COP2 29: I přes chybějící jasný odklon od fosilních paliv přinesl mnohé pokroky

V Baku se bohaté země zavázaly k novému globálnímu cíli klimatického financování ve výši 300 miliard dolarů ročně pro zranitelné rozvojové státy. Slib však zatím postrádá konkrétní detaily. Závěrečný dokument navíc neobsahuje explicitní zmínku o odklonu od fosilních paliv, přestože se na něm shodly státy už na COP28. Odmítnutí odkazů na fosilní paliva ze strany některých států, jako je Saúdská Arábie, což značně oslabuje globální snahu o přechod na čistou energetiku. Přesto se během konference odehrála řada pozitivních iniciativ. Co dobrého přinesl?

Jedním ze světlých bodů COP29 je závazek 25 zemí, že v budoucnu nebudou uvádět do provozu žádné nové uhelné elektrárny bez technologie zachytávání uhlíku. Mezi signatáři jsou například Spojené království, Kanada, Německo a Evropská unie. Indonésie se navíc zavázala odstavit všechny své uhelné elektrárny během příštích 15 let. V současnosti získává Indonésie 80 procent své elektřiny z uhlí a zemního plynu.

Byla přijata deklarace o snižování emisí metanu z organického odpadu, kterou podpořilo 30 zemí odpovědných za téměř 50 procent globálních emisí metanu z této oblasti. Signatáři se zavázali zahrnout do svých budoucích národních klimatických plánů (NDCs) konkrétní cíle.

• Psali jsme: Uhlíková nerovnost zabíjí. Studie ukazuje katastrofální vliv miliardářů na klima

Výzva Global Energy Storage and Grids Pledge stanovila cíl instalace 1 500 gigawattů skladovacích kapacit energie celosvětově do roku 2030. Aliance Utilities for Net Zero Alliance (UNEZA), kterou tvoří 45 energetických společností a dodavatelů, potvrdila svůj závazek investovat více než 117 miliard dolarů ročně do sítí a obnovitelných zdrojů energie. Zhruba 48 procent těchto investic směřuje do infrastruktury sítí, její modernizaci a rozšíření o 80 milionů kilometrů do roku 2040.

Zero Emission Maritime Buyers Alliance (ZEMBA) oznámila první komerční nasazení e-paliv v námořním sektoru v příštím roce. Plánuje tak přepravit 1,4 milionu kontejnerů přes Tichý oceán. Syntetická e-paliva jsou vyráběná kombinací vodíku, získaného elektrolýzou vody za použití obnovitelné energie, a oxidu uhličitého, zachyceného z atmosféry nebo průmyslových procesů. Tato uhlovodíková paliva mohou nahradit tradiční fosilní paliva v dopravě, včetně námořní dopravy, a přispět tak ke snížení emisí skleníkových plynů.

Větrné elektrárny, emise i dekarbonizace měst

Opatření Ocean Renewable Energy Breakthrough má za cíl instalovat alespoň 380 gigawattů kapacity offshore větrných elektráren do roku 2030. Nově vydaná zpráva poskytuje návod, jak stanovit konkrétní cíle pro offshore větrné projekty, které budou mít pozitivní dopad na biodiverzitu, a jak je strategicky začlenit do NDCs.

V rámci části COP29 zaměřené na zaměřené na urbanizaci, dopravu a cestovní ruch byl představen nový průvodce pro udržitelná města iniciativou The Urban Transitions Mission (UTM) ve spolupráci s nástrojem Google Environmental Insights Explorer (EIE). Publikace Transformace budoucnosti plánování měst pomocí dat a poznatků nabízí městům praktické návody, jak využít data.

Urbanisti tak mohou lépe porozumět tomu, jak lidé žijí, pracují, cestují a tráví volný čas, což může vést k integrovanějším a udržitelnějším městským strategiím. V současnosti iniciativa UTM zahrnuje 103 měst ze 44 zemí, která si stanovila cíl kolektivně snížit emise skleníkových plynů o více než 500 MtCO2e ročně do roku 2050. UTM nyní hledá dalších 200 měst, která se zavážou k dosažení čisté nulové bilance emisí do roku 2030 a budou sloužit jako vzorové příklady.

Iniciativa Climate TRACE představila aktuální přehled o emisích, který jako první nabízí měsíční data pro každou zemi, všechny hlavní individuální zdroje emisí na světě, včetně států, provincií a 9 000 největších městských oblastí. Nově také sleduje klíčové znečišťující látky nepatřící mezi skleníkové plyny.

• Tip: Spojení umělé inteligence a přírody bude pro záchranu klimatu zásadní, říká světoznámý vědec

Evropský výbor regionů (CoR), v jehož delegaci byli zástupci regionálních vlád Slovenska a Polska, zdůraznil potřebu zahrnout místní samosprávy do navrhování a realizace řešení klimatické krize a zajistit pro ně dostatečné globální zdroje. Inspirativním příkladem je Brazílie, jejíž národní klimatický plán (NDC) obsahuje koncept „klimatického federalismu“, jenž staví spolupráci mezi úrovněmi správy do centra své strategie. Andalusie, zastoupená prezidentem Juanmou Morenem Bonillou, představila příklad reforestačních iniciativ, které snižují emise oxidu uhličitého a současně přinášejí ekonomické benefity a nová pracovní místa.

Klimatické konference COP jsou často kritizovány za nedostatečný posun v otázkách řešení změny klimatu. Jednou z největších překážek pokroku v globálních klimatických jednáních je nedostatek důvěry mezi velmocemi. Mnohá klíčová témata klimatické agendy se stávají obětí jiných geopolitických sporů, čímž trpí celý multilaterální proces.

Podle zprávy Global Covenant of Mayors for Climate & Energy (GCoM) mohou města přispět až 40 procentům ke globálnímu snížení emisí potřebnému k dosažení cíle 1,5 °C do roku 2030, což ukazuje, jak zásadní regionální vlády a samosprávy v klimatické akci hrát. Stejně tak soukromé společnosti, odborné instituce, filantropické organizace a občanská společnost, kteří již na vlnu transformace nastoupili. Jejich inovace, investice a znalosti mohou významně urychlit přechod k udržitelnější budoucnosti.

Autorkou textu je Nikola Adamovská, působí na VŠE, je lektorkou Udržitelného rozvoje na Anglo-Americké Univerzitě a vedoucí výzkumu v Institutu PULS

Úvodní foto: Freepik