Sněmovna schválila Lex OZE III. Solárníky čekají individuální kontroly a věštění cen elektřiny

Aktualizace 12. 12. v 16:30

Co se ve vládní koalici upeklo, to se pak ve sněmovně v novele energetického zákona označovaného jako Lex OZE III také schválilo. Pro celý solární sektor to podle bezprostředních ohlasů není dobrá zpráva. Existuje reálné nebezpeční, že mnozí provozovatelé nedokážou splnit nové podmínky pro fungování svých fotovoltaických elektráren – a to těch menších, třeba na střechách škol a firemních provozoven.

Jde o to, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zakomponoval do předlohy ve formě přílepku individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých provozovatelů, kterých je několik tisíc. Sněmovnou tak prošla varianta, o které jsme na Obnovitelně.cz psali už koncem listopadu.

„Individuální kontroly jsou velký problém,“ konstatoval ještě před závěrečným hlasováním poslanců právník Pavel Doucha. Majitelé by totiž měli zohlednit i budoucí výnosy po roce 2030. „To je absurdní a směšné,“ konstatoval Doucha a dodává:

„Již nám první klienti sdělují, že ustupují od svých záměrů stavět nové energetické zdroje z důvodu nejistoty na trhu. Ta se už nyní projevuje tím, že banky stahují svoje nabídky na úvěry pro nové projekty. Za druhé jde o pozměňovací návrh, který umožňuje zahájit za určitých podmínek dotování provozu uhelných elektráren. S tím budeme v celé Evropské unii naprosto unikátní. Spíše než o Lex OZE III, jak byl návrh zákona původně označován, tak můžeme hovořit o Lex anti-OZE.“

Před tímto způsobem kontroly varovala předem rovněž Solární asociace. „Individuální kontroly jsou podle notifikační zprávy Evropské komise výslovně zakázané. Navíc se chce ministerstvo pokusit vypočítat návratnost investic do obnovitelných zdrojů i po roce 2030. Těžko však může stanovit, jaká bude v příštím desetiletí cena elektřiny na trhu. Z předložených návrhů je poznat, že nebyly připraveny ze strany expertů na energetiku, obsahují logické chyby. Sektoru se tím vysílá signál, že musí podnikat v naprosto nestabilním prostředí,“ řekl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Úplně nová pravidla hry

V bezprostřední reakci na schválenou novelu pro Obnovitelně.cz uvedl, že sněmovna zavedla úplně nová pravidla hry, což bude mít dopad na celý solární sektor. Tvrdí, že mnozí provozovatelé nebudou schopni novou administrativní povinnost zvládnout. A pokud do formulářů uvedou nesprávné údaje, nejenže přijdou o dotaci, ale ještě jim hrozí pokuta až 50 milionů korun. Také proto se v solárním sektoru mluví o tom, že individuální kontroly jsou ve skutečnosti vědomá past; jejím smyslem je připravit fotovoltaické elektrárny o peníze.

Ještě před závěrečným hlasováním se ve sněmovně odehrála ostrá výměna názorů mezi ministrem Stanjurou a prvním místopředsedou hnutí ANO Karlem Havlíčkem. Někdejší ministr průmyslu z Babišovy vlády kritizoval také to, že stát mění pravidla během hry.

• Psali jsme: Stanjurův bič na solárníky by už tato vláda rozseknout neměla, tvrdí Havlíček z ANO

„Je to porušení slibu státu,“ uvedl Havlíček, který vyzval koaliční zástupce, ať se zástupci solárního sektoru více jedná. „Já je neobhajuju, chraň bůh, jenom chci, aby bylo nějaké předvídatelné prostředí. Proč jim to proboha budeme měnit? Vy je můžete kontrovat na bázi normální finanční kontroly, tomu rozumím, když někdo švindluje a tak dále, to je úkol samozřejmě finančních úřadů. Nikoho se nezastávám, ale pokud tyto firmy nebudou schopny ty úvěry splácet, tak mi řekněte, co s tím budeme dělat,“ dodal Havlíček, podle něhož se změnami nesouhlasí ani banky.

Kritizoval také zohledňování takzvaných budoucích výnosů. „To podle mého názoru byl úplně nesmyslný návrh, který vlastně říká, že se bude současně podporovat, či nepodporovat s ohledem na to, jak to bude po skončené podpoře. No, to, když tam necháte, tak se asi nic zásadního nestane, protože to je v podstatě nevymahatelná věc, nikdo neví, jaký bude budoucí výnos,“ sdělil Havlíček.

• Tip: EU dluží solárnímu sektoru stejnou podporu, jakou dostaly elektromobily, říká Orság ze SOLSOL

Ministr financí Zbyněk Stanjura při obhajobě svých návrhů řekl, že mu jde jenom o to, aby se zbytečně nevyhazovaly peníze daňových poplatníků. „My řekneme, že to zkontrolujeme, a pokud splníš podmínky, dostaneš podporu tak, jako jsi dostal doposud,“ uvedl ve sněmovně Stanjura.

„Co je na tom špatně? Je tady podezření, že v některých případech je překompenzace, která se může a nemusí potvrdit. Budou individuální kontroly, a pokud všichni splní, neušetříme ani korunu. Tak je to ale vlastně dobrá zpráva pro daňové poplatníky, protože daňoví poplatníci si budou jisti, že se jejich peníze vyplácejí přesně podle pravidel,“ dodal Stanjura.

Jak zalepit díru v rozpočtu

Podle Jana Krčmáře ze Solární asociace ale jde ministrovi financí v první řadě o zalepení díry ve státním rozpočtu. Příští rok má jít totiž na provozní podporu solárních elektráren namísto plánovaných více než 30 miliard jen 8,5 miliardy korun.

Ministr Stanjura původně prosazoval tři pozměňovací návrhy (a jeden ministr průmyslu Lukáš Vlček ze STAN), ale zástupci koalice se nakonec dohodli, že do předlohy zahrnou jen tři Stanjurovy body, přičemž poslanci odmítli návrh na změnu výše vnitřního výnosového procenta. Stanjura tak uspěl se dvěma pozměňovacími návrhy.

„Tyto dva z pozměňovacích návrhů týkající se individuálních kontrol majitelů fotovoltaik a prodloužení doby výpočtu výnosnosti mohou vážně paralyzovat další rozvoj nejen solárního sektoru, ale celkově investic do moderní energetiky,“ konstatoval Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.

Hlavní část Lex OZE III ale uvítal. „Akumulace energie a agregace flexibility, které jsou hlavní podstatou novely, jsou naprosto stěžejní pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství. Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním dle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů. Tyto možnosti Česku již léta žalostně chybí, nyní jsme se jim ale naštěstí konečně přiblížili,“ uvedl Fousek.

Dodal, že přijetí novely je z tohoto pohledu sice dobrou zprávou, ale rozhodně neměla být spojována s pozměňovacími návrhy namířenými proti majitelům solárních elektráren.

„Jsme rádi, že klíčová novela energetického zákona byla přijata, i když s některými problematickými rysy. Například individuální kontroly výnosového procenta jednotlivých provozovatelů obnovitelných zdrojů mohou zkomplikovat reálné fungování například obecních nebo firemních fotovoltaik. Za hlavní přínos novely pak považujeme legislativní ukotvení chybějících částí moderní energetiky, jako je akumulace. Česká republika se tak konečně se zpožděním přidává k jiným evropským zemím, kde pochopili význam transformace energetiky z fosilní na nízkoemisní,“ říká Lukáš Vaverka, produktový manažer Columbus Energy.

„Akumulace, agregace a flexibilita umožní efektivní využití obnovitelných zdrojů energie a současně podpoří inovace v podobně slaďování výroby a spotřeby bezemisní elektřiny. Novela umožní vznik nových obchodních modelů, které mohou snížit výdaje spotřebitelů za energie. Plusem je také stabilizace sítí díky očekávanému nástupu akumulace, kdy baterie doplní výrobu proměnlivých zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny,“ uvádí k přínosům novely Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky (a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, která je jedním ze spolumajitelů portálu Obnovitelně.cz, pozn. red.).

„Za mě osobně je to klíčová součást celé legislativní skládačky, která pozitivně ovlivní celou českou energetiku. Opravdu skvělá zpráva pro firmy, kterým se velmi rychle otevřou možnosti, jak s energiemi lépe nakládat, a v mnoha případech tak výrazně zlepšit svoji energetickou ekonomiku. Příležitosti to nejsou malé, mohou se pohybovat v řádech až stovek milionů na úsporách i dodatečných ziscích z energií. Přesto nemohu nepoznamenat, že se na Lex OZE III čekalo zbytečně dlouho a v evropském kontextu nám i kvůli tomu ujíždí vlak. Samotná diskuze nad zákonem pak jasně ukázala, že potřebujeme změnu v přístupu – o energetice je třeba bavit se věcně, bez zbytečných emocí,“ upozorňuje Jakub Odložilík, ředitel TEDOM energie.

„Novela Lex OZE III byla dlouhodobě očekávanou novelou, která měla zavést klíčová pravidla pro akumulaci a flexibilitu. Nicméně formou přílepku (neprojednaných pozměňovacích návrhů) mění i pravidla hry pro obnovitelné zdroje z let 2009 a 2010,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz Darina Merdassi, ředitelka skupiny Decci a předsedkyně představenstva společnosti E.nest Energy.

Stát podle ní opětovně zasahuje do sektoru a zavádí individuální kontroly na podporu obnovitelných zdrojů energie, která je však nastavena jako sektorová podpora. „Individuální kontroly jsou podle notifikační zprávy Evropské komise výslovně zakázané. Navíc se od nás jako investorů očekává, že budeme predikovat cenu elektrické energie po roce 2030. Což je absurdní. Tyto změny mohou zásadně zkomplikovat další rozvoj sektoru OZE a moderní energetiky v České republice. Stát tím vysílá signál investorům, že na státem nastavená pravidla se nelze spolehnout,“ dodává.

Reakce dalších hráčů ze solárního a energetického sektoru redakce zjišťuje.

Úvodní foto: Pixabay