Opravdu solární panely oteplují střechy? Český fyzik vyvrací zažité mýty o fotovoltaice

„Bojujete proti globálnímu oteplování, a přitom byste všude instalovali solární panely!“ zaznívá pravidelně v nejrůznějších diskuzích nejen pod našimi články. Komentující tak narážejí na častou nepřesnost až dezinformaci, která po internetu koluje. Obávají se toho, že černý lesklý panel přitahuje teplotu a lokálně své okolí ohřeje. To ale není pravda. Rozhodli jsme se nejčastější mýty o fotovoltaických panelech vyvrátit.

Solární panel při srovnání se standardní střechou ve skutečnosti své okolí totiž spíše ochlazuje. „Běžná střecha absorbuje světlo, přemění ho na teplo a zahřeje se. Solární panel nainstalovaný na střechu část světelné energie přemění místo tepla na elektřinu,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz vědec a odborník na fotovoltaické technologie z Fyzikálního ústavu AV ČR Martin Ledinský.

• Tip: Češi úspěšně prodali Dánům 30 megawattů fotovoltaických elektráren v Maďarsku

Účinnost průměrného krystalického solárního panelu se pohybuje kolem 21 až 24 procent. „Zhruba polovina dopadajícího světla se přemění v teplo, které střechu skutečně ohřeje, čtvrtina se odrazí a zbývající čtvrtina vyrobí elektřinu, kterou pomocí kabelů odvede dále do sítě. Proto solární panel zahřívá své okolí méně, než jakákoliv jiná tmavá střecha,“ dodává Ledinský.

Barva střechy hraje roli, ale není zásadní

Dalším oblíbeným mýtem je to, že když nainstalujeme tisíce solárních panelů na střechy například ve městech, přispějeme tím k lokálnímu oteplování, protože místo typicky českých červených střech budeme mít všude černou barvu. Takhle to ale nefunguje.

V prvé řadě je nutné si uvědomit, že barva střechy není jediným faktorem, který ovlivňuje lokální klima. Důležitým faktorem je také materiál budovy i střechy, místní stabilní mikroklima, přítomnost vody či stromů a přirozeně zastíněného okolí. Pokud se ale budeme držet barevnosti, i tam to není tak jednoduché.

Na střechu totiž ze Slunce dopadá celé široké spektrum světelného záření. Lidské oko ale dokáže vidět jen malou část tohoto spektra, po přepočtení na celkovou světelnou energii je to necelá třetina. Například UV světlo nebo infračervené záření nedokážeme vnímat, přesto je třeba s ním počítat.

„Vidíme jen malou část slunečního spektra, které k nám dopadá, a ani černá barva solárního panelu není schopná zachytit a zpracovat všechno světlo,“ komentuje Ledinský. Jednotlivé barvy se mezi sebou liší právě schopností světlo absorbovat/odrážet a absolutní černá je v tom z hlediska fotovoltaiky nejdokonalejší. Čím je barva světlejší, tím má vyšší míru odrazivosti a světlo odráží.

• Tip: Mařiče energie jsou nehorázné. Přebytečná elektřina se má ukládat do baterií, nikoli se jen tak likvidovat

České střechy jsou běžně červené nebo okrové, což jsou dvě barvy, které mají blíže spíše ke tmavému povrchu než ke světlému. Pokud proto budeme porovnávat například bílou střechu s černou, schopnost absorbovat světlo se projeví. Pokud ale srovnáme se solárním panelem kupříkladu černou břidlicovou střechu, rozdíl bude poměrně minimální, stejně tak při srovnávání se střechou červenou.

„Rozhodně to nebude tak, že červená střecha bude absorbovat výrazně méně záření než střecha pokrytá solárním panelem. Fotovoltaika pak díky odvodu energie ve formě elektřiny pryč ze střechy bude efektivně zahřívat střechu méně,“ vyvrací obavy Ledinský. I to je důvod, proč mohou existovat barevné solární panely. Ztratí sice nějaké procento na účinnosti, které ale bude oproti černé alternativě minimální. Hlavním důvodem, proč se nepoužívají běžně, jsou zatím spíše jejich vyšší náklady.

A jak je to s údajnou výrobou panelů, která je prý „tak energeticky náročná, že nikdy neušetří takové množství emisí, které spotřebuje při výrobě“? I tady je realita trochu složitější, než se dezinformátoři často snaží prezentovat. Výroba solárních panelů je dnes již velmi dobře optimalizovaným technologickým postupem, který je poměrně energeticky úsporný. „Solární panel vyrobí ve střední Evropě za dobu své životnosti zhruba dvacetkrát více elektrické energie, než kolik je potřeba na jeho vlastní výrobu,“ dodává fyzik.

Podle Mezinárodní agentury pro energii se emise vzniklé při výrobě panelů „vrátí“ už během prvních čtyř až osmi měsíců provozu solární elektrárny. Dalších 25 až 30 let provozu tak elektrárna reálně spoří emise, které by jinak lidstvo vypustilo pálením fosilních paliv.

Úvodní foto: Unsplash