Sbohem, uhlí. Britové po 142 letech zavřeli poslední uhelnou elektrárnu a přešli na bezemisní zdroje
Poslední britská uhelná elektrárna Ratcliffe-on-Soar ukončila provoz o půlnoci 30. září 2024. Šlo tak o poslední tečku za pozoruhodně rychlým zánikem dříve klíčového zdroje energie.
Tatiana Mindeková
1. 10. 2024
Po 142 letech už uhlí ve Velké Británii nevyrobí ani kilowatthodinu elektřiny. Tento kdysi klíčový zdroj pro britskou ekonomiku tak již patří minulosti. Překvapivé je ale zejména ohromující tempo, kterým se Velké Británii podařilo se od uhlí v elektroenergetice odstřihnout.
Politiky Spojeného království v posledním desetiletí stimulovaly rychlé zavádění obnovitelných zdrojů energie a zároveň zpřísnily omezení pro vysoce znečišťující uhelné elektrárny. Energie z uhlí se v roce 2012 podílela na výrobě elektřiny ve Spojeném království téměř 40 %. Podle analýzy organizace EMBER vyrobilo uhlí tehdy vyrobilo 143 terawatthodin (TWh) elektřiny, což odpovídá současné spotřebě Švédska. V roce 2019, tedy o pouhých sedm let později, ale podíl uhlí v produkci elektřiny klesl na pouhá dvě procent, a nakonec v říjnu 2024 na nulu. Proces postupného vyřazování uhlí tak byl rychlý a intenzivní.
Velká Británie bez uhlí ale byla přitom dlouhá desetiletí nepředstavitelná. Například v roce 1882 byla v Londýně postavena vůbec první uhelná elektrárna na světě jménem Edison Electric Light Station. O 53 let později byla založena britská národní síť a od té doby hrálo uhlí klíčovou roli v zásobování země elektřinou.
V 90. letech 20. století podíl elektřiny vyráběné z uhlí sice klesl, avšak poté zůstal relativně stabilní až do roku 2012, kdy uhelné elektrárny stále tvořily kolem 40 % britské energetické produkce.Spojenému království se podařilo tuto závislost odstranit dříve, než se původně plánovalo. Tento úspěch ukazuje, že i země s tak velkou závislostí na fosilních palivech mohou rychle přejít na čistou energii, pokud se zaměří na správnou politiku a finanční stimuly.
Uhlí prohrálo s větrem a sluncem
Vytlačení uhlí z britského energetického sektoru proběhlo extrémně rychle. Od roku 2000 bylo uzavřeno nebo přešlo na jiná paliva 25 uhelných elektráren, z toho 15 od roku 2012. Za posledních 12 let klesly emise v odvětví energetiky o 74 % ze 160 MtCO2e na 41 MtCO2e v roce 2023. Rychlý pokles výroby elektřiny z uhlí od roku 2012 do roku 2023 zabránil vzniku 880 MtCO2e, což odpovídá více než dvojnásobku celkových ročních emisí skleníkových plynů ve Spojeném království v roce 2023.
Klíčovým faktorem úspěchu byla kombinace rostoucí minimální ceny uhlíku, která snížila ekonomickou výhodnost uhlí, a silné podpory rozvoje větrné a solární energie. Zatímco podíl větrné a solární energie vzrostl z 6 % v roce 2012 na 34 % v roce 2023, podíl plynu se zvýšil jen mírně, z 28 % na 34 %. Spojenému království se tak podařilo nahradit uhlí obnovitelnými zdroji, aniž by se významně zvýšila jeho závislost na fosilním zemním plynu. Díky tomu navíc ani nedošlo ke zpomalení konce uhlí v elektroenergetice po skokovém nárůstu cen plynu spojeném s ruskou invazí na Ukrajinu.
Tahounem byla větrná energie, která od roku 2012 do roku 2023 vzrostla o 315 % (62 TWh). Větrná a solární energie vzrostla v tomto období o 75 TWh, čímž vytlačila 28 milionů tun uhlí a zabránila odhadovaným nákladům ve výši 2,9 miliardy liber na základě cen uhlí v roce 2023.
Politická rozhodnutí a finanční pobídky hrály důležitou roli
Podle studie EMBER lze odklon od závislosti na uhlí přičíst pěti hlavním faktorům: ambiciózním krátkodobým cílům v oblasti dekarbonizace, zavedení rostoucí minimální ceny uhlíku, která snížila ekonomickou životaschopnost uhlí, politické podpoře větrné energie, reformám trhu a investicím a inovacím do sítě. Kombinovaný účinek těchto pěti faktorů vedl k tomu, že se uhlí podařilo z elektroenergetiky úspěšně vyřadit.
Investice a inovace do rozvodné sítě také výrazně urychlily zavádění obnovitelných zdrojů energie. V roce 2010 se díky novému způsobu modernizace přenosové soustavy pro nové elektrárny zkrátila doba potřebná k realizaci projektu na několik let, díky čemuž se výrazně zvýšilo tempo výstavby a připojování nových zdrojů.
V roce 2013 stanovila Velká Británie pro všechny nové elektrárny na fosilní paliva postavené po 18. únoru 2014 limity emisí CO2 ve výši 450 g/kWh. To způsobilo, že nové uhelné elektrárny mohly být postaveny pouze tehdy, pokud byly vybaveny nákladným zachycováním a ukládáním uhlíku, což fakticky vyloučilo další investice do těchto zařízení.
„Začíná éra energie bez uhlí. Velká Británie dosáhla něčeho obrovského, když v překvapivě krátké době přeměnila svůj energetický systém z obrovského znečišťovatele na systém, v němž se daří obnovitelným zdrojům. Práce na budování čistého energetického systému však bude pokračovat s cílem snížit potřebu drahého dováženého plynu, snížit účty za energii a vyrábět čistou elektřinu, která umožní přechod i dalším odvětvím hospodářství.“ komentoval autor studie EMBER Frankie Mayo Senior Analyst, Energy and Climate, UK.
Milník výroby elektřiny bez uhlí dosažený ve Spojeném království byl nejen výsledkem ambiciózních dekarbonizačních cílů, ale také výsledkem významných tržních reforem a investic do modernizace infrastruktury pro výrobu elektřiny. Právě tato opatření umožnila Spojenému království urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a účinně nahradit fosilní paliva. Tato zkušenost nyní slouží jako inspirativní příklad pro ostatní země, které se snaží transformovat své energetické odvětví a najít udržitelná řešení pro budoucnost.
Graf: Dny bez uhlí již ve Spojeném království zůstanou. Podíl výroby elektřiny z uhlí (%), zelená barva - bez uhlí. Zdroj: Ember
Tento článek vznikl ve spolupráci s organizací EMBER a její studií ''The UK's Journey to a Coal Power Phase-Out''.
Úvodní foto: MaltaGC, vlastní dílo, CC BY-SA 4.0