Ministr Stanjura opět vytváří obraz zlých solárníků. Na vině je ale především neschopný stát

Vypadalo to, že se nic takového už nemůže opakovat. Zvláště, když se v programovém prohlášení vlády dočteme o tom, jak se koalice zavázala k „rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považuje v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj“. Nebo když od premiéra Petra Fialy slyšíme, jak jeho kabinet „masivně podpoří výstavbu fotovoltaických elektráren“.

Jenže ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět vytáhnul „antisolární kartu“, která mu možná přihraje politické body u části veřejnosti, ale negativně zasáhne celý sektor obnovitelných zdrojů. A do určité míry je jedno, jestli se mu návrh na zásadní osekání provozní podpory pro instalace z let 2009 a 2010 protlačí Parlamentem, nebo nikoli. Karta už je totiž na stole.

Stanjura po letech znovu vytváří obraz zlých nenažraných solárních baronů, kteří ze státního rozpočtu vysávají ohromné peníze. „Miliardové sumy pro fotovoltaiky ze zmíněných dvou let každý rok končí u úzké skupiny osob či entit,“ uvedl Stanjura, čímž nepochybně potěšil i exprezidenta Miloše Zemana, kterému „solární baroni“ leží dlouhé roky v žaludku.

• Související: Hospodářský výbor Stanjurův bič na solárníky ani neodmítl, ani nepodpořil

Samozřejmě, že majitelé a provozovatelé solárních parků jsou podnikatelé, kteří se pohybují v prostředí, které jim vykolíkuje stát. Ostatně jako v jiných oborech. A právě to je to podstatné. Pokud se někdo i po 15 letech dívá na solární podnikatele jako na vydřiduchy, měl by si především uvědomit, kdo jim vytvořil prostředí pro jejich činnost, kdo jim stanovil podmínky. Odpověď je jasná jako facka: byl to stát, státní úřady, politici, vláda.

Pokud je tedy někdo viníkem toho, že měly solární parky z let 2009 a 2010 nastavené velkorysé výkupní ceny z vyrobené elektřiny, je to především stát. Právě státní instituce nezvládly nebývalý fotovoltaický rozvoj v této dvouletce. Solární podnikatelé tehdy jen využili situace, který jim státní instituce nabídly.

ODS lže o solárech dlouhodobě

Ačkoli na nebezpečí vysokých provozních dotací byli úředníci upozorňováni z různých stran včetně tehdejšího vedení Energetického regulačního úřadu, situaci začali hasit, když už bylo pozdě. A dopady tohoto opožděného řešení neseme dodnes, byť byla provozní podpora od té doby opakovaně upravována, tedy snižována.

Stát, respektive jeho představitelé (především politici) jsou mistři v tom, jak dokážou svalit vinu na někoho jiného. Nejinak tomu je i v případě nezvládnutého solárního boomu. Tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) v létě 2010 v rozhovoru pro Právo dokonce uvedl: „U nás některé fotovoltaické elektrárny vyrábějí elektřinu i v noci. To znamená, že na ně někdo z dieselagregátů svítí, anebo se ty agregáty přímo napojí do sítě, a je to prosím vydáváno za solární energii, která je pak dotována!"

Ačkoli později svůj výrok upravil, že šlo o nadsázku, jeho tvrzením se dokonce na základě podnětu Hnutí Duha zabývala policie. Výsledek jejího vyšetřování nebyl překvapující: nic takového, o čem mluvil Drobil, nevypátrala. On by se totiž takový postup ani přes relativně vysoké výkupní ceny solárníkům ekonomicky absolutně nevyplatil.

• Rozhovor: Doba bateriová je tady. Novela Lex OZE III má šanci otevřít nové možnosti hospodaření s elektřinou

Vzpomínám si, jak jsem o problematice vysokých výkupních cen hovořil s jedním nejmenovaným vysoce postaveným úředníkem na Ministerstvu životního prostředí, které tehdy bylo pod vedením právě ODS. Řekl mi, že byla víceméně připravená poměrně krátká novela energetického zákona, která měla vysoké dotace razantně snížit už od poloviny roku 2010.

Jenže nakonec se za stejných podmínek jelo až do prosince. A tak docházelo i k takovým situacím, kdy doslova pár dní před tím, než měla původně vysoká podpora skončit, se ještě připojilo několik velkých pozemních instalací.

K tomu je ještě zapotřebí dodat, že některé projekty s výrazně nižším instalovaným výkonem, které byly dokončeny třeba už v létě 2010, takové štěstí neměly. Jednoduše proto, že nedostaly povolení připojit se do sítě.

Pokud tedy dneska opět někdo vyvolává obraz solárního nepřítele, měl by si především zamést před vlastním prahem. A chce-li ukazovat na někoho prstem, že za to může, měl by ho otočit k tehdejším státním představitelům.

Ilustrační foto: Pixabay