající pravidla, která nebyla ani pořádně aplikována.
„Jednostranné a zavádějící argumenty, které v celoevropské kampani proti komisnímu návrhu zaznívají, za mě dosáhly svého stropu tvrzením, že navržené požadavky „jdou proti fyzikálním zákonům“…Přitom současně zaznívá, že tytéž požadavky by splňovalo jen pět až deset procent výrobků na trhu, což by tedy zjevně znamenalo, že pro tyto výrobky platí „jiné fyzikální zákony“.
Navržený požadavek na zvýšení minimální účinnosti u kotlů na dřevo o 5 procent by šel splnit pouze za předpokladu, že výstupní teplota spalin z kotle klesne oproti současnosti o 80 až 90 stupňů Celsia, tedy někde k hranici 60 stupňů Celsia. Zcela nepopiratelně je v rozporu s fyzikálními zákony, aby takto „studené“ spaliny odešly z kotle prostým prouděním komínem bezpečně do vnějšího prostředí.
Tady již musí přijít pomoc odtahových ventilátorů umístěných na ústí komína, které té „fyzice“ pomohou tím, že v komíně vytvoří umělý tah, ovšem paradoxně za cenu snížení účinnosti zdroje, protože k tomu musí použít elektrickou energii. Kotle s vysokou účinností odpovídající té navrhované jsou již kotli kondenzačními, a ty se musí vyrábět z antikorozních materiálů. Sice jsou již v nabídce na trhu Evropské unie, ovšem díky vysoké ceně tvoří opravdu marginální část celkových prodejů, určitě ani ne oněch uváděných 5 procent.
„Nicméně opravdu mě mrzí, jak se u nás na tento a podobné případy pohlíží výhradně očima „svobody“ potenciálního budoucího vlastníka, přičemž pohled toho, jehož tato svoboda „ovlivní“ – třeba tím, že bude muset dýchat velmi špatný vzduch – je zcela potlačován… Mělo by být samozřejmé, že se snažíme hledat dobrou balanci mezi těmito dvěma faktory. Ignorování druhého pohledu, aspoň pro mě, dobrá cesta není.
Nesouhlasím s panem europoslancem, že kotle a kamna, které byly uvedeny na trh po roce 2020, tedy spotřebiče, které plní již stávající přísné požadavky na ekodesign, jsou čmoudícími monstry emitujícími „velmi špatný vzduch“. Ale naopak s ním souhlasím v tom, že nesmí být ignorován žádný pohled na věc. Z tohoto důvodu mne a kolegy z oboru napříč celou Unií zaskočilo, jak zcela jednostranně zástupci Komise vyhodnotili výsledky prvního konzultačního fóra z října 2023, a následné veřejné diskuze.
Dominovaly zde dva protichůdné názory. Zástupci neziskového sektoru z oblasti ochrany ovzduší či zdraví prakticky shodně navrhovali buď přímo zákaz splování dřeva v domácnostech, nebo alespoň takové zpřísnění požadavků, které by spalování zásadním způsobem omezilo. Zcela opačný názor zastávaly organizace zastupující obory energetického využití biomasy. Ti varovali před zásadním zpřísněním stávajících, již tak přísných požadavků na malé spalovací zdroje na pevná paliva.
Proto, když 24.1.2025 přišla Komise s prvním uceleným návrhem konkrétních změn ve formě draftu (legislativní návrh), ve kterém zcela ignorovala připomínky těch, kterých se opatření nejvíce týkají, tedy firem z dotčeného oboru napříč celou Evropskou unií, vyvolalo to takové velké pozdvižení. V návrhu byly naopak byly plně akceptovány radikální požadavky neziskových organizací.
V preambuli ke každému Nařízení Komise o ekodesignu je uvedeno, že požadavky na ekodesign by neměla být dotčena funkčnost ani cenová dostupnost výrobků z hlediska konečného uživatele. Ve velké části Evropské unie je lokální topení dřevem „výsadou“ především ekonomicky slabších občanů, protože je to cenově nejdostupnější způsob vytápění. Zavedení Komisí navrhovaných opatření by ovšem razantním způsobem zvýšilo ceny nových zdrojů tepla na dřevo, což by zcela jistě omezilo jejich cenovou dostupnost pro nejchudší, kteří v rámci „dělby“ svobody mají bezesporu také nárok na teplo.
Autor komentáře: Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky
Úvodní foto: Unsplash