Pražské vánoční trhy a udržitelnost: O krok blíž k ekologii, ale stále daleko
Pořadatelé největších pražských vánočních trhů nepoužívají vratné kelímky, recyklovaný materiál je podle nich ekologičtější. Existují ale i pozitivní vlaštovky v podobě městských trhů.
Kristýna Čermáková
9. 12. 2024
Uplynul další adventní víkend a centrum hlavního města praskalo ve švech. Mezi jednotlivými stánky se téměř nedá projít, na každý trdelník se stojí fronta. Vánoční atmosféra láká jak turisty, tak i Pražany. Kritici poukazují na podporu konzumu a nelze se jim divit. Ozdoby, girlandy a mnohdy i světýlka jsou totiž na vánoční trhy pořizovány každý rok nové a ty stávající se vyhodí. I v dnešní době navíc ne každý pořadatel podporuje zálohovatelné kelímky.
Článek na toto téma jsem psala již před několika lety a zjištění tehdy nebyla příliš optimistická. Pořadatelé pražských vánočních trhů na udržitelnost v té době relativně kašlali. S výjimkou malých městských trhů v horní části Václavského náměstí bylo pro organizátory trhů jednodušší ozdoby vždy nakoupit a po ukončení trhů vyhodit, aniž by kontrolovali, které ozdoby jsou v pořádku a které mohou být poškozeny. Nebo aby je třeba pustili zdarma do oběhu mezi lidi.
Bohužel se situace příliš nezměnila. K lepšímu se udržitelnost vánočních trhů posouvá jen pozvolna, ale přesto posouvá.
Zálohované či kompostovatelné kelímky
Pořadatel nejspíše největších pražských trhů na Staroměstském náměstí a na spodní části Václavského náměstí Taiko v předchozích letech sady ozdob a girland po ukončení vánočních trhů vyhazoval.
Letos se společnost rozhodla použít ekologičtější recyklované materiály a 3D tisk pro výrobu ozdob na míru, které budou po skončení trhů rozdrceny a materiál z nich znovu použit. Ředitelka firmy Decoled Eva Poláčková, která pro Taiko zajišťuje výrobu ozdob i osvětlení, vysvětluje, že výzdoba z recyklovaného plastu je v oběhu poprvé a ostatní plast se spotřebuje. „Plastové ozdoby likvidujeme jako ostatní plasty a světla v odborných sběrných místech určených pro likvidaci elektromateriálu,“ dodává Poláčková.
Dalším černým puntíkem každoročních vánočních trhů je používání jednorázového nádobí. Kolem roku 2017 mnoho pořadatelů trhů začalo najíždět na systém zálohovatelných a vratných kelímků či dokonce hrnečků. U některých stánků bylo také možné si pořídit vratné příbory a nádobí, člověk si tak na stojáka u stolečku mohl dokonce připadat i jako člověk a nelámat plastové hroty vidličky o klobásu.
Koronavirová krize ale mnoho experimentátorů vrátila zpět k jednorázovým příborům, dnes povětšinou dřevěným či papírovým. Zálohovatelné kelímky byste marně hledali třeba na zmíněném Staroměstském náměstí. Společnost Taiko vratné kelímky využívat nechce a argumentuje tím, že používání jednorázových kelímků je ekologičtější.
„Pro uhlíkovou stopu určitě nejsou vratné kelímky správné řešení, nám nejlépe vyšel tento systém,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Hana Tietze ze společnosti Taiko. Vratné kelímky je totiž nutné večer po skončení trhů vysbírat, dovézt na umytí, či umýt na místě, a následně ráno distribuovat zpět mezi stánkaře.
„Na Staroměstském náměstí není možné zapojit vodu, umístit myčky, byl by problém s uskladněním a dalšími věcmi spojenými s touto variantou. Ekologicky nám zatím proto vychází nejlépe systém kelímků z recyklovaného plastu,“ dodává Tietze.
Již v minulosti společnost používala kelímky z materiálu kompostovatelného, problém byl ale s tím, že je návštěvníci vyhazovali do běžných košů, odkud pak spolu s dalším odpadem mířily do spalovny místo kompostu. Využití ekologičtějších oproti obyčejným jednorázovým kelímkům se pak míjelo účinkem. I letošní kelímky je ale potřeba sbírat zvlášť. Jejich vhozením do obyčejného (v lepším případě tříděného) koše pak postrádá možnost budoucí recyklace smysl.
Podle Tietze je ale letos situace pozitivnější, lidé se už poměrně dobře naučili kelímky zvlášť třídit a systém vnímá jako správný. Firma následně kelímky ze sběrných míst zpracovává dál. Na trhu také trhovci nesmí prodávat nealkoholické nápoje v nevratných plastových obalech, k návštěvníkům se tak dostanou pouze rozlévané. Jen opět v nevratných kelímcích.
Ozdoby je možné využít i opakovaně
Ukázkové městské trhy na horní polovině Václavského náměstí letos kvůli rekonstrukci nejsou, příkladnou městskou částí je ale také Praha 3, která organizuje populární trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. I ty letos ale omezila rozsáhlá rekonstrukce. „Trhy jsou ve velmi omezeném režimu, adventních domků je pár. Proto jsme vratný systém kelímků letos neřešili. Naši prodejci používají kompostovatelné obaly a kelímky,“ vysvětluje Zita Strnadová, vedoucí oddělení správy trhů. Do budoucna ale chtějí vratný systém zavést.
Vánoční ozdoby, girlandy a světýlka ale nevyhazují, každý rok používají ty stejné. „Světýlka, která na trzích máme, si každoročně pronajímáme od firmy, která je instaluje a zároveň ručí za jejich fungování a svícení. Vzhledem k revitalizaci náměstí Jiřího z Poděbrad jsme se letos rozhodli v rámci udržitelnosti neplýtvat financemi na zřízení jednorázového kotvícího systému pro vánoční strom a ozdobili jsme lípu srdčitou u trhů srdci,“ dodává Strnadová. Sto srdcí vzbudilo u návštěvníků pozitivní ohlas, i ty budou používat následující roky.
Pořadatel dalších velkých vánočních trhů na náměstí Míru, na Tylově náměstí a na náměstí Republiky na zaslané otázky neodpověděl, vratné kelímky nicméně používá už od loňského roku. Na svých sociálních sítích se tím chlubil místostarosta Prahy 2 Jan Recman.
„Protože jste se na mě minulou sezónu obraceli a já vím, že vám nepořádek u okolních košů, které přetékaly odhozenými kelímky, vadil. Letos tak odpadků ubude a my se budeme moci těšit z blížících se svátků, a zároveň se zachovat alespoň trochu ohleduplně k naší přírodě,“ komentoval příklon k vratným kelímkům.
V příštích dnech se podíváme, jak jsou na tom trhy ve zbytku Česka. V Brně například zavedli vratné kelímky centrálně již před mnoha lety, jak jsme koneckonců referovali i na Obnovitelně.cz.
Úvodní foto: Anaj7, CC BY-SA 4.0