Větrníky na pranýři: Jsou větrné elektrárny doopravdy hlučné a škodí včelám?
Ověřili jsme, jaký skutečný vliv mají větrné elektrárny na úmrtí ptáků, vznik rakoviny nebo snižování cen nemovitostí. Věda má jasno, větrníky spíš rozčílí, než ublíží.
Kristýna Čermáková
11. 12. 2024
Referenda o výstavbě velkých obnovitelných zdrojů doprovázejí často vzrušené debaty o dopadech větrných a solárních parků na lidské zdraví, přírodu nebo dokonce lokální počasí. Ne vždy je ale strach oprávněný. Vybrali jsme proto nejčastější argumenty proti větrným elektrárnám a podíváme se, nakolik se zakládají na pravdě.
Mezi časté mýty patří, že hluk větrných lopatek a infrazvuk negativně ovlivňuje zdraví místních obyvatel. Zvuk z turbín může být nepříjemný, stojíte-li přímo pod ní. U paty větrné elektrárny dosahuje hluk úrovně kolem 50 decibelů, což odpovídá zvuku v rušnějším pokoji. Klid obyvatel ale obvykle zajišťuje ochranné pásmo, kterým je výstavba větrných elektráren podmíněná, a věž nikdy nebude stát nikomu na zahradě. To se o dálnici přímo za plotem velmi často říci nedá.
Infografika: Dopady větrných elektráren na své okolí (pro lepší zobrazení rozklikněte); Zdroj: Svaz moderní energetiky
Ve vzdálenosti 350 metrů od elektrárny již hluk dosahuje úrovně pouze 35 až 45 decibelů, což odpovídá šumění lesa. Zároveň, výrobci větrných elektráren v tomto ohledu reagují na zpětnou vazbu od obyvatel větrných regionů a technologický vývoj hlučnost elektráren stále snižuje.
Větrníky spíš rozčílí, než uškodí
Nepodařilo se navíc ani prokázat, že by zvuk rotorů a větru zdálky měl nějaký vliv na lidské zdraví. Vědci upozorňují, že aby k nějakým dopadům mohlo dojít, větrné elektrárny by musely být mnohem hlučnější, než ve skutečnosti jsou. Existují desítky studií, které se tímto problémem zabývají a zkoumají ho z různých úhlů pohledu. Například výzkumníci Knopper a Ollson porovnávali různé studie a hodnotili reálný dopad větrníků na lidské zdraví.
Jejich závěrem je, že turbíny mohly být pro některé lidi svým zvukem obtěžující, pokud přesáhly hluk 40 decibelů. Obvykle jsou ale fyzické zdravotní následky připisovány spíš projevům z „rozčilení z větrných turbín než samotným hlukem“. Upozorňují také na to, že ačkoliv může být turbína obtěžující například při procházce krajinou a způsobovat negativní emoce, její vliv není větší než jiných technických či průmyslových staveb.
Časté mýty vyvrací také rozsáhlá kanadská studie, která zjistila, že počet lidí, kteří mají problémy se spánkem, potřebu užívat léky na spaní, bolesti hlavy, pískání v uších či stres, je v oblastech s větrnými farmami stejný jako v krajině bez větrných elektráren. Příčina jejich problémů tak bude spíš jiná než samotné větrníky.
„Nebylo zjištěno, že by instalace větrných turbín souvisela se změnami v kvalitě života, spokojeností či zdravím,“ uvádí vědci v závěru zprávy. Zkrátka by se dalo říci, že mnoho z popisovaných problémů vnímají lidé v určitém procentu populace vždy, v případě blízko stojící turbíny ji ale mylně vnímají jako viníka.
Podle dalších zjištění totiž lidé, kteří žijí v blízkosti větrných turbín, označují elektrárny jako zdroj svých problémů daleko častěji než lidé, kteří žijí například v blízkosti rušných silničních či železničních spojů, které přitom produkují výrazně větší hluk než větrné elektrárny.
Nepříjemné emoce navíc zažívají spíše lidé, kteří z pobytu v blízkosti elektrárny nic nemají. Naopak ti občané, kteří získali osobní výhody formou finančních úlev či investice do obce, si obvykle nestěžují. Jako jediný negativní dopad na kvalitu života vědci uznávají vizuální obtěžování v podobě stínů, blikání na obzoru či pohledu do krajiny.
Větrné turbíny a rakovina
Často se také objevují obavy, zda pobyt v blízkosti větrných elektráren zvyšuje výskyt rakoviny. Podobný citát pronesl navíc před několika lety tehdejší prezident Spojených států a odpůrce větrné energie Donald Trump, na kterém si následně mnoho médií smlslo.
Nicméně pokud vědci s přehledem vyvracejí negativní vliv elektráren na kvalitu spánku či bolesti hlavy, tak v případě vážných chorob, jako je rakovina, jsou závěry ještě jednoznačnější: Větrné elektrárny, jak dokazují například vědci z Chicagské univerzity, žádné takové dopady nemají. Soužití s větrníky riziko vzniku rakoviny nezvyšuje, na rozdíl od spalování fosilních paliv, kde je vztah mezi zdravotními problémy a výrobou energie zcela jednoznačný.
„V porovnání s výzkumem uhelné energie, kterou Donald Trump dlouhodobě podporuje, je rozdíl markantní. Existuje mnoho důkazů, které spojují znečištění uhelných elektráren pevnými částicemi se srdečními chorobami, dýchacími problémy a rakovinou plic,“ komentují reportéři New York Times.
„Když Trump v loňském roce přistoupil k uvolnění omezení znečištění z uhelných elektráren, jeho vlastní Agentura pro ochranu životního prostředí odhadla, že tato změna může do roku 2030 vést až ke 1400 dalším předčasným úmrtím ročně,“ dodávají.
Vliv na okolní prostředí
Odpůrci větrných elektráren vedle vlivů na lidské zdraví pravidelně varují i před různými dopady na okolní přírodu a prostředí. Nicméně ani zde se vědcům nedaří prokázat, že by takové obavy byly na místě.
Podle výzkumů jsou nehody větrných turbín s dopadem na zdraví lidí způsobeny především dopravními nehodami při převozu stavebního materiálu či částí turbín, nikoliv s pády věží či požáry. Studie zkoumala 240 nehod větrných turbín a zjistila, že po dopravě je druhým nejčastějším faktorem poničení věže bleskem, nejčastějším viníkem nehod, při kterých se zraní lidé, zůstává lidský faktor a vlastní chyby neplnění bezpečnosti práce.
Četnost havárií pak narůstá logicky se zvyšujícím se množstvím větrných turbín. Například společnost G+ Global Offshore Wind Health and Safety Organisation upozorňuje, že se v roce 2023 navýšilo množství pracovních úrazů spojených s větrnou energetikou o 94 procent. Jenže to přesně odpovídá výraznému nárůstu odpracovaných provozních hodin, ke kterému došlo kvůli výstavbě nových větrných věží. Reálný podíl tedy zůstává stejný jako v roce 2022. Přesto se na mnoha webech odpůrců větrných elektráren dočteme jen té první poloviny, že se „počet incidentů meziročně zdvojnásobil“.
Dalším velmi „oblíbeným“ mýtem, který jsme na Obnovitelně.cz rozebírali v samostatných článcích, je dopad na přírodu, zejména na ptáky a zvěř. Je to jeden z mála argumentů, na kterém je něco více pravdy – pokud by se turbína postavila přímo uprostřed migračního tahu, může skutečně zlikvidovat i několik desítek ptáků či netopýrů ročně.
Ptáci žijící přímo v lokalitách s větrnými turbínami si na ně nicméně poměrně snadno zvykli a naučili se jim vyhýbat. Problém může elektrárna představovat spíš pro zvířata, která ji vidí poprvé v životě. Nicméně větrné elektrárny ročně zabíjí stále výrazně méně zvířat než například volně pobíhající kočky, ropný průmysl nebo prosklené budovy.
Zároveň zjednodušeně řečeno platí, že čím více větrných turbín postavíme (a čím více snížíme spotřebu energie), tím méně budeme potřebovat fosilních zdrojů. A tím zachráníme víc zvířat, nejen ptactva. Kočky dle statistik zabijí pouze ve Spojených státech 2,4 miliardy ptáků ročně, kolize s auty či skleněnými budovami způsobí smrt přes 800 milionů jedinců ročně a větrné turbíny zabijí zhruba 234 tisíc ptáků ročně. Ropný průmysl pak podle dalších statistik zabíjí ročně zhruba 750 milionů ptáků.
Objevují se také obavy z vlivu na včely. Tímto mýtem se zabývala také samostatná studie, která zkoumala pohyb a porodnost včel v blízkosti 80 metrů vysokých turbín, tedy relativně malých (a pro opylovače tím pádem o to hypoteticky rizikovějších) elektráren. „Studie neprokázala žádný negativní vliv na úspěšnost páření, vývoj včelstva či chování včel. Hypotézy o zvýšené úmrtnosti v důsledku kolize s turbínami či turbulencí považujeme za nepravděpodobné,“ konstatují jednoznačně její autoři.
Vědci se zabývali i zvukem, stroboskopickým efektem či elektromagnetickým polem. Ani to včely nijak neomezovalo. „Výsledky neprokázaly žádný vliv větrných elektráren na početnost a diverzitu společenstev opylovačů. Výsledky studie jsou uklidňující pro včelaře, kteří mohou umisťovat svá včelstva do přímé blízkosti větrných turbín,“ dodávají vědci.
Hodnota pozemku i nemovitosti
Dle výzkumu Energy and policy Institute, který prozkoumal 1,3 milionu transakcí domů v blízkosti do 5 kilometrů od větrné farmy, nezaznamenal jasnou souvislost mezi cenou před výstavbou a po výstavbě.
Analýza sledovala křivku cen před zahájením výstavby, po jejím oznámení a následně i po jejím dokončení. Když byl plán výstavby oznámen, skutečně na jedné ze zkoumaných lokalit výzkumníci zaznamenali pokles cen. V okamžiku, kdy ale větrná elektrárna stála a fungovala, ceny se vrátily do normy.
Podobný závěr přináší i analýza, která zkoumala ceny nemovitostí ve vzdálenosti 1,6 kilometru až 3,2 kilometru. U domů, které stojí v přímé blízkosti větrné turbíny, skutečně registruje pokles hodnoty nemovitosti, a to až o 11 procent. To se ale týká pouze chvíle, kdy je výstavba oznámena a kdy probíhá stavba. Následně se situace vrací na původní ceny.
V rámci zkoumání narazili i na případy, kdy cena nemovitosti zůstala pod průměrem i více let po výstavbě, jednalo se ale o dvouprocentní pokles a navíc pouze u domů, které stojí do maximální vzdálenosti zhruba kilometru až tří od větrné turbíny.
Úvodní foto: Freepik