Co si myslí Češi o životním prostředí? Chtějí čistší zdroje energie, ale bojí se zdražování

Polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem a dalších 30 procent využívá centrální zdroje tepla, které v českém prostředí tvoří převážně teplárny na fosilní paliva. Bez ohledu na ambiciózní klimatické cíle se na tom ovšem v dohledné době nejspíš nic nezmění.

Přechod na jiný typ energie totiž skutečně plánuje pouze devět procent domácností. Lidé sice pokládají za důležité, abychom přešli z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění české komunikační skupiny KNOWLIMITS Group.

„Naším cílem bylo zmapovat postoje české veřejnosti k jednotlivým zdrojům energie, především k fosilním palivům, životnímu prostředí a ideálnímu energetickému mixu v České republice,“ uvádí pro Obnovitelně.cz Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu KNOWLIMITS Group.

„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ dodává.

• Tip: Že se dotují jen elektroauta? Ani náhodou, na firemní spalováky Evropané přispívají 42 miliard eur ročně

Jako hlavní zdroj vytápění využívají domácnosti nejčastěji kotle na zemní plyn (32 procent) a dálkové teplo (30 procent), méně už pak kotle na pevná paliva (18 procent). Mezi zdroji energie pro vaření dominuje elektřina (57 procent) před zemním plynem (36 procent). V oblasti teplé užitkové vody je nadvláda elektřiny méně dominantní (40 procent), a to hlavně kvůli značnému podílu centrálního ohřevu (32 procent).

Jaký typ zdroje využíváte pro vytápění? Graf: KNOWLIMITS

„Překvapilo mě, že i když 52 procent české populace vnímá životní prostředí v Česku jako středně až silně znečištěné, pouze 9 procent uvažuje o změně zdroje energie pro topení, vaření nebo ohřev vody ve svých domácnostech,“ komentuje Kubena. Mezi preferovanými novými zdroji figurují v přibližně rovnocenném zastoupení fotovoltaika, plyn, elektřina, ekologický kotel na pevná paliva a tepelná čerpadla.

Při výběru dodavatele energií je pro spotřebitele klíčovým faktorem cena, dále její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatelské společnosti. Původ zdroje energie či aktivity dodavatele v oblasti ochrany životního prostředí naopak nehrají tak zásadní roli.

Výroky respondentů o životním prostředí. Graf: KNOWLIMITS

Z dotazování dále vyplynulo, že pro téměř polovinu lidí je přechod z fosilních na alternativní zdroje energie středně důležitý, pro třetinu pak životně důležitý. Dvě třetiny se však domnívají, že v důsledku transformace dojde ke zdražení energií (z toho většina očekává neúměrný nárůst cen). Jen 24 procent lidí pak projevilo ochotu si za odběr zelené energie skutečně připlatit.

• Psali jsme: Úspěch českých firem: Třetina kogeneračních jednotek na Ukrajině je z Česka

Podle Kubeny figuruje stát pro respondenty především ve stabilitě dodávek dostupné energie za co nejnižší ceny. Podporu obnovitelných zdrojů prostřednictvím dotačních programů a finanční podporu energetické nezávislosti vnímají lidé jako zásadní. „Pokud by došlo k nahrazení fosilních paliv při výrobě energie, nejpreferovanějším zdrojem energie by byly jaderná, solární a větrná energie,“ dodává Kubena.

Právě dlouhodobou českou podporu jaderné energie průzkum potvrdil. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že jádro by mělo být považováno za čistý zdroj. Pro více než 40 procent reprezentuje nejvhodnější náhradu za fosilní paliva. Podle naprosté většiny respondentů (83 procent) by stát měl být plně soběstačný ve výrobě elektřiny.

Úvodní foto: Freepik