
Niedermayer: Co v debatě o evropském návrhu o kamnech nezaznívá, ale mělo by
Titulek, že „šílená Komise připravila šílenou regulaci kamen“, se objevil v řadě médií. A s ním řada podstatných nepřesností, komentuje europoslanec Luděk Niedermayer.

Redakce Obnovitelně.cz
19. 2. 2025
Zaprvé jde o postup podle již platné legislativy o „Ecodesignu“ z roku 2009. Jejím cílem je, zjednodušeně řečeno, zajistit, aby se na trh dostávaly výrobky s alespoň určitou užitnou hodnotou – například takové, které nemají zbytečně vysokou spotřebu energie nebo zbytečně nezatěžují životní prostředí.
Zadruhé jde o návrh, který byl zatím pouze předložen ke konzultaci členským zemím. Například Evropský parlament dosud do přípravy zapojen není. Na základě této konzultace Komise upraví návrh tak, aby měl šanci na schválení. Jakkoli je dobré se již v této fázi procesu „ozvat“, prezentovat existující „výkop“ za „výsledek“, či se pyšnit tím, že bylo jeho projednání odloženo, dává jen malý smysl.
Z české diskuse téměř vypadlo, že pokud bude nějaký návrh schválen, nebude se týkat kamen a kotlů, které budou v době jeho schválení již používány nebo již budou na trhu, ale bude se vztahovat pouze na nově uvedené výrobky na trh.
Topení dřevem jakožto obnovitelným zdrojem je jistě jednou z dobrých alternativ, ale není bez dalších nemilých důsledků. Především ani dřeva není nekonečně mnoho, a proto tlak na vyšší efektivitu spalování dává smysl nejen pro budoucího majitele, ale i z pohledu těch, kteří nevítají zbytečné kácení stromů jen proto, aby byly s nízkou efektivitou spáleny. A mimochodem, stromy pohlcují emise, ale jejich spálení je opět uvolňuje. Stromy, které „stojí a rostou“, samozřejmě planetě prospívají více než ty, které jsou rychle pokáceny a spáleny.
Nad to generuje spalování dřeva zdravotně nebezpečné pevné prachové částice a aromatické uhlovodíky s prokazatelně karcinogenními účinky. Vzhledem k tomu, že existují způsoby k jejich snížení, dává zjevný smysl hledat dobrou hranici mezi náklady na „povinné zlepšení technologie“ a ochranou zdraví i životního prostředí. Koneckonců i majitel kamen občas svůj dům opustí – a pravděpodobně nestojí o to, aby zdraví ohrožující látky vdechoval.
Diskusi a důkladné posouzení jistě vyžaduje nový požadavek na vybavení lokálních spotřebičů (kamen nebo krbů) automatickým řízením spalování. Velké kotle již dnes samozřejmě obsahují různé formy řízení a regulace, otázkou však je, zda stejný systém dává smysl i u kamen, pecí či krbů s malým výkonem, které obvykle slouží k občasnému topení.
Jednostranné a zavádějící argumenty, které v celoevropské kampani proti komisnímu návrhu (vrcholící placenou inzercí v bruselském médiu Politico) zaznívají, za mě dosáhly svého stropu tvrzením, že navržené požadavky „jdou proti fyzikálním zákonům“ (stejně jako požadavek na snížení emisí u aut nebo tlak na více čisté elektřiny). Přitom současně zaznívá, že tytéž požadavky by splňovalo jen pět až deset procent výrobků na trhu, což by tedy zjevně znamenalo, že pro tyto výrobky platí „jiné fyzikální zákony“.
Opravdu nejsem odborník na kamna, mrzí mě ale další „kauza“, která se snaží skandalizovat Unii.
Na návrh jsem zvědavý a z pohledu mírně poučeného laika bych spíše očekával regulaci, která by odlišila pravidla pro velké kotle sloužící k (trvalému) vytápění domů a třeba pravidla pro do jisté míry estetická menší kamna, krbové vložky nebo kachlové pece, které topí jen občas, a komplikovat jejich design má menší smysl.
Nicméně opravdu mě mrzí, jak se u nás na tento a podobné případy pohlíží výhradně očima „svobody“ potenciálního budoucího vlastníka, přičemž pohled toho, jehož tato svoboda „ovlivní“ – třeba tím, že bude muset dýchat velmi špatný vzduch – je zcela potlačován. Do jisté míry je to esence „české cesty“ u spalovacích motorů, klimatu a někdy i u dalších otázek spojených s lepší ochranou životního prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se snažíme hledat dobrou balanci mezi těmito dvěma faktory. Ignorování druhého pohledu, aspoň pro mě, dobrá cesta není.
Autorem komentáře je europoslanec Luděk Niedermayer
Úvodní foto: archiv Luděk Niedermayer