Solární boom pokračuje, přesouvá se ale na střechy firem

Data od distributorů za první pololetí letošního roku, která získala Solární asociace, dokládají, že v solárním sektoru dochází ke změnám v rámci poptávaných instalací. Na první pohled působí údaje nepříznivě: zprovozněno bylo o 21 tisíc solárních elektráren méně než v prvním pololetí roku 2023. Stojí za tím ale celkové zklidnění situace na energetickém trhu a pokles cen energie.

„Pro domácnosti je hlavním argumentem pro instalaci fotovoltaiky vysoká cena elektřiny. Lidé ale bohužel zapomínají na to, že vlastní zdroj energie je investicí na desítky let a důležitou pojistkou proti budoucímu růstu cen,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. „Další příčinou zpomalení rezidenčního sektoru je nejistota kolem dotací z Nové zelené úsporám z počátku roku. Program ale pokračuje dál, byť s pozměněnými podmínkami,“ dodává.

Podobný pokles lze sledovat u akumulace, tedy ukládání přebytků elektřiny ze slunce do baterií. „Akumulaci u nás zatím stále využívají hlavně domácnosti, ale vidíme nárůst počtu úložišť již i ve firemním sektoru a u velkých projektů. Nicméně opravdový nástup větších komerčních baterií začne spíše až od příštího roku, kdy bychom se měli dočkat legislativní úpravy (Lex OZE 3) a realizace schválených projektů z Modernizačního fondu, Národního plánu obnovy či programu OP PIK. To by měly být stovky MWh,” vysvětluje Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT.

Ten nejdůležitější ukazatel však dává důvod k optimismu: celkový výkon nově připojených solárních elektráren v prvním pololetí 2024 činil 484 MWp, a to je takřka totožné číslo, jako ve srovnatelném období roku 2023 (487 MWp). Ochlazení rezidenčního trhu totiž vyrovnaly instalace firemních FVE podpořené Národním plánem obnovy. Od letoška lze navíc využít i dotace z Modernizačního fondu a brzy by se měly dočkat investiční podpory i malé komerční projekty do 50 kWp.

Elektřinu do sítě už začala dodávat i pětadvacítka elektráren s výkonem přesahujícím 1 MWp, mezi nimi i několik pozemních instalací. Jan Krčmář k tomu uvádí: „Jen na střechy spoléhat nemůžeme, tam už pomalu začínáme narážet na strop možností, což potvrzují aktuální čísla. Pokud to Česko se svými klimatickými závazky myslí vážně, přiblíží nás k jejich naplnění jen velké pozemní projekty. Nestačí však jen odstraňovat legislativní bariéry a zrychlit stavební řízení. V době volatilních cen elektřiny potřebují investoři do takto rozsáhlých projektů aspoň nějaké záruky budoucích výnosů.“

• Tip: Nejmodernější elektrárna v Česku je v provozu. Energy nest ukazuje, jak si poradíme bez uhlí

Podle Krčmáře by investorům pomohly nástroje jako Contract for Difference (CfD), který zajišťuje férovou cenu za dodanou elektřinu jak pro výrobce, tak pro spotřebitele, nebo dlouhodobé smlouvy o prodeji elektřiny (PPA), které fixují cenu dodávanou provozovatelem solární elektrárny konkrétnímu výlučnému odběrateli. Díky první významné české PPA smlouvě ohlášené společnostmi Enery a Benteler bude u jihočeského Dynína vybudována velká FVE o výkonu 37 MWp.

Solární asociace ve druhém pololetí očekává růst výkonu související s dokončením dalších pozemních fotovoltaik. Několik z nich by mělo být propojeno s velkými bateriovými úložišti poskytujícími služby flexibility, jako je například minulý týden spuštěný projekt Energy nest společnosti Decci. Od srpna by také mělo začít fungovat Elektroenergetické datové centrum, které naplno umožní rozjezd tzv. energetických komunit. Celkový výkon nových fotovoltaik by tak měl stejně jako loni atakovat hranici 1 GWp.

Úvodní foto: iStock