Je agrovoltaika novou šancí pro české zemědělce? Výrazně by pomohla dotační podpora
Investice do agrovoltaiky je sice vyšší, z dlouhodobého hlediska se při správném nastavení vyplatí, vysvětluje v komentáři ředitel Andrew Solar Jiří Sucharda.
Redakce Obnovitelně.cz
28. 11. 2024
Agrovoltaika je v současnosti jednou z nejprogresivnějších oblastí energetiky. Nabízí možnost využít část zemědělské půdy pro instalaci solárních panelů, aniž by to narušovalo produkci vybraných a legislativou definovaných plodin. Agrovoltaické instalace mohou přinést zemědělcům dodatečný příjem a vyšší stabilitu v době častých výkyvů cen energie a klimatických změn. Je ale agrovoltaika skutečně výhodná investice, nebo se v ní skrývají i rizika?
Investice do agrovoltaiky vyžaduje vyšší počáteční kapitál než klasická fotovoltaika. U horizontálních systémů, kde jsou panely instalovány jako „stříšky“ nad plodinami, se náklady mohou pohybovat mezi 25 až 35 tisíci korun na instalovaný kilowatt. Vertikální systémy, které fungují jako fotovoltaické „ploty“, mají náklady z důvodu jednodušší konstrukce nižší. Pro zajištění dostatku slunečního záření pro plodiny pod fotovoltaickými panely bude nutné zvážit i technologie s možností natáčení fotovoltaických panelů.
Průměrná návratnost investice se u agrovoltaických projektů pohybuje kolem 8 až 12 let, což závisí na konkrétních podmínkách projektu, jako je dostupnost slunečního záření, způsob financování, případně dotace. Návratnost může být ovlivněna aktuálními tržními podmínkami; například občasnými zápornými cenami elektřiny na spotovém trhu, kdy je cena energie tak nízká, že producenti platí odběratelům za její využití. V takových obdobích by mohlo být výhodnější energii uložit, než prodávat přímo v okamžiku její výroby, což otevírá prostor pro využití bateriových úložišť.
Bateriová úložiště jako doplněk agrovoltaiky
Pro zajištění maximální efektivity agrovoltaických systémů mohou zemědělci zvažovat investici do bateriových úložišť, která umožní ukládat přebytky energie a prodávat je v době vyšší poptávky. Investice do bateriového úložiště je však značná – náklady se pohybují okolo 10–15 tisíc korun za instalovanou kilowatthodinu úložné kapacity. Pro farmu s agrovoltaikou a bateriovým úložištěm o kapacitě 200 kilowatthodin to může znamenat investici kolem 2 až 3 milionů korun.
Využití baterií může navíc zemědělcům umožnit zapojení se do služeb výkonové rovnováhy, které ČEPS nakupuje na trhu. Výnos z takovéto služby se pohybuje mezi 1–2 tisíci korun měsíčně za každých 10 kilowatthodin kapacity, což může výrazně přispět k rychlejší návratnosti investice do bateriového úložiště.
Energetická společenství nabízejí zemědělcům možnost sdílet elektřinu s ostatními členy komunity, což může přinést dlouhodobou stabilitu příjmů. V rámci takového společenství mohou zemědělci prodávat silovou elektřinu za výhodnější ceny, než jsou výkupní ceny na trhu. Tento model je zvláště atraktivní v obdobích, kdy ceny elektřiny na trhu výrazně kolísají.
Reálná ekonomika agrovoltaiky pro zemědělce
Agrovoltaika má potenciál nabídnout zemědělcům vyšší stabilitu v příjmech a snížení závislosti na cenách energií. Nicméně pro řadu zemědělců zůstává klíčovou otázkou efektivita a návratnost investice, zejména s ohledem na záporné ceny elektřiny na spotovém trhu. Doba návratnosti agrovoltaického systému nebo baterií je značně závislá na využívání uložené energie, optimalizaci spotřeby a celkové velikosti instalace.
Proto by zemědělci měli pečlivě zvážit všechny faktory, včetně možností zapojení do energetických společenství nebo služeb výkonové rovnováhy. Dotace, které jsou v současnosti dostupné pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, mohou výrazně snížit počáteční náklady. Bez dotační podpory by investice do agrovoltaiky zůstala pro některé farmy obtížně dostupná.
Zkušenosti ze zahraničí naznačují, že správně nastavený agrovoltaický projekt může být dlouhodobě výhodný, zejména s ohledem na rizika klimatických změn a rostoucí energetické nároky.
Autorem textu je Jiří Sucharda, ředitel společnosti Andrew Solar Energy
Úvodní foto: Freepik