Miloš Zeman musí mít radost. Z Lex OZE III se může stát Lex proti OZE
Novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE III má přispět k většímu využívání obnovitelných zdrojů. Tento posun vpřed ale přebíjejí pozměňovací návrhy na osekání provozní podpory.
Pavel Baroch
6. 11. 2024
Z navrhovaného zásadního omezení provozní podpory především fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010 musí mít radost i někdejší prezident Miloš Zeman, který obnovitelným zdrojům vyhlásil osobní válku a jejich provozovatele rád označoval solárními barony.
Ještě jako hlava státu se podle informací Obnovitelně.cz snažil prostřednictvím tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) docílit toho, aby ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s relativně vysokými dotacemi pro solární elektrárny něco udělal. Podpora se sice v roce 2021 drobně snížila, ale pak i Havlíček konstatoval, že dál už to prostě nejde.
Nakonec se Zeman dočkal v době, kdy už není prezidentem a jemu nakloněné ANO je v opozici. Ostatně Stanjura hovoří o majitelích solárních elektráren v podobném duchu jako dříve prezident Zeman, byť vynechává pejorativní vyjádření o solárních baronech: „Miliardové sumy pro fotovoltaiky ze zmíněných dvou let každý rok končí u úzké skupiny osob či entit.“
Chybějící miliardy
Radikální plány ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ovšem v konečném důsledku mohou podle Solární asociace vést k tomu, že mnohé solární parky zkrachují a další, naplánované, ani nevzniknou. O třech pozměňovacích návrzích ministra financí Stanjury a jednoho návrhu ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) k právě projednávané novele energetického zákona Lex OZE III by měl ve čtvrtek jednat vlivný hospodářský výbor Poslanecké sněmovny.
Příští rok by mělo jít na provozní podporu ze státního rozpočtu jen 8,5 miliardy korun, přičemž původní požadavek Ministerstva průmyslu přesahoval 30 miliard. „Smyslem opatření je snížit celkový objem peněz na dotace obnovitelných zdrojů tím, že budeme důkladně a důsledně v souladu s právem Evropské unie kontrolovat prostředky, které vyplácí stát formou dotací na fotovoltaiky uvedené do provozu v letech 2009 a 2010, a přestaneme tak plýtvat penězi daňových poplatníků,“ uvedl Stanjura.
Zásadní omezení státem garantované finanční podpory obnovitelných zdrojů přitom může mít nebývalý dopad nejen na celý zelený sektor, ale i na obce nebo banky. Jak připomněla Solární asociace, podpora obnovitelných zdrojů byla v minulosti snížena už celkem desetkrát, naposledy ve zmiňovaném roce 2021. Ministerstvo průmyslu právě ještě pod vedením Karla Havlíčka tehdy konstatovalo, že k žádným dalším změnám již docházet nebude. Také současná vláda ve svém usnesení ze začátku dubna 2022 odsouhlasila, že je podpora obnovitelných zdrojů adekvátní.
„Porušení jasně daného slibu je velmi znepokojivým signálem nejen pro současné provozovatele obnovitelných zdrojů energie, ale i pro investory ve všech dalších odvětvích. Vede to k poškození důvěry ve fungování právního státu v České republice a stabilitu českého podnikatelského prostředí,“ konstatoval výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Riziko arbitráží
Česko přitom už teď v obnovitelných zdrojích zaostává, a to nejen vůči západní Evropě, ale i Polsku nebo Maďarsku. Retroaktivní změna odsouhlasených pravidel může navíc České republice způsobit škody i v dalších odvětvích. Rozpočty měst a obcí může krach provozovatelů elektráren závažně zasáhnout.
Do problémů se mohou dostat také banky, které mají stále v projektech několik desítek miliard korun úvěrů. Českou ekonomiku by však podle Solární asociace nejvíce zasáhla ztráta důvěry investorů, pro které by zrušení přislíbené podpory bylo velmi významným varovným signálem. Šlo by navíc o změnu podpory, která byla notifikována Evropskou komisí, což se ještě v žádném státě EU nestalo.
„Státní podpora fotovoltaických elektráren je rok od roku nižší, a to jak z hlediska reálných částek po započtení inflace, tak co se poměru k celkovému státnímu rozpočtu týče. Už nyní tedy dochází k jejímu postupnému krácení. Klíčové však je, že je podpora krácena podle předem jasně nastaveného plánu. Pokud by však nyní stát tento plán razantně porušil, ztratil by důvěru investorů. A to i v dalších odvětvích. Bez nich se přitom hospodářský růst do naší ekonomiky nevrátí,“ uvedl Petr Bartoň, ekonom a datový analytik společnosti Datarun.
Návrh Ministerstva financí může navíc vést k arbitrážím a ohrozit vyjednávací pozici Česka v unii. „Návrh je v rozporu s evropským právem, které státům zakazuje retroaktivně zasahovat do garantované podpory. Může proto dojít k mezinárodním arbitrážím, pro něž existuje precedens například ze sporu, který Česká republika prohrála ve Švýcarsku. K rozhodnutí o neprávnosti retroaktivních změn nastavených pravidel navíc došlo v září i v České republice,“ upozornil Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Vlček za Stanjurou
Kritici razantního osekání provozní podpory rovněž uvedli, že je zvláštní, když o energetické politice rozhoduje ministr financí a nikoli šéf průmyslu. „Nevíme, proč vedle něj pan ministr průmyslu Lukáš Vlček jen tak stál, protože ten jeho návrh povede ke snížení dotací o desítky procent a způsobí krach desítek subjektů,“ upozornil Krčmář. Nový šéf resortu Lukáš Vlček pro Echo24 uvedl, že nemá důvod nevěřit právníkům Ministerstva financí, kteří návrh připravili.
Ministr Stanjura uvedl, že nechá zavést individuální kontroly takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), tedy ročního zisku solárních elektráren. „Stanovíme rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta tak, jak České republice povoluje příslušné rozhodnutí Evropské komise, zkorigujeme výpočet IRR a v neposlední řadě zrušíme podporu OZE ve dnech takzvaných záporných cen elektřiny. Zjednodušeně půjde o případy, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití,“ řekl Stanjura.
Dodal, že se nová opatření nezavádí jen kvůli státnímu rozpočtu na příští rok. „Pokud návrhy projdou, pozitivně se dotknou především rozpočtů na roky 2026 až 2030. Přicházíme s konkrétním řešením problému překompenzace majitelů některých solárních zdrojů, která zde fungovala mnoho let,“ uvedl šéf resortu financí.
Jan Krčmář ze Solární asociace nepokládá individuální hodnocení místo plošné podpory za zodpovědný přístup. Notifikační rozhodnutí ze strany Evropské komise podle něho uvádí, že individuální kontroly se nemají konat, respektive pouze v případě takzvaného souběhu podpory, což se solárních elektráren netýká.
Ilustrační foto: Pavel Baroch