Stále více Čechů se při výběru nemovitosti zajímá o její energetickou náročnost
Ukázal to průzkum mezi řediteli developerských firem. Prioritou je kvalitní zateplení domu, které může ušetřit až 70 procent nákladů na vytápění.
Pavel Baroch
28. 8. 2024
V Česku přibývá lidí, kteří se při výběru nemovitosti zaměřují na její energetickou náročnost a zajímá se o úsporná řešení. Podle průzkumu, který provedla analytická společnost CEEC Research, to uvedly více než tři čtvrtiny oslovených developerských firem.
„Trh s nemovitostmi se neustále vyvíjí ve prospěch právě ekologičtějších a energeticky efektivnějších řešení. Mnoho firem se tomuto trendu snaží přizpůsobit a přicházet se sofistikovanějšími technickými řešeními,“ konstatoval Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research. Jen menší část dotázaných ředitelů – přibližně čtvrtina – současně uvedla, že energeticky úsporná řešení navyšují cenu nemovitostí.
Na nízkoenergetické a pasivní domy se například specializuje společnost JRD, která je rovněž zakladatelem konceptu zdravého bydlení za pomoci moderních technologií. Podle Jana Sadila, ředitele společnosti JRD Services firma technologie snižující provozní náklady a šetřící životní prostředí využívá ve svých projektech již roky. „Jmenovat mohu například řízené větrání s rekuperací, což je standard našich projektů, tepelná čerpadla a obecně koncept pasivního standardu. Budoucností bude zřejmě komunitní energetika, kterou v současné době připravujeme jako záměr na jednom z našich projektů,“ uvedl Sadil.
Ředitel společnosti UlovDomov.cz Michal Hrbatý potvrdil, že kupující si všímají nákladů na bydlení a řeší také údržbu. „Všímají si toho také nájemníci při hledání nového pronájmu a následně vyhodnocují celkovou sumu výdajů na bydlení. V případě energeticky úsporných bytů je možné o tuto úsporu navýšit nájemné. Je to tedy určitě důležitý faktor jak pro developery a kupující, tak i pro budoucí nájemníky,“ řekl Hrbatý.
Prioritou je zateplení
Při výběru bytu v činžovním domě nebo rodinného domu se zákazníci podle průzkumu zajímají o různé energeticky úsporné prvky, jako je například rekuperace nebo obnovitelné zdroje energie. Pro většinu je ale prioritou komplexní zateplení. Lidé se ale také ptají na rolety, pergoly a další možnosti vnějšího stínění, které brání nadměrnému zahřívání interiéru. Nejde ale jen o přehřívání, ale také o efektivní udržování tepla v zimních měsících.
„Jen pro představu, komplexně zateplený rodinný dům o podlahové ploše 150 metrů čtverečních, kde se vytápí plynem, ročně spotřebuje maximálně dvanáct megawatthodin. Nezateplený rodinný dům o stejné podlahové ploše průměrně spotřebuje na vytápění čtyřicet megawatthodin, tedy třikrát více,“ řekla Marta Gellová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy.
Potvrzuje to i Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), která připomněla závažný problém s nedostatečně zateplenými domy postavenými ještě v minulém století. „Kompletním zateplením lze ušetřit až sedmdesát procent nákladů na vytápění, což může být reálně kolem třiceti megawatthodin ročně u středně velkého rodinného domu postaveného před rokem 1980,“ sdělila Kubů.
Na zateplení je možné získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí, například z programů Nová zelená úsporám, respektive Oprav dům po babičce. Podle iniciativy ZateplujemeČesko.cz se investice běžně vrátí do 10 let, často i dříve. Praxe také ukazuje, že při správném provedení a údržbě je životnost samotného zateplení i více než 50 let.
Do novostaveb, ale i starších rodinných domů a bytů se postupně rozšiřují také různé inteligentní domácí systémy, které nejen zvyšují energetickou účinnost, ale i komfort bydlení. Mezi tato chytrá (smart) řešení patří například pokročilé termostaty, systémy pro inteligentní osvětlení, které se přizpůsobují přirozenému světlu a potřebám rodiny, nebo systémy pro řízení kvality vzduchu v reálnem čase.
„V současné době už nestačí pouze objekty správně zateplit, i s ohledem na moderní technologie je stále důležitější celý energetický management,“ poznamenal Marian Pala, ředitel společnosti Moravská stavební unie.
Dotace pro veřejné budovy
Spoluzakladatel Centra chytrých fasád Jiří Dvořák připomněl, že na energeticky úsporná řešení se musí více zaměřit také veřejný sektor, který v této oblasti významně pokulhává. Na to myslí nová dotační výzva financovaná z Národního plánu obnovy. O příspěvek na energeticky úsporné projekty mohou od července žádat školy, nemocnice, úřady, sportoviště, ale i kostely a další veřejné budovy. Celkově je vyhrazena miliarda korun.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že peníze lze využít na zateplení, výměnu oken nebo zdroj vytápění. „Spousta budov už úsporných je, mnohé další ale renovaci ještě potřebují. Utvrzuje nás v tom i obrovský zájem z řad žadatelů, za který jsme velmi rádi. Obce a další instituce si uvědomují, že taková investice se dlouhodobě vyplácí. Ať se energetické úspory týkají hasičské stanice na vsi, pečovatelského domu ve městě nebo velkého úřadu v Praze, vždy je to přínos pro životní prostředí a pro komunitu jako takovou,” řekl Hladík.
Resort podporuje úsporná opatření u veřejných budov dlouhodobě z různých dotačních programů, především z Operačního programu Životní prostředí, Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy. „Jen v současném programovém období evidujeme více než 900 projektů s celkovým požadavkem na dotaci více než 13 miliard korun,“ uvedl ministr Hladík.
Dodal, že v aktuální výzvě klade ministerstvo důraz na provedení co nejkvalitnějších energeticky úsporných renovací. „Je pro nás důležité a preferujeme, když se žadatel o dotaci pustí opravdu do komplexního projektu. Nejenže zateplí fasádu, vymění okna, ale k tomu přidá obnovitelný zdroj energie, zaměří se na technologie ve vnitřních prostorách, využije stínící techniku, řízené větrání, vyladí energetický management a tak dále. Budova pak bude nejen velmi úsporná, ale i adaptovaná na klimatickou změnu,“ řekl Hladík.
Oblíbená fotovoltaika
Z průzkumu mezi developery analytické společnosti CEEC Research také vyplynulo, že mezi obnovitelnými zdroji energie lidé, ale i firmy nejčastěji volí fotovoltaické systémy. Důvodem je hlavně její dostupnost a relativně snadná instalace. Mezi další oblíbené technologie patří tepelná čerpadla typu země – voda, ale také geotermální vrty.
Naopak příliš vyhledávané nejsou bioenergetické systémy, elektrárny na biomasu nebo vodní a větrné elektrárny. Mezi důvody, proč tomu tak je, patří vyšší počáteční investice nebo složité a dlouhé povolovací procesy.
Přestože fotovoltaika je mezi Čechy stále jedničkou, rozvoj solární energetiky letos zpomalil. V prvním pololetí letošního roku bylo podle Solární asociace zprovozněno 24 tisíc nových fotovoltaických elektráren, což bylo meziročně o 21,2 tisíce méně. Instalovaný výkon ale zůstal takřka totožný, což znamená, že se zvyšuje velikost elektráren. V současné době je v České republice připojeno více než 191 tisíc fotovoltaických systémů s výkonem 3,94 gigawattu.
„Boom domácích elektráren naráží na svůj střešní limit,“ řekl Jan Krčmář, výkonný ředitel asociace. I tak hlavní část nových zařízení tradičně tvořily právě domácí fotovoltaiky s více než 90procentním podílem. Zvyšuje se ale role firemních elektráren, které se na celkovém instalovaném výkonu podílí už z více než 50 procent.
Průzkum mezi developerskými společnostmi ukázal ještě jeden zajímavý trend, a tím je výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily. Zájem o dobíječky totiž mezi zákazníky roste, což potvrdilo 77 procent ředitelů firem. Právě to je důvod, proč developeři nabíjecí stanice zahrnují do svých nových projektů.
Ilustrační foto: Pavel Baroch