Balkonová fotovoltaika ušetří i tisíce korun ročně. Za provoz bez povolení ale hrozí tučná pokuta

Už nejsou jenom na střechách rodinných domů, ale také na balkonech paneláků nebo za okny činžovních domů. Ačkoli přesná evidence takzvaných balkonových fotovoltaických elektráren neexistuje, je patrné, že jejich obliba roste. Vidět jsou ve větších městech i menších obcích.

Je to také tím, že se dají snadno koupit například v hobbymarketech nebo v internetových obchodech, jsou finančně dostupné a jejich montáž je poměrně snadná. V ideálním případě dokáží snížit fakturu za elektrickou energii až o tisíce korun, návratnost investice je v řádu několika let. „Díky vysokému výkonu modulů a vysoké účinnosti můžete ušetřit v průměru až 360 eur ročně,“ uvádí se například u balkonové elektrárny, kterou nabízí Online marketplace Kauflandu.

Rozvoj balkónové fotovoltaiky podporuje i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který před časem na stranické programové konferenci upozornil, že tyto instalace mohou domácnostem pokrýt až 30 procent výdajů na elektřinu.

„Pro někoho mohou být balkonové elektrárny skutečně zajímavé,“ sdělil Obnovitelně.cz výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Dodal, že pro český průmysl a ekonomiku jsou ale podstatnější velké solární elektrárny.

„Balkónové solární elektrárny jsou řešením pro alespoň částečnou energetickou soběstačnost u těch domácností, které nechtějí spoléhat na komunitní energetiku. Fotovoltaikou lze snížit náklady v bytech zhruba o jednu třetinu. Po uvolnění podmínek se staly solární panely instalované na balkónech hitem v Německu. Podobně by mohly být příležitostí pro 2,5 milionu českých domácností, které žijí v bytových domech a zatím mají bohužel smůlu. Příležitost však nabízí aktualizace evropské směrnice o energetickém trhu, která umožňuje vytvoření dostupných podmínek pro tento typ mikroinstalací. Je na českých úřadech, zda tuto možnost využití a otevřou podmínky i pro domácnosti v Česku,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky

Nelze ji jen píchnout do zásuvky

Ačkoli má balkonová nebo okenní fotovoltaická elektrárna z pohledu celého trhu skutečně téměř zanedbatelný podíl, neznamená to, že se na ni nevztahují zákonné podmínky jako pro jiné energetické zdroje. A to si mnozí lidé neuvědomují, nebo to vzhledem k „nicotnému“ výkonu nepokládají za důležité a neřeší to.

„Není možné ji jen tak píchnout do zásuvky,“ upozornil Pavel Doucha, partner právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Dodal, že je zapotřebí oznámit připojení tohoto mikrozdroje provozovateli distribuční soustavy, a mít panely „pod smlouvou“. Upozorňuje na to rovněž hobbymarket Hornbach, který balkónové panely také nabízí.

• Tip: Rekordní solární rok: Česko se opět zařadilo mezi gigawattové země, musí ale přidat v akumulaci

„Při pořízení balkonové elektrárny je třeba vyplnit formulář a odeslat žádost o připojení mikrozdroje na příslušnou distribuční společnost. Vše je definováno ve vyhlášce o připojení k elektrizační soustavě. Svého distributora naleznete na vaší faktuře za elektřinu,“ uvádí se na internetových stránkách hobbymarketu. Na doplňující otázky, například jaký je o balkonové panely zájem, ale Hornbach neodpověděl.

Že je zákazník podle platné legislativy povinen informovat provozovatele distribuční soustavy, potvrdila i Skupina ČEZ. „Pokud oficiálně požádá, vyjádříme se k žádosti a stanovíme podmínky připojení, vystavíme návrh smlouvy o smlouvě budoucí a po akceptaci smlouvy vyměníme elektroměr,“ řekl Obnovitelně.cz mluvčí Martin Schreier, podle něhož by u družstevních bytů měl být nutný rovněž souhlas družstva a u pronajímaných bytů souhlas majitele.

Schreier zdůraznil také to, že zákazník by si měl pečlivě prostudovat pokyny výrobce a ověřit, že provoz uvedeného typu zdroje a jeho instalace není v rozporu s českými zákony a technickými normami. „V případě složitějších variant – hlavně, pokud je nutná předchozí instalace speciálních síťových zásuvek nebo speciálních elektroměrů – neudělá zákazník chybu, pokud bude instalaci konzultovat například i s odbornou elektroinstalační firmou či revizním technikem,“ uvedl Schreier.

V krajním případě hrozí pokuta

Schreier dodává, že legislativa tento druh výroben zatím nepopisuje, tudíž se k nim musí přistupovat jako k ostatním výrobnám připojovaným do sítě nízkého napětí. „Limit pro provozování zdrojů bez licence od Energetického regulačního úřadu je 50 kilowattů. Pro tuto kategorii výroben je ovšem vhodnější použít pravidla pro připojování mikrozdrojů do 10 kilowattů. Připojit je lze buď zjednodušeným způsobem bez přetoku do soustavy, nebo standardním způsobem, který umožní přetok do soustavy. Ovšem i zde platí, že mikrozdroj nesmí být připojen a provozován bez řádně uzavřeného smluvního vztahu s distributorem,“ připomněl mluvčí Schreier.

I podmínky pro připojení zjednodušeným způsobem mají podle něj svá pravidla. Především platí, že veškerá vyrobená elektrická energie bude sloužit pro vlastní spotřebu v daném odběrném místě, a nebude dodávána do sítě. „To znamená, že hodnota rezervovaného výkonu je vždy rovna nule,“ zdůraznil Martin Schreier.

• Přečtěte si: Kolik energie lze vymáčknout ze solárních panelů? Jejich účinnost raketově roste

Neoprávněná dodávka do distribuční soustavy přitom může být penalizovaná podle platného Cenového rozhodnutí ERÚ, tedy až zhruba 1700 korun za jednu kilowatthodinu. Podle expertů může být pro elektrickou soustavu problém především to, pokud by do ní z jednoho místa proudila energie z více nepřihlášených balkonových elektráren najednou.

Podle Pavla Douchy z právní kanceláře Doucha Šikola advokáti Energetický regulační úřad nyní připravuje zjednodušení pravidel pro balkonové elektrárny. I tak ale bude i nadále nutné je přihlásit u příslušného distributora. S postupujícím rozšiřováním těchto panelů je navíc otázkou, jak k nim budou přistupovat stavební úřady. Jestli třeba v případě, že bude na jednom domě více balkonových elektráren, to úřad nevyhodnotí jako změnu vzhledu budovy, která vyžaduje stavební povolení.

Úvodní foto: Pavel Baroch