Korejci vyvíjejí vodíkový tank. Zastaralé diesely překoná skoro ve všem

Hlavní bojové tanky jsou ocelovou pěstí moderních armád – pokud se s nimi dobře operuje, tak se doposud nenašla zbraň, která by jejich ofenzivu dokázala zastavit. Jsou také tím nejdražším a nejlepším, co se na pevninských bojištích pohybuje. Že se jihokorejská armáda rozhodla vsadit právě na vodíkovou technologii, je důkazem toho, jak moc jí věří a jak pokročilá už je.

Země dlouhodobě ohrožovaná svým severním sousedem oznámila začátek vývoje stroje letos na jaře, vyrábět by se měl začít nejpozději do roku 2040. Vojenská technika s tímto typem pohonu už sice existuje – dokonce i v České republice, ale zatím ne v podobě hlavních bojových tanků.

Stroj má zatím kódové označení K3, na jeho vzniku pracuje celá řada jihokorejských vědeckých i vojenských institucí.

Jednou K, vždycky K

Hlavní bojové tanky jihokorejské armády se označují velkým písmem K. Tradičně byly až doposud poháněné výkonným dieselovým motorem – právě ten ale teď bude nahrazen. Nikoliv najednou, ale postupně: první prototyp by měl mít ještě hybridní diesel-vodíkový pohon, teprve později by mělo dojít k úplnému přechodu na čisté palivo.

Stroj má být vybavený celou škálou moderní technologie, takže bude potřebovat obrovské množství energie – a to mnohdy velmi rychle. A právě toho by měl být schopný vodíkový článek.

• Rozhovor: Orlen v Litvínově postaví vodíkový hub, další zvažuje v Kralupech nad Vltavou

„Hlavní bojový tank nové generace překonává všechny schopnosti dnešních strojů tohoto typu. Poskytuje efektivnější plnění úkolů s nejnovějšími technologiemi pro budoucí válku. S měnícími se podmínkami na bojišti je nutné provádět další změny v palebné síle, velení a řízení a schopnostech přežití těchto tanků, aby byly více optimalizovány a vytvářely maximální bojovou součinnost,“ vysvětluje Hyundai Rotem na svých webových stránkách.

„Hyundai Rotem se bude aktivně připravovat na budoucí válčení vývojem hlavních bojových tanků nové generace schopných doplňovat schopnosti bojových jednotek a nahrazovat jejich funkce. Udržování míru je naším prioritním cílem,“ dodává společnost.

Co má umět tank budoucnosti

„Si vis pacem, para bellum,“ říká slavné latinské úsloví překládané jako „Chceš-li mír, připravuj se na válku.“ Nová technologie umožni tanku K3, aby byl na jakýkoliv konflikt blízké budoucnosti připravený víc než dobře. „Nový tank K3 bude mít vylepšené schopnosti stealth, autonomní řízení a propojené drony. A také nový hlavní kanon s hladkým vývrtem ráže 130 milimetrů,“ popisuje budoucí výrobce svůj záměr. „Tank nové generace bude mít silnější schopnosti preventivního úderu pomocí systému řízení palby založeného na umělé inteligenci,“ doplňuje Hyundai.

Proč elektrický motor poháněný vodíkový motor? Hlavním důvodem pochopitelně není uhlíková stopa – armády mají většinou ohledně emisí tohoto skleníkového plynu výjimky. Vodíkový článek je hlavně lepší než klasický dieselový motor – především v tom, že umožňuje obrovskému a těžkému stroji „neviditelnost“. V moderních válkách se totiž vojenská technika už jen málokdy hledá tak nespolehlivým způsobem, jako je prosté pozorování očima nebo dalekohledy.

• Psali jsme: Plete si auto se vzducholodí? Trump straší své příznivce výbuchy vozů poháněných vodíkem

Nejlepším způsobem je pátrat po její tepelné případně zvukové stopě – vlastnosti dieselového motoru z tanku, který je takto poháněn, z něj dělají jasně zářící červenou skvrnu. Nedá se s tím nic moc dělat – zato vodíkový článek je tichý a tepelnou signaturu má mnohem nižší.

A ani to není všechno: poskytne tanku také větší akceleraci a mobilitu, nemluvě o výrazně lepší úspoře paliva.

Přesné parametry tohoto vozu samozřejmě ještě nejsou známé – a možná z důvodů utajení nebudou další desítky let. Výkon a schopnosti těžkého vozidla na vodík už ale známe. Přibližně před rokem totiž představila vlastní vodíkový náklaďák kopřivnická Tatra.

Její model Tatra Force e-Drive je primárně určený pro práci v dolech, kde by výfukové plyny klasického motoru mohly vést ke zdravotním a dalším bezpečnostním komplikacím. Váží 45 tun a celou tuto masu bez problémů utáhne elektromotor, který získává energii právě z vodíkového článku. „Vůz si tedy zdroj energie veze s sebou,“ popisuje stroj společnost.

Z tohoto důvodu jsou na něm kromě trakčního elektromotoru, trakčních baterií a dvou palivových článků instalovány také tlakové nádrže na vodík v plynném stavu. „Palivové články tak vyrábějí potřebnou elektrickou energii chemickou reakcí z vodíku přímo na palubě vozu. Výhodou této koncepce je velmi krátká doba plnění vodíkových nádrží v řádech minut, oproti bateriovým elektromobilům tedy odpadají časové prostoje potřebné pro nabíjení z externích zdrojů. V případě vybudování infrastruktury s vodíkovými plnícími stanicemi bude flexibilita vozu srovnatelná dokonce s automobily s běžnými spalovacími motory,“ vysvětluje výrobce.

Vodík je i není bezemisní zdroj

Dá se tento druh považovat za bezemisní? Ano. A současně ne. Vodík, který automobil potřebuje k výrobě elektřiny totiž nemusí být nutně získávaný bezemisně. V současné době se bohužel většina tohoto plynu získává z metanu.

Vodík se vyrábí termickým rozkladem zemního plynu při 1 000 °C takzvaným parním reformingem. Tato technologie je nejlevnější a využívá reakce směsi metanu a vodní páry za vzniku vodíku a skleníkového plynu oxidu uhličitého.

• Psali jsme: První vodíková Tatra už našla své uplatnění. Zamíří do dolů na severní Moravě

Výroba vodíku je ale možná i z obnovitelných zdrojů, například z biomasy, elektrolýzou vody nebo parní elektrolýzou. Při elektrolýze vody se průchodem elektrického proudu roztokem štěpí vazby mezi vodíkem a kyslíkem a voda se tak rozkládá na tyto dva plyny. Problém je, že tímto způsobem se v současné době vyrábí asi pět procent vodíku.

Pomůže tank klimatu?

Na tuto otázku je paradoxně vůči předchozím řádkům odpověď „ano“. V současné době je totiž největším problémem toho, aby se ekologicky vyráběný vodík více rozšířil, chybějící infrastruktura. Tedy potrubí, úložiště, sklady, plnící stanice a všechny ty článku řetězu, který mají fosilní paliva za minulé století tak dobře propojené.

Když se ale pro vodík jako zásadní zdroj své techniky rozhodne armáda, znamená to, že taková infrastruktura – respektive její páteř – vznikne.

A kromě toho, byť to opravdu není hlavním cílem tohoto projektu, může reálně snížit enormní uhlíkovou stopu armád. Některé se o to už snaží, zejména vojska některých zemí NATO. Například tím, že nastavují pro vojenská vozidla přísnější limity CO2.

A do třetice: přechod na vodík znamená ochranu před politickou nestabilitou – země, jako je Korea, jsou závislé na dovozu fosilních paliv. V případě válečného konfliktu může být jejich schopnost importovat ropu omezená; pokud bude armáda na tomto zdroji nezávislá, může ji to učinit odolnější a bojeschopnější.

Zdroje: Interesting Engineering, Army Recognition, Tatra

Úvodní foto: Hyundai Rotem