Praha má co dohánět: Za udržitelným duchem Vánoc vyrazte spíš do regionů
Systém vratných kelímků nemusí být jenom ekologický, ale také ekonomický. Například Brno díky nim loni vybralo 3,2 milionu korun na charitativní projekty, Ostrava zase vybírá peníze na onkologicky nemocné pacienty.
Kristýna Čermáková
11. 12. 2024
V předchozím článku jsme se věnovali vánočním trhům v Praze a jejich materiální náročnosti. Hlavní město v tomto ohledu příliš dvakrát nezazářilo, ačkoliv snahy o udržitelnost tam jsou. Jak jsou na tom ale ostatní velká města?
Hned na začátek je dobré zmínit, že udržitelnost by ideálně měla být nejen ekologická, ale také ekonomická. Neohlížet se na finanční faktor by u komerčních vánočních trhů nedávalo smysl. Přesto je někdy možné najít kompromis či dokonce ideální přístup, který plní oba aspekty udržitelného chování.
Za průkopníka můžeme označovat druhé české největší město Brno, které již před lety zavedlo systém vratných zálohovatelných kelímků. Město si dokázalo poradit i s otázkou, jak sjednotit systém mezi trhy s odlišnými pořadateli, takže návštěvník může při podvečerní procházce upíjet z horkého svařáku a vrátit kelímek v jiné části města.
Podle Hany Bánovské, tiskové mluvčí Turistického informačního centra, které pořádá trhy na náměstí Svobody a na Dominikánském náměstí, skutečně využívání zálohovatelných kelímků snížilo množství odpadu na trzích. Kelímky navíc vydrží více sezón. Ty, které jsou v dobré kondici, uchová distributorská firma na příští Vánoce. Rozbité či poškozené kusy pak po konci vánočních trhů likviduje.
„Navíc se podařilo před třemi lety navázat na tento systém charitativním projektem Daruj kelímek, který dává vratným kelímkům dobročinný rozměr. Ve speciálních stáncích můžete vrátit kelímek a zálohu za něj věnovat na jeden z 18 neziskových projektů. Jedná se o velmi úspěšný projekt, například v loňském roce se podařilo takto vybrat 3,2 milionu korun,“ popisuje pro Obnovitelně.cz Bánovská.
Kelímky mívají hezký vánoční vzor a turisté si je rádi odnáší domů jako upomínkový předmět. „S nastaveným vratným systémem kelímků máme velmi dobrou zkušenost a návštěvníci jsou na něj zvyklí. Systém navíc každoročně vylepšujeme. Letos například tím, že jsme navýšili počet odběrových míst a současně umožňujeme vratnou zálohu ve výši 50 korun vrátit bezhotovostně,“ vysvětluje Michal Šťastný, tiskový mluvčí brněnského starosty. Trhy na Zelném trhu a Moravském náměstí totiž organizuje přímo město, vratný systém ale sdílí s Turistickým informačním centrem.
„Celkem městská část Brno-střed, jež je hlavním organizátorem vánočních trhů v Brně, nakoupila pro celé vánoční trhy v Brně 250 tisíc kelímků. Jen doplním, že po umytí se opakovaně používají,“ dodává Šťastný.
Ohledně ozdob a světýlek ze stánků, i k těm město přistupuje udržitelně. Po konci vánočních trhů je uschová do skladu a využije na další akce. Případnou jednorázovou výzdobu si pak pouze pronajímá a po konci pronájmu vrací. Za světla zodpovídá společnost Technické sítě Brno, která je instaluje i deinstaluje a po zbytek roku skladuje. Rozbité kusy společnost mezi akcemi vždy opraví, případně obnoví, pokud je potřeba.
Co se týče vánočního stromu a jeho výzdoby, ten podléhá veřejné soutěži. „Firma Blachere Illumination, která výzdobu stromu připravila i letos, používá k výrobě výzdoby ekologicky přívětivou bioprintovou technologii založenou na recyklaci starých PET lahví. Z takto vzniklého plastového granulátu pak pomocí 3D tiskáren vyrábí finální výrobky. Tento postup také produkuje desetkrát méně oxidu uhličitého v porovnání s klasickou výrobou hliníkových ozdob,“ dodává Bánovská.
Co se rozbije, to se opraví
Ostatní velká města totiž nezůstávají pozadu. Například všechna výzdoba města Tábor, ať už na trhu či v ulicích, je přímo v majetku Technických služeb Tábor. Město používá opakovaně tu samou výzdobu, a když je část poničená, repasuje ji a vrátí na původní místo. Po skončení vánoční sezóny výzdobu technici zkontrolují, opraví a uloží na příští rok.
Město letos pořádá nově vánoční trhy na náměstí T. G. Masaryka, a protože se jedná teprve o pilotní projekt, dovolilo stánkařům používat jednorázové kelímky. Vratné totiž město nevlastní, a pro stánkaře by byl v takto malém objemu systém zálohovatelných kelímků příliš finančně a organizačně náročný.
V případě jiných akcí města Tábor, jako jsou třeba historické festivaly, ale již město nařídilo stánkařům přechod z jednorázového nádobí na vratné. „Je zde velká návštěvnost a vratné kelímky jsou třeba. Je to sice finančně náročné, ale rozpočet festivalu s tím počítá, protože nám to snižuje objem odpadu v koších a není nepořádek okolo košů,“ dodává Radka Šimková, vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu města Tábor.
Potřebné myčky komplikují zavádění vratných kelímků
Podobný přístup ke stánkařům mají i České Budějovice, které již v roce 2021 nařídily všem trhovcům využívání pouze vratných kelímků. Město Ústí nad Labem letos také poprvé pořídilo vratné obaly na teplé i studené kelímky a buduje kvůli nim mycí centrum.
„Zálohované kelímky budeme nabízet i jiným pořadatelům během celého roku. Důvodem je samozřejmě ekologie a zlepšení pořádku na akci. Prodejci mají pokyn dávat nápoje do vratných kelímků (případně porcelánových hrnků s motivem Ústecké Vánoce) a v případě, že jim kelímky dojdou, mohou používat jednorázové kelímky v EKO kvalitě,“ vysvětluje Jan Vítek z Kulturního střediska Ústí nad Labem.
Ne všude se ale na systém opakovaně využívaných kelímků připravili. „Ačkoliv již cca deset let řešíme možnosti vratných kelímků, zatím zůstáváme u jednorázových, které jsou recyklovatelné. Bohužel velkokapacitní myčku v Olomouci nemáme (nejblíže jsou Soběšice u Brna, což ale následně nedává ekologicky a ani ekonomicky smysl) a na místě zatím není možnost vystavět myčku na akci s takovou návštěvností, jako jsou olomoucké vánoční trhy. Pevně doufáme, že v budoucnosti najde město Olomouc řešení tohoto dlouhodobého problému,“ komentuje projektová manažerka olomouckých trhů Monika Řehulková.
Na zdobení stánků ale využívají buď přírodní výzdobu, kterou po konci sezóny ekologicky likvidují, nebo se snaží vybírat takovou, která vydrží co nejvíce sezón. Případně kombinují ozdoby z různých akcí podle potřeby a stylu. To se týká i výzdoby vánočního stromu. Když část výzdoby zestárne, že se další sezónu nedá použít, město dokoupí trochu nové, a díky pestrosti uskladněných ozdob může kombinovat různé variace dle potřeby.
Dobročinná výzva Ostravy
Stejné baňky, světýlka, girlandy a další zdobné prvky využívá každý rok i město Ostrava. Stánkaři ve městě využívají také vratné kelímky kvůli minimalizaci odpadu. Všichni stánkoví prodejci spadající pod městské trhy mají povinnost vydávat horké nápoje pouze do vratných kelímků o objemu 0,2 litru. Město uzavřelo smlouvu, ostatně stejně jako Brno či další města, se společností Nicknack.
„Tyto kelímky jsou zálohované částkou 50 korun. Návštěvníci je mohou vrátit ve kterémkoliv stánku a svou zálohu dostanou zpět, případně je mohou letos vůbec poprvé darovat v rámci tzv. DobroKelímkové sbírky. Vhozením do speciálních DobroKošů, které jsme pro letošek vyrobili ve spolupráci s naším partnerem, darují 50korunovou zálohu na spolek Haima Ostrava pečující o onkologicky nemocné pacienty,“ dodává projektová manažerka Pavlína Merendová.
Využívání jednorázového či vratného nádobí nechává na rozhodnutí svých stánkařů například město Karlovy Vary či Pardubice. V Karlových Varech neřeší ani vánoční výzdobu, kterou vlastní dodavatelská firma, v Pardubicích ji skladují a používají další rok.
Udržitelný přístup na vánočních trzích v českých městech ukazuje, že cesta k ekologické odpovědnosti nemusí být složitá, pokud se do plánování zapojí důslednost a ochota hledat inovativní řešení. Ať už jde o systém vratných kelímků, recyklovatelnou výzdobu nebo myšlenku propojení udržitelnosti s charitativní činností, je zřejmé, že tradice mohou být v souladu s ekonomickým i ekologickým cítěním.
Úvodní foto: Kelímky Nicknack, se svolením firmy