Strom, který přežil vše kromě těžby uhlí. Albrechtický dub je symbolem drancování přírody

Když se stát v roce 1980 rozhodl, že vesnice Albrechtice v Krušných horách musí zmizet kvůli plánovanému rozšíření těžby lomu Československé lidové armády, nemohli si místní dovolit protestovat. Malá vesnice v blízkosti zámku Jezeří musela ustoupit. Svůj tisíciletý dub zimní ale nechtěli nechat napospas smutnému osudu – a podařilo se jim ho uchránit a zařídit mu památkovou ochranu. I přes tuto snahu byl ale nakonec zničen.

Albrechtický dub se tak stal symbolem obvykle marného boje místních s postupným bouráním vesnic v okolí uhelných pánví. Ušetřeno nebylo koneckonců ani město Most, přesouvání kostela kvůli rozšiřování těžby je známým a celosvětově výjimečným počinem. Víska však neměla stejného zastání a mezi lety 1981 a 1983 byly Albrechtice postupně srovnány se zemí.

Tisíciletý velikán podle informací z archivu zámku Jezeří pamatoval ještě vládu Přemyslovců a možná i Velkou Moravu. Když byla vesnice postupně bourána, dub jen přihlížel. Na poslední chvíli byl ale ušetřen a rozhodlo se o jeho státní ochraně.

• Tip: COP2 29: I přes chybějící jasný odklon od fosilních paliv přinesl mnohé pokroky

Jak popisuje památeční cedule v areálu zámku, již v roce 1896 ho topograf Bedřich Berunau popisoval jako pravého velikána. „Říkají dubu tomu "hraniční dub" a objem jeho ve výši jeden metr nad zemí obnáší 11,6 metrů, tudíž průřez 3,7 metrů. Stáří ctihodného tohoto obra páčí se na 1000 let,“ popisoval vědec. Strom byl vysoký zhruba 26 metrů.

To by ze stromu dělalo i dnes jeden z nejstarších u nás. Výrazně starší už je pouze Vilémovický tis, jehož zasazení se datuje minimálně do roku 500, možná ještě dále. Podle informací z roku 1911 se jednalo o nejmohutnější dub v Česku a celé střední Evropě. To ale Albrechtický dub před zkázou bohužel nezachránilo. V roce 1993 ho totiž někdo zapálil.

Několikanásobný pokus o požár

Žhář nebyl nikdy dopaden, místní ale podezírali těžaře. Právě silná ochrana dubu totiž byla také jedním z důvodů, proč se těžba předchozí roky musela lokalitě vyhýbat. A aby toho nebylo málo, když poprvé dub neshořel, byl zapálen podruhé. A pak ještě potřetí. Třetí pokus už byl úspěšný a z velikána zbylo jen smutné torzo.

Z něj si udělali naštvaní obyvatelé z nejbližších obydlí i bývalí obyvatelé Albrechtic symbol boje proti roztahovačnému těžařství. Možná i proto došlo dva týdny na to k pokácení torza a zasypání zeminou, aby vzpomínka na dub zmizela snáze. „Oficiálně byl zánik stromu zdůvodněn zásahem blesku, ale dnes se má všeobecně za to, že dub byl úmyslně zapálen, protože překážel těžbě uhlí,“ popisuje archivní stránka historie zámku Jezeří.

• Psali jsme: Strážce přírody chtěl pomáhat trampům na Kokořínsku obcházet zákony. Teď rezignoval

Dub zimní byl součástí jezerského arboreta ze 17. století, na které se během aktivní těžby v blízkém dolu téměř zapomnělo. Ještě dnes je možné narazit na pozůstatky starobylých a exotických stromů uprostřed lesa, který tam vyrostl během desítek let, kdy byla oblast zapovězená a uzavřená.

Část arboreta byla také nenávratně ztracena, protože se nacházela na území aktuálního lomu ČSA. A to i přes to, že od chvíle, kdy se důl začal roztahovat na historicky cenná území, občané i památkáři zkoušeli protestovat. V rámci rekonstrukce zámku Jezeří se ale dává postupně dokupy i arboretum a mapují se přeživší stromy. Tisíciletý dub se sice již na stráni nad lomem netyčí, třeba se ale jednou zámeckému parku a jeho zajímavé a dlouhé historii vrátí původní sláva.

Úvodní foto: Freepik