Apokalypsa ve Španělsku: Tornádo, auta na hromadách v ulicích a přes dvě stovky obětí

Extrémní povodně na jihovýchodě Španělska postihly stovky tisíc domácností. Pršet má přitom i nadále.

Bouře a tlakové deprese pustoší jihovýchod Španělska. Podle některých médií se jedná o katastrofu, která v regionu nemá obdoby. Kromě masivních povodní hrnoucích ulicemi desítky aut, se objevilo také tornádo, které se prohnalo přes tři obce. Sílu přírodnímu jevu dodala také klimatická změna, která zahřála Středozemní moře.

Počet obětí k 1. listopadu přesáhl dvě stovky, mnoho pohřešovaných se stále hledá, silné proudy vody strhávaly auta i domy. Pršet má i v následujících dnech, některé oblasti proto stále udržují vysoké stupně pohotovosti a varování. Jiné už ale začaly s vyklízením. Odstraňování následků této katastrofy potrvá ještě dlouho.

Samotná tlaková deprese tohoto typu je pro danou oblast běžná. Obvykle ale nepřichází v takovém rozsahu a síle, který zaskočil obyvatele i meteorology. Ti sice před povodněmi varovali, takto katastrofické scénáře ale nečekali.

Jak moc se na síle povodní podílela klimatická změna? To se nyní snaží zjistit klimatologické a meteorologické expertní skupiny. Dá se ale předpokládat, že stejně jako tomu bylo u zářijových povodní v Česku, i tato událost je faktorem klimatické změny výrazně zesílena.

„V budoucnu uvidíme podobně bleskových povodní více. Takto silné deště a ničivé povodně jsou důsledkem klimatické změny,“ komentuje pro Reuters profesorka hydrologie Hannah Cloke.

Atribuční studii World Weather Attribution bouře Boris, která způsobila podzimní záplavy ve střední a východní Evropě, jsme se na Obnovitelně.cz věnovali v samostatném článku. Pravděpodobnost podobně silných bouří se vlivem klimatické změny zdvojnásobila. Zda je španělský případ podobný nebo dokonce horší, experti teprve propočítávají.

Podle Michala Žáka, meteorologa z Českého hydrometeorologického ústavu, je ale jasné, že intenzitě srážek přispělo nadprůměrně teplé Středozemní moře. Pravděpodobnost, že se tak stane, v souvislosti s lidským vlivem vzrostla čtyři- až osmkrát. „A dále nadprůměrně teplý vzduch – pravděpodobnost výskytu takto teplých dnů se zvýšila dva- až třikrát,“ dodává pro Obnovitelně.cz.

Situaci Žák hodnotí jako komplikovanější, než jaká potkala Českou republiku v září 2024. Nedá se proto říci, zda se mohli Španělé na katastrofu připravit dostatečně s předstihem a tušit možné rozměry povodní. Podle Cloke lidé dostávali dostatečné množství varování, nedokázali si ale představit nebezpečí, které podobně silné záplavy přinesly.

Takzvaná tlaková deprese (DANA), která se prohnala Španělskem, vzniká právě nad Středozemním mořem. Rychlý pohyb ohřátého vzduchu vytváří vodou nabité mraky. Teplá a studená fronta se pak střetne v hornatých oblastech a může způsobit déšť, kroupy i tornádo.

Jedná se o relativně běžný jev pro danou oblast, přesto je bouře z konce října pravděpodobně jednou z nejsilnějších za celých sto let, uvádí pro Reuters Ruben del Campo z meteorologické agentury Aemet.

Úvodní foto: Manuel Pérez García and Estefania Monerri Mínguez, CC BY-SA 4.0