Lidé se snaží vyhnout pokutě 50 tisíc, topenáři ale nestíhají. Poptávka vzrostla o 248 procent

Češi obvykle nechávají všechno na poslední chvíli. Mnozí majitelé starých neekologických kotlů, které se od září nesmí používat, shánějí řemeslníky. Kapacity některých firem jsou ale naplněné.

Pavel Baroch

26. 8. 2024

Termín na výměnu nevyhovujících kotlů na tuhá paliva první a druhé emisní třídy se nezadržitelně blíží. Zbývá posledních několik dní. Kdo nebude mít vyhovující vytápění, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun, a to dokonce opakovaně. Mnozí domkaři se chtějí tomuto riziku vyhnout a na poslední chvíli hledají vhodné řešení svého vytápění.

Dokládají to údaje společnosti ePoptávka.cz, největšího online tržiště v České republice, kde razantně narostla poptávka po řemeslnících a instalacích. Zájem začal už na začátku roku. Jen za první tři měsíce byla poptávka na úrovni celého loňského roku. A zájem pokračuje až do současných dní.

„Poptávka po instalaci nových tepelných zdrojů a souvisejících řemeslnických pracích se od ledna letošního roku drží kontinuálně vysoko. V meziročním srovnání je za období od ledna do poloviny srpna vyšší o 248 procent oproti srovnatelnému období předchozího roku,“ uvedl Michal Boudník, manažer servisních týmů společnosti ePoptávka.cz.

Na výměnu bylo 12 let

Zákon o ochraně ovzduší přitom výměnu za ekologičtější vytápění nařídil už před dvanácti lety. Původní lhůta byla deset let, ale v roce 2022 se termín kvůli covidové pandemii ještě prodloužil o dva roky. I tak ale podle odhadů ještě zbývá vyměnit 150 tisíc kotlů a dokonce možná i více, někteří domkaři si totiž nechávají starý kotel jako záložní zdroj – například k tepelnému čerpadlu.

Výměna kotle je podporována také dotačním programem Nová zelená úsporám a takzvanými kotlíkovými dotacemi, o něž mohou zájemci o výměnu starých zařízení za čistší vytápění požádat. A pokud zájemci stihnou o dotaci požádat do konce srpna, vyhnou se i případné pokutě, i když ještě nové vytápění nebudou mít instalováno.

Od září navíc bude finanční příspěvek nižší o desítky tisíc korun. A také úplně skončí kotlíkové dotace, které rozdělovaly kraje, a místo nich nabídne podporu program Nová zelená úsporám. Zůstane ovšem zachováno zvýhodnění pro seniory a nízkopříjmové domácnosti, jak o tom v červnu informovalo Ministerstvo životního prostředí.

Podle informací společnosti ePoptávka.cz je největší zájem o výměnu vytápění ve Středočeském kraji, který tvoří 15 procent z celkového množství poptávek. Následuje Moravskoslezský kraj s 14,7 procenty a Praha s 10 procenty. Naopak nejmenší zájem je v Karlovarském kraji, který tvoří necelá dvě procenta z celkového množství poptávek, Zlínském kraji (4,5 procenta) a na Vysočině (4,6 procenta).

Dlouhé čekací lhůty

Je ale možné, že zájemci, kteří se o instalaci nového vytápění začali zajímat až na poslední chvíli, budou muset dlouho čekat. „Kapacity topenářských firem na výměnu všech nevyhovujících kotlů již nyní nejsou,“ řekl Seznam Zprávám už v květnu Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky a člen prezidia Cechu topenářů a instalatérů ČR.

Podle průzkumu společnosti Stiebel Eltron vyrábějící tepelná čerpadla a agentury Ipsos na reprezentativním vzorku více než tisícovky lidí neměla ještě na konci května domluvenou firmu na výměnu starého kotle více než polovina majitelů nevyhovujícího vytápění. A téměř třetina z nich ani nevěděla, že jim kvůli tomu hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Obecná povědomost o povinnosti vyměnit kotle první a druhé emisní třídy je ale poměrně velká: Ví o tom až 80 procent domácností.

Podle Davida Šafránka, vedoucího technického oddělení společnosti Stiebel Eltron, mnozí majitelé starých kotlů zaspali. „I když o nařízení vláda mluví několik let a kvůli energetické krizi lhůtu pro výměnu prodloužila o dva kalendářní roky, stále jsou domácnosti, které výměna teprve čeká,“ řekl Šafránek, podle něhož se už rozhodně nevyplatí dále čekat a ať už domácnosti chtějí zůstat u stejného zdroje, nebo se rozhodnou pro změnu, měly by okamžitě konat. „Do prvního září je nutné mít alespoň objednaný termín výměny,“ dodává Šafránek.

Perspektivní tepelná čerpadla

Průzkum ukázal, že rodiny, které už mají poptanou firmu na výměnu, nejčastěji chtějí modernější kotel na tuhá paliva či modernější plynový kotel. A téměř čtvrtina zvažuje, že si nechá nainstalovat tepelné čerpadlo. „Ta jsou jak ekologičtější, tak dlouhodobě finančně úspornější,“ sdělil Šafránek.

To potvrdil i Radek Červín, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). „Tepelná čerpadla mají samozřejmě vyšší pořizovací náklady než ostatní systémy vytápění, na druhou stranu je vhodné si uvědomit, že tuto investici neděláte na rok ani na pět let, ale klidně na dalších 20 až 30 let. A když z nákladů odečtete poměrně štědrou dotaci, ekonomika může rázem vycházet velmi přátelsky k vašemu rodinnému rozpočtu,“ řekl Červín.

Málokdo si podle něho uvědomuje, že už za tři roky začnou platit emisní povolenky na vytápění budov. „Zatím sice není jisté, o kolik přesně domácnostem navýší faktury za fosilní paliva, ale tento aspekt může velmi výrazně promluvit do návratnosti investice. Nemluvě o tom, že evropská ekologická politika postupně směřuje k úplnému zákazu spalovacích zařízení v domácnostech. Z tohoto pohledu zůstávají tepelná čerpadla jediným perspektivním ekologickým zdrojem vytápění do budoucna,“ poznamenal Červín.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 procent všech emisí jemných prachových částic a více než 95 procent emisí rakovinotvorného benzo[a]pyrenu produkovaných v České republice. Analýza ČHMÚ na příkladu modelové obce ukázala, že po výměně jednoho tisíce starých kotlů na uhlí či dřevo za ekologičtější zdroj se sníží emise prachu o 88 až 91 procent a u benzo[a]pyrenu o 88 až 90 procent.

Ilustrační foto: Pixabay