Jaderná renesance se nekoná. Soláry a vítr loni vyrobily o polovinu víc energie než jádro

Autorský kolektiv vedený Myclem Schneiderem a Antonym Froggattem nedávno představil svoji každoroční Zprávu o stavu světového jaderného průmyslu 2024 (World Nuclear Industry Status Report 2024). Ta poskytuje mnohem reálnější představu o skutečném stavu a očekávaném vývoji jaderné energetiky, než by si člověk mohl udělat kupříkladu z českých médií.

Kromě globálních dat se více než 500stránková publikace detailně zaměřuje i na jednotlivé státy provozující jaderné reaktory. Tradičně též obsahuje srovnání rozvoje jaderné energetiky s obnovitelnými zdroji, přehled vývoje malých modulárních reaktorů (SMR), problematiku vyřazování jaderných elektráren a letošní vydání se speciálně zaměřilo na analýzu závislosti jaderného průmyslu na Rusku.

Data ukazují, že k 1. červenci 2024 bylo ve 32 zemích světa v provozu celkem 408 reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 367,3 GW. Je to o pouhý jeden reaktor více, než tomu bylo před rokem. V roce 2023 atomové elektrárny vyrobily 2600 terawatthodin elektřiny. To je o 2,2 procenta více než v předchozím roce, ale stále méně než v roce 2021 či 2019. Pokračoval pokles podílu jaderné energie na světovém elektroenergetickém mixu na 9,15 procent v roce 2023. Přitom ještě v roce 1996 činil tento podíl 17,5 procenta. Ve srovnání s jádrem solární a větrné elektrárny v roce 2023 pokryly již 13,8 procent hrubé výroby elektřiny.

Graf: Ve výstavbě nových reaktorů dominuje Čína, zbytek světa se od atomových elektráren odvrací. Zdroj: WNISR, IAEA-PRISR a Energy Institute

Za dvě poslední desetiletí bylo ve světě spuštěno 102 a uzavřeno 104 reaktorů. Že z nově spuštěných bylo celých 49 v Číně, dokládá, kam se přesunul důraz na jadernou energetiku. Čína už čtvrtým rokem po sobě vyráběla více jaderné elektřiny než Francie. A jestliže bylo ve světě k 1. červenci 2024 ve výstavbě 59 reaktorů (o výkonu 60 GW), v Číně se z tohoto počtu staví rovných 27. A pak je to Rusko, které doma buduje sice jen 6 reaktorů, ale celkově jich Rosatom staví po světě dalších 20 (v Číně, Egyptě, Indii a Turecku).

Průměrné stáří provozovaných jaderných reaktorů v polovině roku 2024 činí 32 let, přičemž více než čtvrtina světové provozované flotily v počtu 127 kusů je v provozu již nejméně 41 let. Vedle toho průměrný věk doposud uzavřených 213 bloků byl 28,3 roku. Životnost reaktorů bude ale nejspíš ještě prodlužována.

• Tip: Reaktory, jaké svět ještě neviděl. Korejskou technologii pro Dukovany si kromě Česka nikdo neobjednal

Snaha udržet v provozu jadernou flotilu na současných počtech by však vyžadovala zdvojnásobit roční tempo spouštění a prakticky otevírat každý měsíc jeden nový reaktor. To se nejeví jako reálná možnost a vyhlašované cíle o ztrojnásobení výkonu jaderných elektráren do roku 2050 již vůbec ne.

Celosvětově vyrobily vloni větrné a solární elektrárny o 50 procent více elektřiny než jaderné. V Evropské unii dosáhl podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny 44 procent. Solární a větrné elektrárny tu vyrobily dohromady 721 TWh, což je téměř o čtvrtinu více než jaderná energie s 588 TWh. Fosilní paliva klesla o rekordních 19 procent, čímž dosáhla nejnižší úrovně v historii a podílí se na výrobě elektřiny v EU méně než jednou třetinou.

Politici rádi hovoří o novém rozvoji jaderné energetiky, ale ani poslední čísla z nově vydané ročenky obrat od stagnace a očekávaného poklesu významu tohoto odvětví nenaznačují.

Autor: Edvard Sequens, energetický konzultant ve sdružení Calla

Úvodní foto: Jiří Sedláček CC BY-SA 4.0