Akcelerační zóny schválí ještě tato vláda, slibuje Neděla. Bez nich trvá výstavba velkých OZE i 10 let

Akcelerační zóny by mohly být schváleny do konce vládního volebního období, uvedl na konferenci Pro moderní Česko vrchní ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. MPO nedávno novelu projednalo se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Asociací krajů, a ještě v prosinci ji původně měla schválit vláda.

„Stále tam ale máme rozpory, které nyní nedokážeme vyřešit, rozporují totiž samotný smysl zákona. Dohodli jsme se proto, že to spustíme do meziresortního procesu až v lednu,“ dodává Neděla pro Obnovitelně.cz. Poté bude návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů zaslán vládě.

Akcelerační zóny vymezí v Česku oblasti, kde se nachází vhodné lokality pro instalaci obnovitelných velkých zdrojů, jako jsou třeba větrné elektrárny i velké solární parky. V lokalitách, které budou určeny jako ideální, pak bude byrokraticky usnadněna jejich výstavba.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vysvětluje, že akcelerační zóny nesníží míru či přísnost povolovacích procesů. Místo toho, aby se ale každý větrný park musel potýkat například s procesem EIA, budou vhodné lokality vyřizovány plošně dopředu. Když se pak v daném místě rozhodne investor stavět, tímto povolovacím procesem již nebude muset procházet.

• Psali jsme: Zaklekávání na bioplynky skončí, poslanci nelogickou praxi utnuli v Lex OZE III

Zjednodušeně řečeno, právě při aktuálních jednání ministerstev se dopředu projednává případný dopad na jednotlivá konkrétní území tak, aby to již nebylo nutné řešit individuálně. „Na Ministerstvu životního prostředí posuzujeme biodiverzitu, migrace tažných ptáků, krajinný ráz, dopad na okolí, možnosti připojení soustav a tak dále,“ popisuje Hladík.

Zasáhnout do procesu mohou i jednotlivé kraje. „Stát sice stanoví vhodné plochy pro výstavbu větrných elektráren, stejně jako rozhoduje například o dálnicích či železnicích. Ale nyní dostanou velké kompetence také kraje,“ dodává ministr. Zrychlené povolovací procesy se budou týkat také dalších obnovitelných zdrojů a současně potřebné infrastruktury, jako jsou rozvodny, kabely či součásti přenosové soustavy.

Chráněné oblasti zůstanou chráněnými

Ministerstvem určené vhodné lokality zatím nejsou známy, dá se ale předpokládat, že se bude jednat například o oblasti brownfieldů a míst, kde výstavba nemůže ničemu uškodit. Instalace velkých zdrojů se také nebude týkat přírodních chráněných rezervací či historicky památkově chráněných oblastí.

Neděla také varuje před mylným výkladem akceleračních zón, třeba že mimo vytipované zóny nebude chtít nikdo stavět, případně budou místní občané protestovat, že se nejedná o vhodné území pro obnovitelné zdroje. „Někde to občas vnímají opačně a berou to tak, že na zbytku je zákaz výstavby,“ komentuje.

• Tip: Blíž k energii, blíž k úsporám: Rakouský recept na distribuční sazby by pomohl i Česku

Tak to ale nebude. Postavit mimo doporučené lokality větrný či solární park půjde i nadále. Jeho výstavba bude nicméně podléhat kompletnímu povolovacímu řízení a nebude se jí tak týkat zrychlený proces. V současné chvíli trvá celý proces od projektu po výstavbu i deset let. To by se mělo po implementaci zákona výrazně zlepšit.

Změnu uvítají především investoři, pro které je v současné chvíli výstavba velkých obnovitelných zdrojů nákladná, nejistá a hlavně dlouhá a složitá. Jsou ale potřebné nejen pro rozvoj nízkoemisní energie, ale také pro zachování konkurenceschopnosti průmyslových firem.

Obnovitelné zdroje jsou pro průmysl nezbytné

„Je třeba si uvědomit, že když za námi chodí nadnárodní a inovativní firmy, koukají se také na energie a udržitelnost. Nejen kvůli ESG, ale také proto, že to samy chtějí. A kraje, které budou disponovat objemem obnovitelné energie pomocí PPA kontraktu, budou mít benefit,“ dodává Neděla.

Mezi investory do větrné energetiky, jejíž rozvoj urychlí akcelerační zóny nejvíce, patří třeba Skupina ČEZ nebo společnost Jipocar. Obnovitelné zdroje začínají být skutečně klíčové pro byznys a uvědomují si to i firmy, které v některých lokalitách zaměstnávají tisíce lidí. „Je tu nedostatek zelené energie a tyto firmy budou jinak odcházet do zahraničí,“ komentuje Martin Prokop, předseda představenstva Jipocar.

Problémem ale je, že výstavbu například větrného parku často zarazí jednotlivé obce. Vytipovat vhodnou lokalitu sice nemusí být tak těžké, pokud ale místní nejsou pro, investory čekají složitá rozhodnutí.

„Díváme se nejenom na to, jak na daném území fouká, ale také například na kulturní památky, na možnost výstavby větrníků v lesích, na krajinný ráz obce,“ dodává Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs Skupiny ČEZ. Skupina proto věnuje mnoho času vysvětlování a komunikování s obcemi.

• Tip: Větrníky na pranýři: Jsou větrné elektrárny doopravdy hlučné a škodí včelám?

„Považujeme za klíčové s územím vyjednávat, na Vysočině máme již tři obce na výstavbu vytipované a spolupracujeme s nimi. Díváme se zde především na Havlíčkobrodsko, kde je velký větrný potenciál,“ dodává.

Právě komunikace je základem, jak dokládají ostatně některé výsledky referend o výstavbě větrných elektráren. Na místní se z různých stran hrnou dezinformace a je těžké se v nich vyznat. Některé nejčastější mýty jsme na Obnovitelně.cz vyvrátili například v dřívějším článku.

Sérii setkání Pro moderní Česko organizuje Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR a pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem série.

Úvodní foto: Kristýna Čermáková