Dá se státu vůbec věřit? Stanjurovo seškrtání solárních dotací ohrožuje reputaci Česka

Loni to ministru Stanjurovi nevyšlo, tak to letos zkouší znovu. A ke svému plánu razantního seškrtání dotací na uhrazení části nákladů na obnovitelné zdroje už udělal první důležitý krok: ve vládním návrhu státního rozpočtu na rok 2025 chybí více než 20 miliard korun. Pokud to tak zůstane i v poslední, konečné verzi nejdůležitějšího zákona roku, hrozí to velkým průšvihem nejen pro obnovitelné zdroje, ale pro celou republiku a její mezinárodní reputaci – třeba kvůli prohraným soudům a arbitrážím nebo omezeným zahraničním investicím.

Ale popořádku. Podle expertního odhadu Energetického regulačního úřadu, který převzalo Ministerstvo průmyslu a zveřejnil Ekonomický deník, dosáhnou vícenáklady na podporové zdroje energie v příštím roce rekordních zhruba 51 miliard korun. Je to způsobeno jednak výrazným propadem cen elektřiny, jednak tím, že se zvýší podpora biometanu a nově také moderních teplárenských zdrojů.

Zákazníci, tedy podniky a domácnosti, zaplatí necelých 20 miliard korun, takže k zaplacení zůstane více než 31 miliard korun. Jenže ve vládním návrhu je vyhrazeno pouze 8,5 miliardy. Chybí tak více než 22 miliard korun. Stanjurův úřad tvrdí, že to vyřeší. „V případě vytýkaného nesouladu mezi návrhem státního rozpočtu a pokrytím dotací na obnovitelné zdroje energie se dokončuje soubor opatření, kterými by se měla částka potřebná na obnovitelné zdroje snížit,“ uvedlo Ministerstvo financí.

Pokud se najde koaliční shoda, soubor opatření, mezi nimiž je údajně i případné zkrácení podpory z garantovaných 20 let, by se měl promítnout jako pozměňovací návrh k projednávané novele energetického zákona označované jako Lex OZE III.

• Psali jsme: Stanjurovy výhružky solárníkům dokazují, že státu se nedá věřit

Jenže Stanjurův plán na omezení dotací zatím naráží na silný odpor Ministerstva průmyslu – pro nového muže v čele úřadu Lukáše Vlčka (STAN) tak půjde o první velkou zatěžkávací zkoušku. Kritikou nešetří ani Svaz průmyslu nebo Hospodářská komora, které se obávají, že rozdíl nakonec zaplatí v cenách elektřiny podniky (domácnosti jsou už na zákonném maximu).

Stanjura je v tomto ohledu radikálnější než někdejší ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO), který podle informací Obnovitelně.cz dostal svého času zadání od prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s dotacemi pro nenáviděnou fotovoltaiku něco udělal. Nakonec se podpora v roce 2021 ještě o něco snížila (asi pojedenácté), ale dál už to prostě nejde, provozovatelé jsou na hraně svých možností, nemají kde brát.

Je třeba připomenout, že majitelé solárních parků splácejí bankovní úvěry, které podle neoficiálních informací dosahují aktuální výše okolo 25 miliard. Snížením podpory by vzaly zasvé další obnovitelné projekty, protože někteří solárníci plánují i stavby větrných elektráren. Ohrožena jsou rovněž nová velká bateriová úložiště. Seškrtání dotací by se ale dotklo také provozovatelů dalších obnovitelných zdrojů.

• Tip: Investiční podpora pro fotovoltaiku nestačí, solární sektor potřebuje i provozní. Havlíček ale její zavedení odmítá

Velmi pravděpodobné jsou soudy a arbitráže. Že nejde o planý poplach, dokazuje červencové rozhodnutí nejvyššího soudu potvrzující rozhodnutí arbitráže, která České republice nařizuje zaplatit evropským investorům 15 milionů dolarů (zhruba 345 milionů korun) – právě kvůli změnám solární legislativy.

Pro Česko to může mít i zásadní mezinárodní dopad. Proč by zahraniční (ale i tuzemské) firmy měly investovat do obnovitelných zdrojů, když jim v českém prostředí hrozí opakované změny podnikatelských podmínek? To se samozřejmě týká už projektů v pokročilém stádiu příprav, které už třeba mají zarezervovaný výkon v síti, a teď si investor není jistý, jestli má pokračovat. Ve hře jsou i české ekologické závazky a dekarbonizace průmyslu.

Ať už Stanjurův plán na osekání finanční podpory solárních elektráren a dalších čistých zdrojů dopadne jakkoli, škoda už byla napáchána.

Text vyjadřuje osobní názor autora.

Ilustrační foto: Pixabay.com