Stihne stát utratit 2 a půl bilionu korun na úsporné budovy? Tempo renovací musí výrazně zrychlit

Průměrná tuzemská domácnost spotřebuje ročně 18 magawatthodin (MWh) energie, přičemž na vytápění z toho připadá 13 MWh. I proto dosahuje roční spotřeba domácností 31 procent veškeré spotřeby energií v Česku a převyšuje dokonce i celý průmyslový sektor. Pokud k tomu doplníme, že více než polovina obyvatel žije v domech a bytech postavených před rokem 1980, které od té doby neprošly žádnou rekonstrukcí, jednoznačně z toho vyplývá, že potenciál úspor je obrovský.

Nedávno zveřejněná studie Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinka) a poradenské společnosti KPMG ukázala, že spotřeba energie právě v těchto „prehistorických“ nemovitostech by mohla být až o dvě třetiny nižší – díky zateplení a dalším opatřením.

Zaručenou investici do energetických úspor představuje program Nová zelená úsporám (NZÚ), který si letos připomíná už 15 let své existence – včetně předchozího programu Zelená úsporám. Díky jeho finančním příspěvkům se do kvalitního energeticky úsporného standardu renovovaly domy pro desetitisíce českých domácností, přičemž další stovky tisíc bydlí v domech vybavených solárními panely, tepelnými čerpadly, kotli či kamny na biomasu, nebo třeba lepšími izolačními okny nebo aspoň částečným zateplením.

Více než 91 miliard korun

Ačkoli se kritéria a rozsah programu v průběhu let měnily a upravovaly, i tak patří mezi stabilní dotační nástroje. Jeho jednoznačnou výhodou je i to, že funguje bez ohledu na to, které politické strany a hnutí jsou právě u moci.

„Za 15 let existence nejefektivnějšího programu Nová zelená úsporám jsme schválili více než 412 tisíc žádostí domácností – ať už na komplexní renovace, výměnu starých uhelných kotlů třeba za tepelná čerpadla, pořízení solárních panelů nebo třeba výměnu oken – a to za více než 91 miliard korun,“ konstatoval ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Jeho „odlehčená“ verze – NZÚ Light, která je zaměřena na seniory a nízkopříjmové rodiny (a žadatelé mohou získat až stoprocentní dotaci), pak za relativně krátkou dobu existence podpořila 86 tisíc domácností více než 10 miliardami korun.

Nejúčinnější je pochopitelně komplexní renovace domu, k tomu slouží Oprav dům po babičce – další podprogram NZÚ, který míří zejména na mladé rodiny. Za jediný rok si o dotace z „Babičky“ požádalo 5,6 tisíce domácností za více než 5,5 miliardy korun. I to se dá označit za úspěch.

Program se dále vyvíjí. Ve spolupráci se zástupci Centra pasivního domu aktuálně vzniká metodika pro energeticky příznivé renovace architektonicky a historicky cenných budov, jejichž opravy Nová zelená úsporám také podporuje. Od roku 2021 bylo schváleno 112 žádostí na opravy památkově chráněných budov, další stovky památek získaly v minulých letech podporu z Modernizačního fondu nebo Operačního programu Životní prostředí. Přesto stále tvoří jen zlomek z celkového počtu budov, které se v Česku renovují do energeticky úsporného standardu.

„Renovace historicky cenných budov bychom měli provádět s citem a v maximální míře se snažit zachovat jejich původní ráz. To neznamená opečovávat jen jejich původní stav, ale snažit se je adaptovat na současné podmínky, zlepšit užitný komfort a stabilizovat jejich provozní náklady,“ řekl u příležitosti zahájení letošních Dnů pasivních domů ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý.

Renovace historických budov

Jako důkaz posloužila fara v pražské Michli z 19. století, která byla i přes svůj původně havarijní stav zdařile rekonstruována do téměř pasivního, tedy velmi úsporného standardu. „Bez problémů tak slouží i nadále místním lidem, poskytuje jim komfort, na který jsou v dnešní době zvyklí, bez nutnosti platit horentní sumy za její vytápění,“ dodal Malý.

U historických budov obecně platí, že patří mezi energeticky náročnější, tedy že spotřebují více energie především na vytápění. Jak skloubit renovaci objektu, která významně srazí poplatky za plyn či elektřinu se zachováním její historické hodnoty, nabízí investorům, architektům, energetikům i pracovníkům památkové ochrany právě připravovaná metodická příručka „Energeticky příznivé renovace architektonicky a historicky cenných budov“. Hotová by měla být do konce roku.

• Tip: Je nutné urychlit tempo renovací, odsouhlasili politici. V Česku trojnásobně

„Zatímco běžný dům ušetří po kompletní renovaci kolem 70 až 90 procent nákladů na vytápění i chlazení, v kontextu zachování historicky cenných hodnot často není možné přistoupit k realizaci všech zamýšlených energeticky úsporných opatření. Problematické bývá například zateplení fasády z vnější strany, limitována může být i výměna oken nebo umístění fotovoltaiky,“ vysvětlil Michal Čejka, technický expert Centra pasivního domu a autor metodické příručky.

Dodal, že výsledná energetická úspora tak bude nižší podle předmětu ochrany a rozsahu renovace od 20 do 60 procent. „Nicméně promyšleným návrhem energetického konceptu je možné architektonicky cennou historickou budovu posunout v klasifikaci průkazu energetické náročnosti i do třídy B – velmi úsporná,“ potvrdil Čejka.

• Související: Na tyto dotace se bál sáhnout i Babiš nebo ODS: Nová zelená úsporám slaví deset let

Podle ředitele Státního fondu životního prostředí Petra Valdmana zájem o renovace historických a architektonicky cenných nemovitostí roste. Proto fond připravuje dotační tituly zaměřené přímo na energeticky účinná opatření na těchto budovách.

Třikrát vyšší renovační tempo

Ačkoli to může vypadat, že renovace energeticky „děravých“ budov k úsporným domům úspěšně postupuje, tempo je zapotřebí významně zrychlit, a to trojnásobně, což si ostatně uvědomují i na Ministerstvu životního prostředí. Je zapotřebí zrenovovat aspoň tři procenta bytového fondu ročně, jinak se může stát, že to místo několika desetiletí potrvá několik století.

Už zmiňovaná analýza Buřinky a společnosti KPMG ukazuje, že k rekonstrukci všech obytných domů do aspoň nízkoenergetického standardu je potřeba celkem 2,5 bilionu korun – 1,7 bilionu pro rodinné a 0,8 bilionu pro bytové domy. Aby se to stihlo do roku 2050, musí se každý rok do energeticky úsporných rekonstrukcí investovat v průměru 75 miliard korun. Nyní domácnosti i s pomocí dotací vynakládají 45 miliard korun ročně, chybí tedy 30 miliard.

Tyto chybějící finance jsou připraveny poskytnout stavební spořitelny, důležitá je ale kooperace se státem. „Navrhujeme rozšířit možnost čerpat kofinancované úvěry i na ostatní komplexní energetické rekonstrukce v rámci programu Nová zelená úsporám,“ řekl Libor Vošický z Buřinky. Princip výhodné půjčky by měl být podobný jako u „Babičky“, kde je úroková sazba na poloviční hodnotě oproti běžnému úroku.

U zrodu programu stál před 15 lety tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík (tenkrát SZ, dnes LES). „Jsme o 15 let dále a ministerstvo by mělo hledat nové zdroje jeho financování a současně program zefektivnit,“ řekl obecně Bursík. Cílem by podle něho mělo být, aby poskytoval podporu pro dekarbonizaci budov, energetiky a dopravy nejméně dalších 15 let.

Úvodní foto: Pavel Baroch