Evropa chce nezávislejší a odolnější průmysl. Recept přináší Clean Industrial Deal

Evropská komise má ve středu 26. února představit takzvaný Clean Industrial Deal (CID) neboli Dohodu pro čistý průmysl. CID je evropskou odpovědí na otázku, jak v současném světě posílit konkurenceschopnost průmyslu, bezpečnost a soběstačnost, posílit technologický leadership a zároveň dekarbonizovat, respektive dále snižovat emise.

„CID je plán Evropské komise, který podobně jako Zelená dohoda není pro Evropu právně závazný,“ vysvětluje analytička Fakt o klimatu Kateřina Kolouchová. „Budou na něj ale navazovat konkrétní legislativní akty, které bude poté schvalovat Evropský parlament s Radou EU. CID tedy popisuje obecný směr, jímž se Komise vydává, a zároveň představuje základní „road mapu“ dalších a konkrétnějších kroků.“

Šest pilířů Clean Industrial Dealu

CID se zaměřuje na snižování emisí v energeticky náročných průmyslových odvětvích, dále na rozvoj čistých technologií, posun k cirkulární ekonomice a posílení surovinové bezpečnosti Evropské unie. Zároveň zachovává současné cíle EU ve snižování emisí skleníkových plynů.

1. Dostupná energie – levnější elektřina, stabilní dodávky, posílení technologické neutrality
2. Investice, financování a státní podpora – CID posiluje financování dekarbonizace průmyslu prostřednictvím evropských fondů, soukromých investic a zjednodušení pravidel pro poskytování státní podpory
3. Dekarbonizace průmyslu a podpora předních trhů (s čistou ocelí, bateriemi, obnovitelnou energií, elektrolyzéry a nízkoemisními stavebními materiály)
4. Cirkularita a surovinová bezpečnost – omezení závislosti EU na dovozu surovin
5. Globální konkurenceschopnost a obchodní politika – strategická partnerství pro klíčové suroviny a technologie a ochrana evropského průmyslu před nekalou konkurencí
6. Dovednosti a spravedlivá transformace – vzdělávání a rekvalifikace pro konkurenceschopnou a odolnou Unii

Vyhodnotit, co budou jednotlivé plánované kroky znamenat pro Česko, je nyní obtížné – zatím nejsou známy detaily připravovaných opatření. V obecné rovině lze ale chápat CID jako příležitost posílit v Česku ty průmyslové sektory, které potřebují významně snížit své emise a v souvislosti s tím procházejí transformací. Širší kontext pro část plánů CID nabízejí výsledky studií a modelování vývoje evropské elektroenergetiky, které nedávno zpracovali analytici Fakt o klimatu.

Snaha o snížení cen energií

CID plánuje snížit cenu energie, nemění ale systém emisních povolenek. Proč a co to může znamenat pro Česko?

„Explicitním cílem CID je snižování ceny elektřiny pro evropský průmysl a domácnosti. Zároveň ale plán nepočítá se změnami systému emisních povolenek. Zachovává tedy „klimatická opatření“, která zvyšují cenu spalování fosilních paliv, a zároveň představuje jiné nástroje, jež by měly snižovat konečnou cenu elektřiny. Fosilní zdroje energie tak budou na evropském energetickém trhu stále méně konkurenceschopné,“ komentuje Jan Krčál, analytik Fakt o klimatu.

• Psali jsme: Silné mrazy zvýšily spotřebu zemního plynu až o 58 procent, distribuce funguje bez obtíží

Předpokládané rostoucí ceny emisní povolenky výrazně sníží konkurenceschopnost českých výrobců energie z uhlí na evropském trhu. V roce 2024 zpracoval tým Fakt o klimatu studii věnovanou dopadům rostoucích cen emisních povolenek na českou elektroenergetiku. Z provedeného modelování vyplývá, že růst cen povolenek na 100 euro (v cenách roku 2022) by znamenal:

• Pokles domácí výroby elektřiny z uhlí o více než dvě třetiny
• Odstavení většiny uhelných elektráren bez dopadu na bezpečnost dodávek elektřiny (špičky spotřeby pomohou pokrývat uhelné teplárny, jejichž větší část bude stále v provozu kvůli dodávkám tepla).
• Proměnu Česka v dovozce elektřiny (s čistým importem 2,5 terawatthodin ročně, tedy zhruba 4 procenta celkové spotřeby země).
• Zhruba 40procentní pokles českých emisí z výroby elektřiny.

Je posílení technologické neutrality v CID řešením pro snižování emisí?

Silnou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie doplňuje CID o princip technologické neutrality v zajišťování dostupné elektřiny. Jde o významnou změnu v přístupu EU k výrobě elektřiny (především) z jádra. Jedná se o reakci na projadernou alianci v rámci EU, jejíž součástí je dlouhodobě i Česko.

Ačkoli se CID přibližuje „projadenému“ postoji Česka, modelování ukazuje, že rozvoj jaderných elektráren není bez ekonomických rizik. Z analýzy možných kroků vedoucích k nízkým nákladům na výrobu elektřiny v Česku v roce 2050 připravené na základě modelování evropské elektroenergetiky, plyne, že pro dosažení nízkých nákladů na výrobu elektřiny jsou významné jiné faktory než rozvoj výroby elektřiny z jádra. Je to rozvoj větrné energetiky, energetické úspory a propojování Evropy. Všechny tyto tři klíčové faktory CID posiluje (včetně Plánu pro dostupnou energii – Affordable Energy Action Plan, který na CID přímo navazuje).

• Tip: Liknavost státu v řešení klimatické změny míří k Ústavnímu soudu

Rozvoj jaderné energetiky pravděpodobně náklady na výrobu elektřiny příliš nesníží. Naopak výstavba více velkých jaderných bloků přináší riziko, že se celkové náklady na výrobu elektřiny naopak zvýší. Stavba jednoho nebo nejvýše dvou nových jaderných bloků ale může částečně snížit riziko spojené s možnými neúspěchy na straně rozvoje větrné energetiky, energetických úspor, propojování sítí apod.

„Jedním z cílů CID je i propojování Evropy. Při dobře propojené Evropě a vysokém rozvoji obnovitelných zdrojů vychází celkové náklady na výrobu elektřiny vždy nižší než ve scénářích, kde je Evropa propojena málo,” vysvětluje Krčál.

Rozvoj propojení přenosových soustav je v kontextu celkových nákladů energetiky relativně levné opatření a naopak snižuje náklady tím, že umožňuje lépe využívat elektřinu ze slunce a větru napříč Evropou (není pak potřeba tolik dražší elektřiny z řiditelných zdrojů).

To platí i pro Česko, a proto bude v dalších dekádách rozhodující, zda se z rozvoje přenosových soustav napříč Evropou stane priorita (a zda bude v zahraničí úspěšný další rozvoj větrné energetiky). Podrobněji o tom mluví už zmíněná studie Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050.

Úvodní foto: Unsplash