Fast fashion se vymkla kontrole. Influenceři za její propagaci dostávají „bídu"

Pojem fast fashion nejspíš není většině čtenářů Obnovitelně.cz neznámý. Má dopady nejen na vykořisťování pracujících ve třetích zemích, ale rovněž jeho ekologická stopa je značná. Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu je módní průmysl zodpovědný až za deset procent emisí skleníkových plynů na světě. Tyto emise vznikají například spotřebou fosilních paliv při výrobě oblečení, přepravou nebo následnou péčí o oblečení.

Podle dat Českého statistického úřadu se od roku 2014 do konce roku 2023 přísun nových oděvů zvýšil ze 107 tisíc na 168 tisíc tun ročně. Z toho nejvíc, konkrétně 29 procent, pocházelo z Číny, 23 procent z Bangladéše a dalších 16 procent pak z Indie, Kambodži, Pákistánu, Myanmaru a Vietnamu.

Problém je i nedostatečná recyklace obnošeného oblečení. V Evropské unii se ročně vyhodí 5,8 milionu tun textilu.

Fast fashion terčem evropské regulace

Za fast fashion se přitom neskrývají pouze tradiční značky, jako je třeba Primark, H&M nebo Zara. V posledních letech jim zdatně konkurují i velké čínské eshopy jako Temu, Shein a nebo AliExpress. Ty se vyznačují především ultranízkými cenami, které jsou podle různých indicií často dumpingové.

Například Temu je v hledáčku Evropské komise kvůli různým dalším prohřeškům, například že nedostatečně reguluje prodej nelegálních výrobků na jejich stránkách.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) pak vydaly na konci léta společné upozornění vůči e-shopovým aplikacím vyžadujícím nestandardní oprávnění v zařízeních uživatelů.

Podle úřadů totiž existuje možnost, že některé e-shopové aplikace neslouží primárně k zisku, ale ke sběru velkého množství dat.

Již zmíněná Evropská komise v reakci na problematické projevy fast fashion řetězců převážně z Číny chystá jejich regulaci.

Prvotním krokem bude evropské nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. To má regulovat prodej zboží z těchto platforem.

Konkrétně budou například muset prodejci ze zemí mimo Evropskou unii vytvořit jednotné kontaktní místo pro spotřebitele a spolupracovat s orgány dozoru nad trhem. A tyto orgány následně budou moci nařídit, aby se nebezpečné výrobky v Unii neprodávaly.

Svoji vlastní regulaci tento rok schválila rovněž Francie. Ta počítá mimo jiné se zákazem propagace fast fashion, která je přitom závislá na digitální reklamě, a to především sociálních sítích. Fast fashion řetězce rovněž budou muset kompenzovat dopad na životní prostředí.

Přestřelka ohledně fast fashion mezi Radkou Třeštíkovou a Emmou Smetanou

Téma rychlé módy začalo hýbat i influencery. Kritiku od spisovatelky Radky Třeštíkové ohledně toho, koho na svých sociálních sítích propaguje, před časem schytala Emma Smetana.

„Nerozumím tomu, jak může tolik influencerů spojit své jméno s touhle společností a pomáhat jí s čistým svědomím prosadit se na našem trhu," napsala Třeštíková na Instagramu s odkazem na firmu TrendyIdol.

• Tip: Táborští strážníci místo Octavie pořídili Teslu. Elektromobilita už jim ušetřila stovky tisíc korun

„TrendyIdol je gigantické turecké tržiště vlastněné čínskou Alibabou, je to mimo jiné absolutní fast fashion trash, ztělesňuje všechno to, proti čemu se poslední roky na poli módy bojuje,“ myslí si spisovatelka.

Na ni následně reagovala Smetana. „Myslím si, že ta debata sama o sobě je přínosná, o tom, co je fast fashion, že leckdo na této planetě pracuje v otřesných pracovních podmínkách. Určití lidé to berou do absolutních důsledků. Připadá mi to správně, já takhle důsledná nejsem, proto s tímto e-shopem tu spolupráci mám a vybírám si tam značky, o kterých vím, že jsou se stejným labelem. Ale samozřejmě se tam dají najít věci, o kterých Radka napsala, že jsou fast fashion trash,“ připustila v rozhovoru pro eXtra.cz zpěvačka.

Ekologie ve standardní výbavě influencerů

Fast fashion i ekologii jako celku se však věnují i další influenceři. Na svém Instagramu se snaží propagovat udržitelný přístup k módě například modelka Jitka Nováčková. Ta se snaží svým sledujícím také dát užitečné rady, jak neplýtvat s jídlem.

Důležitá jsou ekologická témata i pro herečku a zpěvačku Bereniku Kohoutovou, která má na Instagramu více než 150 tisíc sledujících. K co nejvíce ekologickému chování nabádá své fanoušky i herečka a zpěvačka Michaela Tomešová. Ta se dokonce rozhodla přestěhovat do ekologického domu, který je nízkoenergetický.

Pozadu nezůstává ani herečka Jenovéfa Boková. Ta spojila své jméno například s kampaní organizace Greenpeace za vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.

Opomenout nemůžeme influencerku Rozárii Haškovcovou, která se od počátku zaměřuje na ekologický styl života. Ta se tématu rychlé módy věnuje více do hloubky na svých přednáškách. Na sociálních sítích pak radí, jak nakupovat módu udržitelně.

• Greenfluencerka Víravová: Všechno, o čem mluvím ve svých videích, také sama dělám

Populární je také influencerka Eliška Víravová, která dokonce před několika lety se svou mladší sestrou Annou obdržela Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekozásek.

A aby v seznamu byli také nějací muži, tématu udržitelnosti se věnuje i jeden z nejznámějších českých influencerů Kovy. Ten se zaměřuje například na to, jak správně recyklovat.

Šetrnost a udržitelnost má ve svém ranku i skateboardista a influencer (112 tisíc followerů na Instagramu) Maxim Habanec. Ten se zapojil do projektu Třídíme na sněhu, který se snaží udržet čisté horské resorty pomocí sta sběrných nádob.

Horda oblečení na náměstí Republiky upozornila na plýtvání

Téma fast fashion zarezonovalo i v rámci akce, kdy byla v půlce listopadu na pražské náměstí Republiky navezena hromada oblečení. Ta má upozornit na textilní odpad, se kterým se musí všechna města vyrovnávat.

„Proto je v zákoně obsažen od 1. ledna povinný sběr textilu, kdy obce budou povinně zřizovat místo, na které budou moci občané nepotřebný textil a obuv odložit. Tím bude možné textil efektivněji recyklovat – na speciální dotřiďovací lince se podle kvality textil roztřídí tak, že část se opětovně použije jako oblečení, část se recykluje na čisticí hadry, na výplně do průmyslu apod. a část se vyváží k opětovnému použití či recyklaci do zahraničí,“ vysvětlil v návaznosti na happening ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Trendy nejen mezi módními influencery jsou tak nyní jasné. Fast fashion už dávno není sexy a známým osobnostem spojení s těmito značkami spíše škodí. Téma se stalo relevantním rovněž pro samosprávy a veřejné instituce, které řeší, jak snížit množství přebytečného odpadu.

Úvodní foto: Unsplash