Dehydratace, vyčerpání, kolaps. Fotbalové mistrovství světa může ohrozit klimatická změna

Fotbalové mistrovství světa je bez přehánění jedním z největších svátků sportu na světě. Sledovaností se blíží Olympijským hrám, přináší špičkové sportovní výkony a také úžasné lidské příběhy. To příští se bude konat roku 2026 v Severní Americe. Podle nové odborné studie bude mít ale drobnou komplikaci: hráčům i návštěvníkům některých zápasů bude hrozit kolaps kvůli horku.

Fotbalisté musí nasadit během hodiny a půl na hřišti veškeré síly, naběhají v průměru 11 kilometrů a spálí až 1500 kalorií. Jenže některé ze stadionů, kde se zápasy odehrají, se nachází v podmínkách, kde nebude snadné tyto výkony podat – a nezkolabovat.

Výzkum vyšel v odborném časopise Scientific Reports. Vědci v něm popisují, že deset ze šestnácti míst, kde se má nadcházející mistrovství světa ve fotbale v Severní Americe konat, by mohlo vystavit soutěžící riziku extrémního tepelného stresu. Jako nejrizikovější místa označují Arlington a Houston v americkém Texasu a mexické Monterrey.

Špatná kombinace místa a času

Vědci zkoumali už klimatické dopady dřívějších mistrovství světa; tyto výzkumy se týkaly hlavně těch z nedávné minulosti. Ukázalo se, že jak vysoké teploty (jako byly v Rusku v roce 2018), tak i extrémní vlhkost vzduchu (jakou vědci zaznamenali roku 2014 v Brazílii) mají negativní dopady na zdraví hráčů a vystavují je enormnímu tepelnému stresu.

V roce 2026 to bude s vysokou pravděpodobností ještě horší. Mistrovství světa ve fotbale se totiž bude konat v Kanadě, Mexiku a Spojených státech mezi 11. červnem a 19. červencem, což je období, kdy se letní teploty v Severní Americe blíží svému vrcholu. A v posledních letech se vlivem lidmi způsobené klimatické změny podmínky pro venkovní sport v těchto oblastech a tomto ročním období rychle zhoršují.

• Ekoložka oceněná prezidentem: Větrné elektrárny jsou symbolem svobody. Zachraňují nás před klimatickou změnou

Hlavním autorem práce byl Mark Konefat, který společně se svými kolegy analyzoval data evropské meteorologické satelitní služby Copernicus Climate Change Service. Na jejich základě vytvořili model, který pracuje s řadou podmínek na místech, kde fotbalisté za rok a půl změří síly. Do tohoto modelu pak zasadili dobře známé informace z univerzálního tepelně-klimatického indexu (UTCI), což je všeobecně akceptované hodnocení reakcí lidského těla na vnější podmínky. A nakonec v tomto modelu simulovali výkon fotbalistů během zápasu.

Životu nebezpečno

Index (UTCI) vznikl v rámci Mezinárodní biometeorologické společnosti, aby hodnotil tepelný stres působící ve venkovním prostředí na člověka. Na rozdíl od jiných indexů zohledňuje specifika fungování lidského organismu a lidské zvyklosti, například i oblečení. „Využitelnost indexu tkví v možnosti hodnotit míru zátěže působící na osoby pohybující se venku a může tak sloužit jako vodítko pro plánování terénních prací či sportovních a rekreačních aktivit i pro zohlednění dopadů běžných denních činností na citlivé osoby,“ popisuje Český hydrometeorologický ústav.

Podle tohoto indexu vykazovaly stadiony v Arlingtonu, Houstonu a Monterrey vykazovaly průměrné hodinové hodnoty UTCI vyšší než 49,5 °C. A to už představuje vysoké riziko extrémního tepelného stresu. Odhaduje se, že k nejvyššímu tepelnému stresu docházelo na všech stadionech mezi 14. a 17. hodinou místního času, s výjimkou Miami na Floridě, kde byly nejvyšší hodnoty UTCI zaznamenány mezi 11. a 12. hodinou dopoledne. Teploty přesahující 50 °C, klasifikované jako extrémní horko, byly zaznamenány v Arlingtonu a Houstonu během středního až pozdního odpoledne.

• Niedermayer: Měl by Trump ovlivnit klimatickou politiku Evropy?

Právě pozdní odpoledne je přitom typickou dobou, kdy se fotbalové zápasy hrají.

Tyto dopady jsou vypočítané pro hráče, ale relativně podobně silné mohou být i účinky na návštěvníky. Ti sice nebudou muset vydávat tolik sil na hřišti, ale mohou být vystaveni hodinám slunečního světla a vedra nejen při samotném zápase, ale i během čekání ve frontách, dopravě na místo a zpět, tedy celé hodiny. Navíc jsou zpravidla ve výrazně horším fyzickém stavu než samotní fotbalisté.

Praktické rady mohou situaci zlepšit, ale jen částečně

Vědci vycházeli ve výzkumu z toho, že stadiony nebyly v době studie vybavené klimatizací. Pokud by byly, pak by to ve většině scénářů mohlo pomoci hráčům snížit úroveň ztráty tekutin i tepelného stresu. Jinak ale věda nemůže moc pomoci, jedinou praktickou radou, kterou autoři poskytli, je, aby organizátoři upravili rozpisy zápasů tak, aby se zabránilo vystavení fotbalistů těm nejhorším podmínkám.

Zcela neřešitelným scénářem pak zůstává kombinace vysokého tepla a vysoké vlhkosti. Tento fenomén označuje pojem „teplota vlhkého teploměru“ a znamená, velmi zjednodušeně, že když nastane kombinace dostatečně velkého vedra a vlhka, pak už není lidské tělo schopné ochlazovat se pocením. A protože to je vlastně jediný opravdu účinný způsob, jak se organismus přebytečného tepla zbavuje, nutně při dosažení této hranice tělo rychle kolabuje.

Pokud by takové podmínky nastaly, což je pravděpodobnější spíše v Mexiku, pak by nebylo ze zdravotních důvodů možné hrát vůbec.

Lokální podmínky v době her samozřejmě meteorologie není zatím schopná předpovědět, tak daleko žádný, ani sebevyspělejší model nevidí, ale vědci chtějí své předpovědi i nadále upřesňovat a doplňovat.

Úvodní foto: Pixabay