Klima-energetický plán se drží příliš při zemi, vláda nevyužila potenciál obnovitelných zdrojů
Koalice ale zároveň stvrdila datum konce českých uhelných elektráren, které budou uzavřeny nejpozději do roku 2033.
Redakce Obnovitelně.cz
19. 12. 2024
Po dlouhých odkladech včera vláda schválila strategický dokument Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetik a klimatu (NKEP) s cíli do roku 2030. Během následujících šesti let bychom měli v Česku postavit 230 věží větrných elektráren, kapacita fotovoltaických panelů zapojených do sítě by měla vzrůst na dvouapůlnásobek.
Svaz moderní energetiky vítá přijetí jasné strategie, ačkoliv jsou cíle pod možnostmi zelené energetiky v Česku. Současně svaz upozorňuje, že pro jeho naplnění je třeba posílit energetické sítě, nastavit efektivní podporu a odstranit bariéry, které brání rychlé výstavbě nových zdrojů energie.
„Pro firmy v oblasti obnovitelných zdrojů je důležité, že vláda konečně stanovila konkrétní cíle pro rozvoj větrných a solárních elektráren. Mnohem důležitější ale bude, aby nyní následovaly konkrétní kroky, které odstraní bariéry výstavby a zrychlí povolovací proces. Povolování větrné elektrárny dnes trvá více než 10 let, přitom právě větrné elektrárny nabízí domácí, levnou a čistou energii pro domácnosti nebo průmysl. Výstavba a provoz nových větrných elektráren je také příležitostí k rozvoji venkova,“ řekl ke schválenému dokumentu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Nové obnovitelné zdroje pomohou konkurenceschopnosti českých firem díky většímu množství levné domácí elektřiny ze slunce a větru. Přitom vládou schválených 30 % energie z obnovitelných zdrojů považujeme za nezbytný základ, Česko má potenciál vyšší,“ zdůraznil Sedlák. Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů až na 32 % by přinesl 34 tisíc nových pracovních míst i vyšší příjmy státní pokladny (92 mld. Kč) a rozpočtů krajů a obcí (26 mld. Kč).
Rozvoj větrných a solárních elektráren je nezbytný také pro konkurenceschopnost českých firem. S nástupem taxonomie a pravidel udržitelnosti (ESG) se dostupnost energie z obnovitelných zdrojů stává nutnou podmínkou pro zachování českých firem v dodavatelských řetězcích. Nebude-li v Česku dostatek domácí elektřiny z větrných a solárních elektráren, budou firmy odcházet do sousedních zemí, které jim dostatek levné zelené elektřiny nabídnou.
Z analýz Svazu moderní energetiky vyplývá, že nejvýznamnější bariérou rozvoje obnovitelných zdrojů jsou zdlouhavé a nepředvídatelné povolovací procesy. Jejich zjednodušení by měl přinést nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů, který aktuálně připravuje MPO ve spolupráci s MMR a MŽP. Existují však obavy, zda se jeho schválení podaří stihnout do konce volebního období stávající poslanecké sněmovny. Pokud nebude zabráněno průtahům v povolovacích řízeních, nebude možné cíle schválené vládou naplnit.
Vedle větrné energetiky počítá plán s dosažením celkového výkonu až 10,1 GW solárních elektráren v roce 2030. Výstavbu velkých solárních elektráren lze podpořit pomocí rozdílových smluv soutěžených v aukcích tak, aby měl stát jasnou kontrolu nad ročními přírůstky a současně spotřebitelé mohli těžit ze zvyšujícího se objemu levné zelené elektřiny.
Uhlí skončí do devíti let
Na to, že dokument nepočítá s dostatečným využitím potenciálu obnovitelných zdrojů, upozorňuje ve společném prohlášení i řada ekologických organizací. Původní cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 byl 59 % (oproti roku 1990). Nově je v plánu vágní odkaz na celoevropské cíle a samostatný cíl pro sektor menších zdrojů na úrovni 26 %. Pro rok 2050 je nově místo původního „dosažení klimatické neutrality ČR“ jen nekonkrétní „směřování ke klimatické neutralitě“, platí však konec spalování fosilních paliv v roce 2050 (s výjimkou zařízení spojených se zachytáváním a ukládáním uhlíku).
„Konec spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033 je potvrzeným cílem ČR. Vláda však nechce plně využít potenciál domácích obnovitelných zdrojů nejlevnější elektřiny, když zvolila nižší a ekonomicky méně výhodný scénář. Přesto má dle nových státních plánů rozvoj OZE – zejména větrných elektráren – výrazně zrychlit. Aby se to však povedlo nestačí mít cíl na papíře, ale stát musí vytvořit podmínky jako je razantní zrychlení povolovacích procesů včetně funkčních akceleračních zón, zajištění kapacity pro připojování zdrojů do sítě či fungující akumulace a chytré slaďování výroby a spotřeby,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.
Strategie plánuje zrychlení úspor energie, zejména díky rychlému tempu zateplování budov a nahrazování plýtvajících technologií energeticky účinnějšími. Vláda nevyslyšela návrhy ekologických organizací a moderního průmyslu, ani doporučení Evropské komise na zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje, i přesto mají mít fotovoltaiky a větrné elektrárny v roce 2030 až čtyřnásobný výkon oproti dnešku. Opačný přístup, než k obnovitelným zdrojům má plán k výstavbě jaderných reaktorů, kdy naopak přeceňuje rychlost termínů dokončení a podceňuje náklady.
„Vláda po necelých dvou letech příprav konečně schválila Národní energeticko-klimatický plán, rozhodla se v něm ale oslabit cíle pro snižování emisí do roku 2030 i 2050, na kterých se přitom ještě před nedávnem shodla. Vytváří tím jen další nejistotu ohledně směřování zelené transformace Česka. Zároveň se vláda navzdory připomínkám rozhodla nepodpořit scénář s vyšším podílem obnovitelných zdrojů. Ten by přitom znamenal méně emisí skleníkových plynů a vedl by k posílení energetické bezpečnosti Česka díky nižší závislosti na dovozu fosilního plynu,“ upozorňuje Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku.
Zelený kruh – asociace ekologických organizací byl součástí vládní Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu a podílel se na jejich připomínkování. Expertům a expertkám ekologických organizací se podařilo schválený plán zlepšit například v oblasti rozvoje čistých obnovitelných zdrojů či řešení energetické chudoby a prosadit konkrétnější formulace opatření. Upozorňovali také od začátku na nedostatky a chyby úřadů. Nyní bude zásadní sledovat, jakým způsobem a opatřeními bude vláda naplňovat dané cíle.
„Vláda sice schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), ale upustila od aktualizace Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK), ačkoliv aktualizaci těchto zastaralých dokumentů slíbila ve svém programovém prohlášení do konce roku 2023. I výsledná podoba NKEP je však velmi nedostatečná a o něco méně ambiciózní, než to vypadalo ještě v červenci. Ministerstvo průmyslu a obchodu nejenom ignorovalo výstupy veřejné konzultace(odkaz je externí) a nezahrnulo je do finálního dokumentu, ale nakonec v jeho nové verzi šlo právě opačným směrem a její výsledek dále popřelo,“ podotýká Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR.
„Masivní rozvoj jaderné energetiky, jak jej můžeme číst z přijatého plánu, není výsledkem racionálních rozvah a modelování, ale úspěchem lobbingu jaderného průmyslu a vtělením politických přání. Této vládě se snadno rozhoduje o drahých reaktorech, protože důsledky se v ceně elektřiny a v zadlužení státního rozpočtu projeví nejdříve v příštím desetiletí. Odvrácenou stranou tohoto přístupu je, že jsme úplně poslední zemí Evropské unie ve využívání domácích čistých obnovitelných zdrojů energie,“ uzavírá Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.
Zdroj: Tiskové zprávy
Úvodní foto: Freepik